Tak jsme se dočkali a máme, co jsme chtěli – F5L 🙂 .
Nejprve pár odkazů:
Rakouský návrh schválila subkomise F5 10. 4. 2022 (zápis)
Plenární zasedání návrh schválilo 7. 5. 2022 (zápis)
Oficiální pravidla platí od 1. 1. 2023 (anglický originál)
Pravidla dal na RCMánii Vláďa Plichta a já je přeložil (překlad ke stažení). Za odměnu 🙂 si dovolím sepsat své dojmy. O pravidlech F3L už jsem psal před rokem, některé připomínky pořád platí, opakovat je nebudu.
- Pravidla F5L si podle mě nikdo po sobě ani nepřečetl. Podstatě kategorie to asi nevadí, ale svědčí to o jisté lehkovážnosti předkladatele; možná že i přesvědčení, že pokud je něco správně ideologicky vyfutrované (viz obecné ustanovení a nakonec i zdůvodnění pro zavedení F5L v zápise výše), netřeba dbát detailů. Možná jsou to „blbosti“ a jsem zbytečný hnidopich (a můj překlad by určitě také mohl být lepší):
- v odstavci 5.5.12.3.1 je číslování v pořadí g), h), a znovu g)
- v odstavci 5.5.12.5 „Letová plocha“ je odkaz na odstavec 8.2., který byl v návrhu, ale v pravidlech už jde o 5.5.12.13
- do odstavce 5.5.12.11.1 „Hodnocení letového času“ se vloudila nesouvisející věta o celkovém hodnocení, v pravidlech F3L přitom má celkové hodnocení samostatný odstavec
- jako nerodilému mluvčímu se mi to těžko zdůvodňuje, ale zdá se mi, že části převzaté z F3L jsou psány jednoznačnější angličtinou než ty nově přidané, kouká z nich němčina 🙂 , třeba používání termínů účastník a soutěžící
- Odstavec 5.5.12.6 „Ředitel soutěže soutěž přeruší, pokud se povětrnostní podmínky pro modely stanou neúnosnými.“ Podle mě je na jednu stranu dobře, že pravidla dávají do rukou moc řediteli soutěže, na druhou stranu jsem zvědavý, jak se budeme dohadovat, jestli je vítr únosný nebo ne.
- Odstavec 5.5.12.7 „U konstrukcí, které nedovolují bezpečný start s běžícím motorem (např. samokřídlo s tlačným motorem), se motor zapne co nejdříve po vypuštění, přičemž měření času začíná zapnutím motoru.“ To se mi líbí, i když mi to přijde proti smyslu kategorie. Uvidíme, jestli to někdo použije/zneužije.
- Ve stejném odstavci je i definice výškoměru. Je předepsaná jen výška vypnutí motoru. Podle mě to povede k „power race“. Například v únorovém čísle FMT je test X-dreamu s pohonnou jednotkou VM, o které jsem psal tady. S tímto nadupaným pohonem model systematicky „přestřeluje“ vypínací výšku o 15 m! Podle mě toto je obecný problém kategorií s pevnou vypínací výškou. Čas ukáže.
- V odstavci 5.5.12.11.2:
Za přistání nedostane soutěžící žádné body, pokud:
a) model ztratí jakoukoliv část
b) model není po přistání letuschopný. Pokud o tom panují nějaké pochybnosti, je třeba letuschopnost předvést.Pár sporných příkladů:
– ulétlá kabinka vadí nebo nevadí?
– zlomená vrtule, případně vylomená motorová přepážka vadí nebo nevadí?
– přestřižený šroub, případně zlomená spojka křídla vadí nebo nevadí?
– rozložený model (jako na této fotce) vadí nebo nevadí?Můj výklad by byl, že pokud stačí model sestavit a vyměnit spotřební díly (vrtule, spojka, šroub), je model letuschopný. Pokud musí „téci vteřiňák“, tak letuschopný není. Ale zajímavé by bylo i třeba stanovit limit na opravu, třeba že po přistání připomínajícím spíše havárii je třeba předvést motorový let do 10 minut 🙂 (jsem zlomyslný, vím).
- V pravidlech F5L není ustanovení, že model musí mít po přistání ocas na zemi. Tedy lze „píchat“. Dále platí i „Spodní strana modelu nesmí mít žádné výstupky.“
- Odstavec 5.5.12.12: „Pokud se letí pět (5) nebo méně kvalifikačních kol, je celkovým skóre soutěžícího součet jeho výsledků ze všech kol. Pokud se letí více než pět (5) kol, nejhorší výsledek se škrtá a do celkového výsledku se nezapočítává.“ Doufám, že se bude vždy létat alespoň 6 kol.
Ve výše zmíněném testu v FMS se také píše, že v Německu se ERES moc nelétají, společně s autorem věřím, že se to s „internacionalizací“ F5L změní.
Honza
1. 2. 2023
Já teda Honzo nevím, ale zrovna to, co řešíš v bodě 5 mi přijde naprosto jasné… Nesmí odpadnout nic, tedy kabinka musí taky držet a model musí být letuschopný rovnou, žádné opravy. Asi není problém doražení povysunuté spojky, ale pokud střihneš šroub či vylomíš motor, tak máš prostě smůlu – za mne logický záměr omezit brutální píchání.
Upřímně si nejsem jistý, zda je správný tento záměr sám o sobě, ale pokud ho vezmeme jak fakt, tak jsou pravidla dobře.
Apropó k bodu 6 – „píchání“… V F5L není, to je jasné, ale sluší se dodat, že i v F3L je to trochu jinak, než si někteří lidé mylně vykládají. Nula totiž není, když není ocas na zemi, ona je, když není ocas na zemi A NAVÍC je model zapíchlý v zemi. Takže snahy dát nulu třeba ve vysoké trávě, kdy se ocas zvedne i bez „díry do země“ (a loni byly takové případy) jsou ukázka neznalosti pravidel 🙁
Jinak celkem souhlas.
Ahoj Tomáši,
k bodu (5) – mně to naopak přijde nejasné. Třeba s vylomeným motorem a zlomenou vrtulí model hozený z ruky poletí, tj. je letuschopný. Nebo křídlo vysunuté ze spojky a visící na kabelu od serva. Je odpadnuté nebo ne? Třeba jak má Karel „rozebírací“ model (viz ta fotka), tak to je schválně kvůli zabránění poškození při přistání. A co očesaná kolečka v servu? Sebereš po přistání model a v depu zjistíš, že není letuschopný, tj. že bys měl za přistání dostat nulu. Kolega tě uvidí a napráší (holt mezinárodní soutěž 😉 ).
Podle mě těch hraničních možností je moc. Bude to na pořadateli každé soutěže, co uzná a co ne. H.
Přerušení soutěže – jeden z důvodů v general rules. Nechce se mi to hledat v ceskem překladu.
The prevailing conditions are such that they may lead to unacceptable sporting results.
Neni mi jasna hranice 15 metru. To by se merilo v ramci kola? Asi jenom nechapu.
Těch 15m v pravidlech není, pojetí je (podle mne správně), že když už máme „výškový spínač“, tak ať je to prostě výškový spínač a nedělejme z toho loterii, kdo náhodou přestřelil (jako je tomu v RCEP). Osobně si myslím, že tady do budoucna bude spíš požadavek na jasně definované certifikované firmwary s definovanou antizoom funkcí atd. (tedy při zachování fixní výšky, přechod na „F5J“ se klidně může objevit).
Jinak si i po zamyšlení s odstupem myslím, že pravidla nejsou nijak zvlášť špatná. Nechci si tady proti Honzovi honit triko, ale já těch mezinárodních soutěží prošel fakt spoustu a dokonce jsem si i vyzkoušel psaní protestů na cat1 akci, takže o tom vím hodně. A opravdu si nemyslím, že by kolem F5L mělo nastat moc problémů, reálně je riziko sporů a protestů kolem toho, co tu padlo, spíš minimální. U těch na pohled sporných bodů je dost jasné, jak je to celé myšleno.
V tomto jsem vcelku optimista, myslím si, že letošní sezóna proběhne dost v pohodě. V delším horizontu asi bude spíš téma k diskusi režim práce výškoměru (zda přeci jen raději nebodovat F5J principem), při zachování spínače pak vznik EDIC seznamu s certifikovanými fw i pro F5L atd. Ale to jsou věci, kde je prostor na plynulý vývoj…
Ahoj Ivane,
díky za upřesnění.
Patnácti metry myslíš toto “ Soutěžící může modely libovolně zaměňovat, v rámci kola však pouze v případě, že prvně použitý model se nachází nejdále 15 m od přiděleného přistávacího bodu.“?
Já tomu rozumím tak, že když v rámci pracovního času při prvním pokusu spadnu do lesa, tak si musím nejprve model donést ke startovnímu bodu a teprve potom mohu letět podruhé s jiným modelem. I když stejně moc nechápu, proč to pravidla řeší 😉 .
H.
Ahoj Tomáši, omlouvám se, ale Tvůj komentář zase skončil rovnou v koši 🙁 , už nevím, co s tím. A díky za hezkou diskusi na Stoupáku – https://stoupak.cz/forum/pravidla/13271-f5-pravidla-pro-rok-2023-hlavne-pro-ereskare#25102, už kňučíme jak Babiš 😀 .
Ahoj Ivane, omlouvám se, že jsem nepochopil „15 m“.
Trenér Láďa vyjádřil svou „nespokojenost“ – http://res.cz/2023/02/05/o-nasem-res-pisecku/ , což mě vede k zamyšlení, zda „FAI-izace“ pravidel nebyla přeci jen ukvapeným krokem, když není shoda ani v základních parametrech. Taky mám pocit, že kvůli 5 startům (tj. 30 minutám letu), pokud se prosadí „neškrtání za každou cenu“, ani nemá cenu vybalovat letadlo, natož někam jezdit. Přeháním, trochu.
Dostal jsem upozornění, že bych se měl přihlásit na F5L soutěže, které se budou létat za několik měsíců. Předpokládám, že až se rozhodnu, že chci na soutěž jet, už nepůjde se přihlásit, ale já opravdu strašně nerad plánuji na delší dobu dopředu 🙂 .
H.
Jen pro pořádek – Láďa Bušek není trenér F5L (ERES), ale F3L, elektry má pod sebou Vláďa Plichta…
Jinak pravidla F5L se reálně od národních ERES a od F3L/RES příliš neliší – nepatrný rozpor je kolem škrtání, ale tam je to dost v principu dáno tím, že u F3L se běžně létají jen 4 starty (nedá se zvládnout moc lidí ve skupině kvůli gumicukům, tak to jde pomaleji), u elekter bude 5-6 letů standardem, což si o škrtání říká více (při pouze 4 startech by se neškrtalo ani u F5J či RCEV).
Nedošlo (u F3L ani F5L) ani na větší změnu u zapichování, kolem čehož bylo u některých lidí také dost hysterie – u F3L se nezměnilo proti loňsku nic, u F5L se sice teoreticky píchat může, ale v praxi to dost omezují ty „antidestrukční pravidla“ (a motor v čumáku), takže skutečný rozdíl nebude moc velký. Upřímně mi debaty kolem problémů s FAI (včetně motta v hlavičce F3L.CZ) přijdou zatím o ničem, v pravidlech 2023 prostě žádný reálný problém není u RES ani ERES. Bdělost do budoucna neuškodí, ale prozatím se neděje nic mimořádného.
To u F5J je to trochu horší, ale tady bych to neotvíral, ať se nám nemotají témata…
Ahoj všem,
k bodu (5), můj „rozebírací“ model – ano, je to kvůli bezpečnosti, ne kvůli zapichování
von ten můj žbrdlinkový trup zapichovat ani nejde (to by bylo párátek) ?.
S odpadáváním dílů jsem se smířil, kabinku předělal,
když je to nutné, přelepuji spoje křídel páskou a rozložení se děje velmi omezeně.
Ale nastává otázka:
o kolik smí křídlo povyjet ze spojky aby bylo považováno za letuschopné ?
smím před předvedením letuschopnosti přitačit křídla k trupu ?
rád bych znal názor komunity, a nejen na tyto otázky……
Osobně mi připadá, že nejde o snahu omezit zapichování při přistání, ale o omezení odlehčování konstrukce, jelikož e-RESka je za letu namáhána podstatně méně oproti klasické RESce, umožňuje mnohem subtilnější konstrukci.
Faktem je, že s RESkovým křídlem se bude těžko konkurovat e-RESkovému speciálu do bezvětří.
Je třeba si přiznat, že máme dvě odlišné kategorie a ty se vyvíjejí a pomalu se od sebe vzdalují.
A ještě jedna otázka:
smím se jako aktivní soutěžící vyjádřit (oficiálně) k pravidlům? a kde?
Karle tohle se vše točí kolem zapichování, nehledej v tom něco nového s „hlubším smyslem“ pro lehké F5L. Ono je mimochodem sporné, že lehčí model vydrží při přistání méně – čím je totiž křídlo lehčí, tím máš po „zabodnutí“ menší setrvačnosti, já bych řekl, že do jistého bodu na tom lehké verze naopak budou spíš lépe, než pevné pro start na gumě.
Podle mne někdo prostě chtěl „nevhodnost bodání“ vyjádřit jinak než u F3L, výsledek o moc lepší není, ale ani horší.
K tomu vysunutí – za mne je to úplně jedno, pokud po přistání musíš jakkoli dorazit spojky, tak o nic nejde, prostě bys měl být schopen rovnou od bodu letět bez opravy s použitím nástrojů, lepidla, atd. Sice mne taky už napadl jeden „zajímavý“ bod, kde by šlo o slušnou „ojebávku“, ale to raději ani nebudu psát veřejně (ale na podstatě by to nic neměnilo) 🙂
Ad návrhy pravidel – přímo to u FAI kategorií nejde. Je více cest k lobování, reálně u F5L asi přes trenéra (V. Plichta), který má s tímto jisté zkušenosti a něco předat a vytvořit návrh by asi mohl. Tohle zase má své klady i zápory – dobré u FAI kategorií je lidově řečeno „méně keců“, pravidla přijdou „shora“ a není to o tak velkém prostoru k hádání se na letištích. Blbé naopak je, že občas je přijata nějaká věc buď z kategorie „blbost“ anebo někdy prostě jen něco, co neladí s nějakým národním specifikem (teď vůbec nemyslím jen na „rýpavé Čechy“, vím že u F5J třeba měli s jednou věcí daleko větší problém než jinde v Itálii atd.).
Já bych si s tím vážně nedělal starosti, ten návrh F5L v reálu letos žádné velké problémy nepřinese a létat se bude dost v pohodě.
Podle mě námitky proti pravidlům lze rozdělit do nejméně dvou kategorií: (a) nelíbí se mi, např. připomínky proti škrtání, finále, apod.; a (b) nerozumím, není to jednoznačné. Nad (a) lze jen pokrčit rameny a případně iniciovat změnu, (b) by v pravidlech vůbec být neměly, protože pokud si danou věc může každý soutěžící nebo pořadatel vysvětlovat podle svého, povede to jen k rozladění.
Pokud bylo cílem zakázat zapichování, tak je nejjednodušší zakázat zapichování. Určitě si to „sedne“, ale už se těším na protesty 😉 . Co kabinka na gumičce, je odpadlá nebo ne?
Jinak se mi zdá, že mimo Česka se ERES létají jen v Rakousku, Němci jsou zatím dost vlažní, Benelux taky nic moc, v Americe a Austrálii o tom mluví. Pořád mám dojem, že na FAI kategorii se mohlo rok dva počkat.
H.
FAI přijme novou kategorii nejprve v režimu „provisional“. Nesmi se ještě dělat vrcholné soutěže ale změny v pravidlech se mohou adaptovat každoročně. Uzitecne. Jinak jsou definovany cykly.
Diskusi o pravidlech u nas doporučuji vést s trenérem, tj. s Ladou Plichtou. Nema smysl otevirat vasnive diskuse kdekoliv jinde.
Pokud navrh nase komise schvali, muze ho nas zastupce (Radek N.) konzultovat v subkomisi (zde F5). Dalsi zpusob je cestou aeroklubu ale vetsinou moc nefunguje.
Jednani subkomisi jsou otevrena (alespon u F1 a F5 ve kterych jsem byl clenem). Hoste jsou vitani. Mohou diskutovat i hlasovat.
Predsedou subkomise F5 je od podzimu Sotir Lazarkov.
Vsechno se da najit na webu.
děkuji všem za „usměrnění“, někdy do toho dávám víc emocí…..?
to „rozebírací“ letadlo bych rád nechal k diskuzi, nicméně na soutěži si s tím poradit umím.
Ale co se změn pravidel týká, zaujalo mne vypuštění kontroly vypínací FAI výšky 110 m.
Přitom ve starších pravidlech toto omezení bylo, výrobce Altisu na to zareagoval a vytvořil sw 4.1 který ukazuje i výšku vypnutí motoru. Vlasně jsem počítal s tím, že letos se vypínací výška bude kontrolovat.
Již teď, s lehkým modelem a malou vrtulí, vypínám kolem sta metrů.
Pokud dám větší vrtuli a nabiju baterky na 4,35V, pohon dá cca 200w a výšku 107 metrů. To mám vyzkoušeno na neupraveném letadle kde rychlost odhaduji na 20 m/s.
Pokud vyrobím letadlo na 30 m/s a přidám výkon na 300W (místo 3s300mAh dám 550), tak 120 metrů nebude problém (zkoušel jsem kdysi s RCEV).
A to je to, vo co mi jde – jak píše Honza, pokud přemotoruji letadlo, budu ve výhodě o 25% výšky, a to už bude sakra znát. Tahle změna je pro mě dost podstatná, při vývoji letadla na další sezonu. Tady bych uvítal vysvětlení / zdůvodnění, co k této změně vedlo.
Tak na tohle ti odpovím – jde prostě o to, že soutěž se spínačem s kontrolou výšky je totální loterie… Vypneš se v termice (i s pomalým modelem) a klidně dostaneš 20m navíc (vyzkoušeno) a můžeš se po přistání jít zastřelit 🙁 Naopak to „přestřelení výšky“ dost potlačuje správně nastavený antizoom – proto jsem psal, že asi časem dojde na nějaký EDIC list a certifikované firmwary. Nicméně ale i bez tohoto beru to, že někdo bude o něco výše za daleko menší zlo než náhodné nuly za přestřelení výšky, v tomto se současným zněním naprosto jednoznačně souhlasím. Upřímně si myslím, že pokud to bude lidi štvát více, tak to časem skončí spíš u F5J výšky, pro výškové spínače prostě dobré řešení není, jen se vybírá z „různě špatných“.
Ahoj Karle,
právě jsi prozradil tajemství srovnatelné s receptem na nutelu 🙂 . Je to přesně tak, jak píšeš.
Jednoduché řešení asi není, jak píše Tomáš. Antizoom jde oblbnout mělkým stoupáním, alespoň ten můj jo. Pomohla by penalizace přestřelené výšky, ne nulou za let, ale nějakou pokutou vyrovnávající vliv větší výšky. Třeba do 90 m nic a vše nad 90 m 3 špatné body za metr. Ale to by se zase musel časoměřič ohnout, zkoumat mrňavý čísilka na výškoměru…
Snad jen dvě památeční poznámky z diskuse na RCGroups, když se rodila F5J – ve fázi s výškovým spínačem.
(1) Namotorovaný model bude těžký, a co získá na výšce, ztratí v kluzu (holt už je to víc než 10 let, ještě před vynálezem baterek se 70+ C)
(2) Je to nemorální jednání a přestupci se dá najevo veřejné opovržení, takže se propadne hanbou.
H.
děkuji za vysvětlení. Nejhorší je, že dnes třísetwatový pohon přidá asi tak 40g oproti 120w…..
Sice nerad, ale přiznávám, že penalizovat někoho za to, že našel při startu silnej stoupák není tak úplně v souladu s filozofií termického lítání.
Při jednom startu jsem měl FAI výšku 120,4 m – nalítnul jsem čtyřmetrovej stoupák, měl jsem radost jak malej Jarda.
Tak tedy zkusím Anitzoom, zrovna mám připojenej Altis – kolik mám nastavit Antizoom gain ? Můžete poradit ?
A jak dochází k oblbnutí mělkým stoupáním ? To si nějak neumím představit.
Ahoj Karle,
z manuálu k Altisu:
If user uses Altitude Switch there is possible to activate Antizoom algorithm. Its purpose is to take into account the ascending of the model, so the model will fly only to the specified switching altitude after the motor is turned off while ascending.
The antizoom gain specifies the influence of the vario for the calculation of the moment of motor off. The higher the number (maximal value is 2.55), the more vario is taken into account. If antizoom gain is 0, the model behaves as with deactivated antizoom algorithm.
Z rychlosti stoupání (a jinou informaci výškoměr nemá) spočítá, o kolik dříve má vypnout motor. Když bude model stoupat třeba 2 m/s, tak Altis nemá jak zjistit, jestli model letí vodorovnou rychlostí 10 m/s nebo 50 m/s. Možná uvažuje ne okamžité vario, ale průměr za nějakou dobu, nebo maximální hodnotu za nějakou dobu, apod., ale pořád usuzuje jen z rychlosti stoupání, ne rychlosti letu. Takže mělké stoupání musí Antizoom zrušit.
A tu moji poslední větu z předchozího komentáře neber vážně, pravidla nepožadují, aby se soutěžící styděl, že je neporušuje 😉
H.
Ahoj všem,
Zlatý Véčka 🙂
Absolutně bezemočně, všeobecně.
Jakákoliv pravidla mají být napsaná tak, aby bylo takřka vyloučeno mít dvojí výklad. Pokud se už teď diskutuje o tom proč, nač, jestli, tak to není dobrý základ.
Když k tomu přidáme tu nesouslednost značení odstavců, odkazů na neexistující části pravidel, tak jsou to sice blbůstky, ale tohle vše ukazuje na to, že velkou péči a pozornost tvorba pravidel neměla.
Chápu že se sezóna odlétá naprosto v klidu, o tom žádná, ale pravidla mají být jednoznačná, blbuvzdorná.
A další smutek.
Eresky letím jen pro výplň času, takže je mi to vcelku i jedno. Přesto, jestli už teď někdo špekuje a „navádí“ pojďme všichni lítat (organizovat) max 5 kol, abychom nemuseli škrtat, tak mi to přijde politováníhodné.
Pevně doufám, že to byl jen myšlenkový úlet a stávat se to nebude, pokud ano, tak nechápu, nerozumím.
Třeba to stačíme prodiškutýrovat na mikro Karle?
V.
Jo, jo…diskutovat je jediný co tak teď můžeme.
V neděli jsem byl na louce, snesitelných 0°C, slunečno, slabý vítr, mimochodem parádní termika – stoupáky 1,5 m/s.
Ale jak se ten žlutej puntík schoval za stromy tak se větřík proměnil na ledový severák a v tu chvíli mi zkřehli mi prsty.
Takže , dokud se počasí trochu nepolepší, žádný mikro nebude.
Prosím, od kdy je L. Plichta trenér éresek? Ňák se v tom ztrácím.
Teď jsi mně dostal – on snad není? Podle mne přece V. Plichta dělá ERES trenéra „odjakživa“ – psal i první verze národních pravidel atd.
Pokud snad „jen“ dělal tyto aktivity (to je na 100%, v tom se nepletu zcela jistě), ale nebyl formálně určen jako „trenér“, tak pak bych se omluvil za dezinformaci, ale moc se mi to nezdá…
Jinak trenér F3L (RES) je stále L. Bušek, tam žádný zmatek není určitě.
No, myslím, že není. 🙂
https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Fsvazmodelaru.cz%2Fklem%2FPredsednictvo%2FkomiseKLeM2022.xlsx&wdOrigin=BROWSELINK
Furt je tam Láďa i pro ERES, ale bůh ví, jestli ten seznam platí.
Já klidně připouštím v tomto chybu, beru…
Vím jistě, že V. Plichta je primární autor těch prvních návrhů pravidel ERES, to „dezinformace“ není, ale dost možná nebyl určen jako trenér.
Jinak ale ten seznam je neaktuální – v F5J už nejsem trenér já, ale Martin Rajšner (změna 9.2022).
A koneckonců F5L by měly jít automaticky pod komisi elektro s šéftrenérem Radkem Novotným. Tohle se debatovalo už v době, kdy jsem v této komisi byl i já, ale tehdy se to s ohledem na hodně syrový stav ERES moc neřešilo. Nyní se to ale už bude muset usadit finálně…
když už neslibuji tu mikrosoutěžičku, tak alespoň tu diškuzi.
Po zkušenostech z mikrosoutěžiček lze říct, že od osmého kola škrtací kola nemají na výsledek vliv. Požádal jsem Honzu, a ten mě odkázal na jeho dva starší články.
http://www.rcex.cz/?p=3855
http://www.rcex.cz/?p=4662
Já to chápu tak, že do čtyř kol je to nespravedlivé, od šesti a více další kola již spravedlnosti moc nepřidají, ať se škrtá nebo ne, ale zase si člověk zalítá.
Další poznámku bych měl k oněm žebříčkům a bodování. Proč by trenér sledoval pořadí v žebříčku ? Něco mi říká, že proto aby nás na konci sezony poplácal po rameni, to nebude. Jediné co mě napadá, s přicházejícím „zmezinárodněním“ kategorie, je výběr do případné reprezentace, za rok či za dva. Pak by ale bylo záhodno věděti, jaká budou kritéria – kolik soutěží se bude hodnotit , popř. které a tak dále.
A to mě vrací na začátek příspěvku, mohli by nám vzniknout soutěže s „místní úpravou“, s neomezeným počtem kol, třeba i škrtacích, (možná i bez finále) kde si pěkně zalítáš, ale nezapíšeš body do žebříčku a pak soutěže nominační. A pak je tu otázka finále – když budeš sbírat body do žebříčku, nemá cenu ve finále riskovat aby sis nepoškodil zbytečně letadlo před další „bodovanou“ soutěží.
Tak to nějak si neumím v hlavě seřadit, jak to budeme lítat, co bude pro koho akceptovatelné. Máš pravdu, mělo by se o tom mluvit ….
Lidi prostě mají národní žebříček rádi 🙂
Tohle vůbec nemyslím jako vtip, fakt to tak je. Mně ještě jako trenéra F5J vyloženě otravoval, podstatný byl jinak řešený nominační žebříček repre, ale hodně lidí na to vyloženě čekalo a bavilo je zjištění, kdo je třeba za celý rok nejlepší v nějakém menším klubu atd. Má to i dlouhou tradici, dost podobně se to dělalo už před rokem 1989 za Svazarmu a ono to asi i má svou logiku, já bych to bral prostě jako fakt 🙂
Ad finále a žebříček – upřímně tohle je čistě na trenéra (jak se ujasnilo, je to Láďa Bušek). Způsob výpočtu žebříčku u mezinárodní kategorie v pravidlech není (to se FAI netýká) a nastavuje si to trenér (optimálně s potvrzením vedoucího dané komise SMČR).
Osobně bych u F5L spíše finále létal a zároveň za něj dával bonifikaci do žebříčku pro první 3-5 pilotů, ale rozhodnout to musí trenér/komise. A na rozdíl od jiných věcí v pravidlech tohle je čistě interní věc v rámci ČR, tohle se FAI netýká.
A poslední věc – mě přijde, že kolem F5L vzniká naprosto zbytečná debata jako by to pravidla byla nějaký problém. Ale podle mne jsou na první rok absolutně v pohodě, nemyslím si, že něco z toho, co tu řeší Honza bude reálný problém. Úplně stačí nic nevymýšlet a létat podle nich – škrtat při 6ti kolech, pokud možno letět finále, v čem je problém? Je samozřejmě třeba paralelně sledovat annexy a případně lobovat, pokud by padly další změny, obecně si ale myslím, že standardní proces je spíš takový, že se nyní odlétá celá sezóna a až pak se objeví návrhy (dvouletý cyklus je u FAI běžný).
Ahoj Tome,
souhlasím se vším co píšeš, kromě jediné věci: „zbytečná debata“.
Neberu to jako oficiální koferenci se závaznými závěry, ale jen jako diskuzi kterou nestíháme prokecat během soutěží a soutěžiček a mikrosoutěžiček a vůbec ?
Zrovna teď jsi mi vysvětlil, co dělá trenér, historii žebříčků, proč je takový tlak na rozebírací letadla adt.
Tahle kategorie mě baví a rád bych, aby se rozvíjela ke spokojenosti co největšího počtu zájemců.
Zkrátka, můj názor (a netvrdím, že je správný) je kecat vo všem (ale ne do všeho) a občas vyplavou na povrch záležitosti, které je třeba řešit, a naopak zbytečnosti se ztratí v propadlišti dějin.
Ahoj všem diskutujícím. To že jsem založil vlákno pravidla F5L resp F5… neznamená že jsem trenérem kategorie ERES/F5L. Jen jsem měl několik dotazů kde že jsou pravidla F5L. Protože považuji stoupak.cz za neoficiální zdroj informací, tak když jsem zjistil, že jsou FAI pravidla k dispozici, zveřejnil jsem je. Toť vše. Jen jsem chtěl pomoci těm co tápou.
Ještě chci poděkovat Honzovi Kubicovi za překlad pravidel F5L a jeho zveřejnění, dobrá práce.
A také trenérovi kategorii F3L a F5L za rychlou reakci a zveřejnění na res.cz.
Láďa Bušek je velmi aktivní a pečlivý, tak není důvod trenéra měnit.
Vážení pánové,
připojuji se ke Karlovi, mně se debata líbí a vůbec si nemyslím, že je zbytečná. I když trochu mi to připomíná popis v tomto příspěvku http://www.rcex.cz/?p=6248, alespoň je zábava.
Myslím, že taková diskuse měla proběhnout před předložením pravidel ke schválení.
Počet kol, škrtání a finále mi nepřijdou podstatné. To si sedne, podle toho, co budou lidé, kteří kategorii létají, chtít.
„Power race“ podle mě problém je a velký. Už vidím, jak se budeme za rok dohadovat, že už se s tím nedá nic dělat, protože by si lidi museli pořizovat nové modely 😉
Přeji hezký den a těším se na další mikrosoutěžičku,
H.
Ahoj,
ověřil jsem, že problém s „Power race“ se dá řešit, dá se s tím něco dělat, tedy pokud se chce 🙂.
Zkoušel jsem teď Antizoom u Altise, při nastavení vypínací výšky 90m a antizoom 0,8 se stěží dostávám ke sto metrům, i když se hodně snažím.
Vypnutí se provede někde kolem 86 – 88 m, dostoupám do 92 – 98m.
Při nastavení 90m a antizoom 1,4, se stěží dostávám k devadesáti metrům, i když se hodně snažím. Vypnutí motoru kolem 82m, dostoupání na 88m.
Až bude zase počasí, zkusím hodnotu antizoomu nastavit na 1,0.
Myslím že to bude tak akorát, aby člověk dosahoval devadesáti metrů, a ne přes, ani pod. Věřím, že výrobce Altisu by vytvořil soutěžní firmware s nastaveným antizoomem
otázkou je, co umí ostatní výškoměry, co je nebo není možné nastavit (a na soutěži ověřit)
Ahoj Karle,
moc hezký, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to tak funguje. Akorát ta pravidla 🙂 , nic takového tam není, bohužel.
H.
Jak jsem psal už dřív – pokud bude s výškami reálný problém (podle mne se to hodně přeceňuje, ale to by bylo na delší komentář), tak je patrně řešením postupný přechod F5L na princip EDIC, těžko to ale můžete čekat v prvním roce předběžných FAI pravidel…
Pro neznalé – EDIC je definice přesných principů (ve výsledku seznam certifikací) povolených elektronických zařízení „ovlivňujících výsledek“, který právě umožnil u řady kategorií zásadně změnit přístup k pravidlům na základě měření. Jako první byly F5B,F,D, kde se používá měření odebrané energie (limit W/min), následně klasické F5J s výškou. A přibývá to, už je snad něco i u volných modelů (elektro), pak F3G (F3B-E), výškové soutěže raket atd.
Zrovna v tomhle FAI reagovala na trendy hodně rozumně a EDIC prostě smysl dává (leccos by bez něj nefungovalo vůbec). Pomalu se začíná řešit i rozšíření o automatická měření času atd…
I když možná s odstupem, dovolím si vyjádřit svůj názor.
Mně osobně se nelíbí škrtání vůbec. Už z podstaty, kdy škrtání zvýhodní kolegu-mého soupeře, který by byl obecně celkově horší v soutěži než já.
Příklad: ve třech kolech jsme oba cca na stejné úrovni a já ztrácím 1-2-10 bodů proti soupeři. Ale nyní pozor následně můj nejhorší čtvrtý výsledek ke šktrání a je o 50, 80, 100 bodů lepší než škrtací výsledek soupeřícího kolegi. V důsledku škrtání ale já budu horší než kolega i když jeho výkon celkově (bez škrtání) by byl horší než můj.
Jsou různé argumenty pro škrtací lety. Porucha regulátor, motoru apod. (ve formuli zaké nepomalí, když někomu bouchne pneu), nárok na špatný výsledek atd., atd.. Ale to jsou argumenty těch, kteří již dopředu chtějí mít nějakou jakousi výhodu, omluvu pro špatný výkon, nebo jakousi možnost případného zvýhodnění při poruše. Argument, že při poruše zařízení je závod ztracen asi není tak pádný. Regl a motor jsou v činnosti prvních 30sek, při jejich poruše může soutěžící použít další model, protože podle pravidel má další k dispozici a pracovního času je také dost. Tudíž špatný výsledek je převážně v důsledku jejho špatného termického létání.
Ale připraveným štěstí přeje.
No a létání finále. Proč? Všichni soutěžící létají stejný počet kol. Nejlepší jsou prostě nejlepší. V maratonu také běží všichni 42 km. Nedivmě se potom těm, kteří odjedou předčasně a nechtějí čakat cca 1/2-1hod na vyhlášení než s odlétá finále. ( To předčasné odjíždění se mi též nelíbí – jako neúcta k ocenění a vyhlášení ALE ? ALE!).
Podle mne by se mělo létat více kol s účastí všech soutěžících a více promíchat skupiny, aby co nejvíce soutěžících se při jednotlivých letech potkalo. (Při pohledu na výsledkovky jak RES tak i ERES z loňského roku je zřejmé, že 1, 2, 3,4 se třeba za celou soutěž vůbec nepotkali ve vzájemném souboji a body ubírali ostatním).
Tak už dost.
Ať vám to všem pěkně létá v roce 2023 a i dále
Finále vzniklo (v F3J) z jediného důvodu – aby se nakonec rozhodlo opravdu mezi těmi nejlepšími bez ohledu na los… U F3J to v době rozmachu kategorie bylo nesporně smysluplné kvůli nutné ochraně týmů (kvůli vlekařům) – někteří lidé se kvůli tomu utkat ani nemohli atd. Finále tak bylo nechci říct naprostá nutnost, ale určitě dávalo velký smysl.
V F5J finále pořád dobře funguje na velkých akcích – ona se přeci jen vykrystalizuje špička a rozdíl ve stylu letu ve finále proti základním skupinám je (při aspoň trochu slušném počasí) docela brutální. Na druhé straně už je ale o něco menší jeho nutnost „z principu“ – u elektrokategorií je možné losovat zcela volně a tak je výsledek „průkaznější“. Vykrystalizovalo to do situace (potvrzené i pravidly), kdy se finále létá na větších akcích a na „menších národních“ nikoli – asi optimum.
U F3L/F5L je pro mne argumentem proti finále poměrně absolutní bodování letů, kdy se ve finále neprojeví „drama“ v podobě zkrácených vleků či omezení výšek vypnutí motoru. Na druhé straně ale zase hlavně u F3L jsou skupiny poměrně malé a létá se méně letů, což zvyšuje smysl finále jako přímého srovnání nejlepších… U F5L by se bez něj dalo žít lépe.
Ale tedy 100% souhlas s koncem příspěvku o potřebě pečlivě losovat… Ať už finále je nebo není, tak je prostě třeba opravdu skupiny pořádně promíchat, při soutěži s bodováním s přepočtem na vítěze skupin to je zásadní. Bohužel se loni našlo pár soutěží (i třeba v RCEV, teď nekomentuji jen RES), které byly upřímně až na pokraji neregulérnosti právě kvůli odfláklému losu, je to opravdu důležité. Popravdě zrovna tohle je zase bod ve prospěch finále – oni se většinou do něj dostanou z velké části ti opravdu nejlepší i při méně pečlivém losu a ve finále se pak už ukáže 🙂 Pokud by se na národních akcích akceptovalo vynechávání finále, tak proč ne, ale podmínkou by měl být opravdu výrazný tlak na pečlivost při losování…
U nás finále nelétáme, zmiňujeme to už v propozicích. Máme za to, že je to nesmysl, který nepřidá soutěži na atraktivnosti a proto létáme víc kol všichni, nemyslím, že je to špatně a navíc nikdo neodjíždí před koncem.
Škrtačka je dobrá někde, jinde ne. V RES ERES není, přitom se tyto kategorie létají ve světě víc než deset let, tak to asi nebude chyba. Nemyslím, že je dobré to přirovnávat k jiným kategoriím. Prostě každý ať si vybere. Chceš létat se škrtáním a „výšku F5J“ – tedy létej kategorie, kde to tak je. Nechceš? Nu pak létej to co ti vyhovuje.
Nedovedu si představit hokejistu, který si odskočí zahrát florbal, ale začne měnit jeho pravidla, protože v hokeji brankář neklečí na zemi a má hokejku… i když ho chápu. Prošel jsem si tím. V hlavě je to peklo.
Teda nic ve zlém, ale neuškodilo by trochu držet se faktů… 10 let se nelétá ani RES – možná nějaké prapůvodní pokusy, ale v alespoň trochu ucelené podobě to je tak 5-6 let. No a ERES už vůbec ne, tam není velkou nadsázkou tvrdit, že to systematicky začíná vlastně až letos, první pokusy pak jsou staré tak dva roky, ale jak celkem správně padlo v jedné diskusi, tak zatím není rozšířenost této odnože nijak velká a pravidla si zatím nesedla ani náhodou.
Takže sorry, ale napsat, že by se v F5L nemělo škrtat, protože je s tím 10 let praxe je tvrzení nepravdivé od A do Z – nejenže se to nelétá tak dlouho, ale koneckonců asi nejvíc zkušeností s tím zatím mají Rakušané, kteří škrtali a do letos platných pravidel FAI se to dostalo právě od nich. Že by právě na základě zkušenosti?
Teda, Tome, když už chceš někoho kárat, aby se držel faktů… tak mrkni po Evropě. Třeba v Rakousku, v diskusi tuším RC netvork, píše uživatel v červnu 2013, že koupil dvě stavebnice Purese a že se na to moc těší, Turci a Němci už RESky v té době létali. RESku Miles od Tureckého výrobce, a která je v Německu dost populární, mám doma.
Jo, Honzo, Chodsko je divnej kraj. Když se nám něco nelíbí, odbojně to odmítneme. Pro ty co by vážili dlouhou cestu a trvali na finále (a případně opakování ceremoniálu) však na tuto místní úpravu bez finále upozorňujeme v propozicích předem. Podle zájmu a reakcí se tahle rebélie líbí.
U nás do letošního kalendáře těch věřejných celosvazových soutěží výrazně ubylo, namísto toho výrazně přibylo klubových, něco jako mikrosoutěžiček, na kterých se tu sejde pokaždé přes dvacet soutěžících (nevzpomínám, že za ty odlétané sezóny bylo někdy pod osmnáct).
Čest práci!
Ahoj Pavle,
odboj je v pohodě, rozumím Ti 🙂
Osobně jsem proti finále z principu, na druhou stranu flaška nebo salám jsou mi víc než body do žebříčku 😀
H.
Ahoj Pavle,
podle mě neděláte dobře – v pravidlech se finále požaduje, tzn. že pokud ho nelétáte, porušujete pravidla.
Jak jsem psal výše, finále a škrtání jsou věci, se kterými nemusíme souhlasit, ale znění pravidel je jednoznačné. Finále je v F3L i F5L, v F3L se neškrtá, v F5L ano od šestého letu výše. H.
Nedalo mi to. V FMT jsem první zmínku o F3B-RES v čísle 11/2013 – představení modelu SimplyRES. Autor uvádí, že v Americe se 2m RES létají od 50. let (kdysi jsme měli Risera 2m), v Německu se první 4 soutěže odlétaly v roce 2012.
V únorovém číslo ročníku 2015 je potom mnohostránkový článek o RES modelech včetně představení výrobců a jejich modelů.
Asi by výstřižky z časopisu jako důkaz u soudu neobstály, ale jako orientační údaj pro slavení narozenin mi přijdou OK. H.
Jednak jsem se v tom mém příspěvku kriticky vyjadřoval především k ERES, kde je argumentace dlouhými zkušenostmi prostě nesmysl, sorry…
U klasických RES je to spíš o tom, jak to definujeme… Jak Honza píše, do extrému můžeme tvrdit, že se 2m/80inch létalo už v 80tých letech v USA (viz kultovní Sagitta, ta je také z této oblasti), ale upřímně to s dneškem nemělo nic společného (žádné omezení stavby ani ovládaných prvků). RES jako koncept ovládání se zrodil pro změnu bez limitu velikosti (viz známý Bubble Dancer) a nemělo to také limity stavby (příkladem třeba AVA RES).
Dnešní RES se začaly tvořit až celkem nedávno, podle mne to byla dost reakce na rostoucí dostupnost CNC (ať laser či fréza), což vedlo k myšlence té klasické balsové stavby, která se nějak protla s nápadem na limit velikosti. Podle mne první pokusy možná těch 10 let staré budou, ale popularita začala růst až právě někdy kolem 2015 (necelých 8 let) a „usazení pravidel“ bude ještě tak o 2 roky později (do té doby to bylo hodně národní, sám jsem překládal jedny z prvních pravidel, tehdy to byly britské a proti německým se místy lišily dost).
Myslím si, že slavit letos 10let narozenin RES je opravdu přehnané a že můj názor s 6ti lety při striktnějším výkladu pojmu docela sedí. Připouštím ale, že možná by se to dalo posunout až někam k 2014/5, víc ale fakt ne. Ale přesné datum tady zkrátka nemáme, není to jako u F5J, kde je příchod konceptu FAI výšky zcela jasný (2011) a dokonce vím i exaktní datum první soutěže v našem regionu (Dubnica 15.10.2011)…