Etalon XL

Protože se se mnou pomalu loučí Castor (i když ho spravuji pořád dokola) reaktivoval jsem znovu Etalona.


Etalona jsem si kdysi přivezl od Leoše bez ocasních ploch, chtěl jsem totiž motýla. Velikost jsem původně opsal od Castora, ale záhy po zalétání mi začalo být jasné, že jsou malé. Minulou sobotu jsem konečně (po 4 letech) „sebral odvahu“ a začal stavět nový a větší „ocas“.

Protože se „motýl“ rád láme, vymyslel jsem zesílení z uhlíkového rowingu. Lože tvoří balza mezi překližkovými bočnicemi, balza se poté vybrousí podle trupu.

Hotový „ocas“ je potažený Oralightem (nemám fólii rád, ale bylo to rychlé 🙂 ). Nové ocasní plochy váží 23 g, asi o 3 g více než původní. Ale ty tvary se mi moc nepovedly, k ladné eleganci křídla moc nepasují 🙁 .

Pohon dostal Etalon „stíhačkový“ – Mega AC 16/15/5, regulátor 25A, původně z Jokosuky. S vrtulí 10×6 a dvoučlánkem 1500 bere motor do 20 A (asi 140 W) a točí asi 7300 ot./min. Na motor je to hodně málo, v motoráčcích „trpěl“ s tříčlánkem a vrtulí 7×5 mnohem víc. V motorovém letu je pohon úžasně tichý, oproti oběžkám, a za 30 sekund model dostane do 155, 190, 200 a 170 m (měřeno postupně na jednu baterku, povětří bylo divoké).

Větší ocasní plochy změnily model k nepoznání. Dlouho jsem si myslel, že Etalon „nelétá“ kvůli malému vzepětí, ale bylo to kvůli výškovce. Po Slite už je to druhý můj model, jemuž kousek výškovky navíc pomohl k mnohem lepším letovým vlastnostem. Větší výškovka posunula neutrální bod dozadu, takže se model jeví „příliš stabilní“, vyzkoušel jsem i lehčí baterii 2S1000, ale nebylo to ono. Z letového projevu mám dojem, že model by chtěl být těžší, ale možná mám jen nesprávné očekávání, že se bude chovat stejně jako Castor. Uvidíme 🙂 .

Motor Ray

Při „úklidu“ jsem našel motor Ray C2822/25, který by se mi hodil do malého motoráčka. Původně s ním létal Vojta v tomto „akrobátku“ a už tenkrát to bylo dost zklamání – „papírově“ měl motor mít kv 1400, ale model se při napájení z dvojčlánku sotva ploužil.

Naměřené hodnoty:
Bez vrtule: 7.6 V, 0.7 A
GWS 9×5: 7.5 V, 3.8 A, 28 W, 4830 ot./min
GWS 8×4: 7.55 V, 2.7 A, 20 W, 5820 ot./min
GWS 8×4: 12.4 V, 4.8 A, 59 W, 8490 ot./min

Podle mě má motor kv tak 850-900, asi se Číňan spletl při výběru nálepky 🙂 .

Diskuse a zábava
Při prohlížení RCGroups jsem narazil na vlákno týkající se SAFE (což je autopilot v modelech Spektrum). Již v pátém příspěvku je odkaz na „co je autor vlákna zač“ a dále už jsem se jen chechtal. Jasně, diskutovat by se mělo seriózně, ale když si někdo dělat srandu umí, je to nádherné čtení. Je zajímavé, že jsou lidé, kteří přes upozornění, že jde o zábavnou provokaci, stejně plamenně hájí stanoviska (ale možná jde i z jejich strany o hru, ale spíše se mi zdá, že ne).

Moc se mi líbí diskuse o žárovkách, z jehož úvodu přejímám (v mém překladu):

Kolik diskutujících na RCGroups je potřeba k výměně žárovky?

• 1 vymění žárovku a druhý o tom napíše na diskusní fórum
• 14 sdílí podobnou zkušenost s výměnou žárovky a uvede způsoby, jak lze žárovku vyměnit jiným způsobem
• 7 upozorní na nebezpečí spojená s výměnou žárovky
• 27 poukáže na gramatické chyby a překlepy v příspěvcích o výměně žárovky
• 53 odsoudí opraváře gramatiky
• 41 poukáže na gramatické chyby v opravách
• 6 se pohádá o to, zda se má psát žá-rovka nebo žáro-vka
• … a dalších 6 těchto 6 odsoudí jako puntičkáře
• 2 odborníci pracující v oboru skupinu informují, že správný název je „lampa“
• 15 všeználků se prohlásí rovněž za profesionály a ujistí ostatní, že „žárovka“ je naprosto správný termín
• 56 napíše zprávu moderátorům, že dochází k porušování pravidel fóra
• 29 napíše, že toto fórum není o žárovkách, a že by se vlákno mělo přesunout do fóra o žárovkách
• 20 žádá, aby se o výměně žárovky nepsalo současně i ve fórech „hardware“ a „nehodící se jinam“
• 11 se vlákna zastává, že žárovky používáme všichni, takže příspěvky jsou tomuto fóru případné
• 35 debatuje o tom, který způsob výměny žárovky je nejlepší, kde koupit nejlepší žárovky, jakou značku pro jakou techniku zvolit a jaké se vyhnout
• 27 uvede odkazy s příklady různých žárovek
• 14 napíše, že odkazy nefungují a uvedou správné
• 3 napíší o odkazech, že se týkají skupiny, takže žárovky se týkají skupiny
• 33 ocituje všechny předešlé příspěvky včetně záhlaví a podpisů a připojí „já také“
• 12 napíše, že opouští skupinu, protože se nedokáží srovnat s tak kontroverzním tématem
• 19 ocituje „já také“ a připojí „já také“
• 4 navrhnou, že přispěvatelé chtějí sekci častých otázek a odpovědí (FAQ) o žárovkách
• 4 se zeptají, co je to FAQ
• 4 připomenou „nemluvili jsme o tom už před nedávnem?“
• 13 navrhne „použij Google předtím, než se na něco o žárovkách zeptáš“
• 1 nový člen fóra odpoví na původní příspěvek o 6 měsíců později a všechno začne znovu
• 1 počítačově vzdělaný uživatel zkopíruje všechny předchozí odpovědi do HTML příspěvku, takže se do něho všech ostatních 535 účastníků diskuse může s chutí pustit

Jeden zásah do černého za druhým, přečtěte si třeba diskusi na RCMánii odkazovanou v dalším odstavci 🙂 . Popravdě, mně se diskuse rozvětvené a vášnivé líbí, vadí mi jen příspěvky zlé, a těch bývá v modelářských diskusích zanedbatelně; to je moc dobře.

Diesel nebo detoňák
Je modelářský diesel pravý diesel. Na otázku neodpovím, necítím se kvalifikován, ale složím poklonu panu Dieselovi.

Obecně platí, že směs palivo a vzduchu je ve válci pístového motoru třeba nějak zapálit. Pro zapálení (téměř) každé směsi je potřeba nějaké energie, která může mít podobu tlaku, teploty a/nebo nějaké dodatečné energie.

Někdy postačí tlak a teplota vznikající při stlačování směsi ve válci – dojde k samovznícení. Tak pracují modelářské „detonační“ motory. Jindy je potřeba tlaku a teplotě ve válci pomoci, například jiskrou od zapalovací svíčky; takový motor máme většinou v autě. Někdy tlaku a teplotě ve válci pomáhá katalytická reakce na vlákně žhavicí svíčky, která poskytne chybějící energii ke vznícení. A máme „žhavíka“. K reakci ale dojde také až při určité teplotě a tlaku, žhavicí svíčka jen „pomáhá“.

Velkou výhodou jiskrového zapalování je možnost regulace spalování, hořet začne směs až po zážehu, jehož okamžik je pod kontrolou. U modelářských motorů je okamžik zážehu nekontrolovatelný, směs se zapaluje samovolně při dosažení určitých parametrů ve válci.

Genialita páně Diesela spočívala v tom, že dokázal zařídit vznět v přesně určeném okamžiku. Vzduch je možno stlačovat a zahřívat dle libosti, bez paliva se nevznítí. Až když se v daný okamžik palivo přidá, shoří. Mně se takové nápady hrozně líbí.

Mimochodem, modelářským motorům jsou věnovány specializované články na wikipedii – žhavíkům i „dieselům“ (anglicky).

Honza
18.4.2021