Vítejte u čvrtého (a určitě nikoliv posledního 😉 ) dílu seriálu věnovaného losování soutěží (1. díl, 2. díl, 3. díl). V tomto komentáři nám dal Tomáš Chalupník na vědomí, že se k nalezení optimálního řešení hodí metaheuristika a uvedl i optimální nalosování. Nějak jsem se domníval, že se Tomáš spojí s Alešem a že nový SORG bude mít supr-dupr startovací matice. Losování jsem pustil z hlavy, ale nedávno jsem v práci opět narazil na pojem metaheuristika a vzpomněl si, že sám pro sebe jsem si problém vlastně nevyřešil. Prázdniny se ovšem k podobným podnikům výborně hodí.
Číst →

Přináším vám třetí pokračování (snad ne) nekonečného seriálu „Spravedlivé nalosování soutěže“ (1. díl, 2. díl), obrňte se trpělivostí 🙂 . Jako v každém správném seriálu, nejprve shrnu minulý děj: kvůli ohromnému počtu možností nalosování soutěže nelze použít ani hrubou výpočetní sílu k prohledání a vyhodnocení všech variant. Soutěž je ale možné nalosovat náhodně a případně losování mnohokrát opakovat, dokud není splněna nějaká podmínka (= dokud se nám nalosování nelíbí). Celkem slibným způsobem se mi jevila metoda „prohledávání sítě“. O ní bude tento článek.
Číst →

Nejprve si posypu hlavu popelem, asi jsem první díl vůbec neměl publikovat, ale já už nevěděl kudy kam. Až když jsem to viděl napsané, tak mi došlo, kolik odboček a možností jsem cestou přehlédl. Když se ozval i syn Vojta, že by zkusil „prohledávání sítě“, odpověděl jsem mu, že už jsem to zkusil, a že to nikam nevede. Potom mi ale došlo, že vše záleží na volbě kritéria (neboli „užitkové funkce“).
Číst →

Nalosování soutěže je věčné a vděčné téma. Otázku obsahující výčitku v podobě: „Proč zrovna já letím s XY čtyřikrát? To je přeci nespravedlivé.“ slýchám dosti pravidelně. Až mě jednou napadlo, jaké je tedy vlastně „nejspravedlivější“ nalosování. Odpověď není ani trochu jednoduchá.
Číst →

V minulém článku o „hodně rychlých dmychadlech“ jsem slíbil pokračování o měření rychlosti modelu. Ve zmíněném poháru bylo předepsáno, že rychlost se měří a vyhodnocuje pomocí Dopplerova jevu, naopak výslovně nepovolené bylo měření rychlosti pomocí GPS nebo Pitotovy trubice. Donutilo mě to k zamyšlení, neboť jsem se dosud domníval, že to přeci nemůže jít. Opět jsem se mýlil – jde to a docela dobře. I když přesností tato metoda nevyniká, aby přesná byla, bylo by potřeba splnit poměrně náročné podmínky, jak bude ukázáno dále. Na druhou stranu není třeba žádného zvláštního vybavení, stačí natočit model na video 🙂 .
Číst →

Na začátku bývá otázka – jaké uspořádání musí mít model, aby se ustředil v termice sám? Dalo by se říci samostředný model? Vím, že většina volných modelů si buď termiku sama najde, nebo se v ní alespoň udrží, zatímco s radiáky je nutno neustále pracovat, ponechány samy sobě většinou termiku spolehlivě opustí. I o samokřídlech se říká, že mají schopnost létat termiku bez zásahů do řízení.
Číst →