Brzdy


O publikaci Fluid-Dynamic Drag od pana Hoernera jsem se na těchto stránkách už několikrát zmiňoval. Napadlo mě se podívat, co píše o aerodynamických brzdách. Ty se používaly především na střemhlavých bombardérech ke zpomalení a stabilizaci letadla při útoku. To je poněkud jiná úloha než zpomalit a stabilizovat větroň při soutěžním přistávání na cíl, ale některé závěry zobecnit lze.
Číst →

Měření klouzavosti modelu


Na měření rychlostní poláry modelu jsem se chystal už dlouho, ale pořád nějak nebyly ty správné podmínky – třeba v soutěžních větroních nemám dost místa na potřebné vybavení. Po MS mi ale napsal „jeden nejmenovaný výrobce modelů“, jestli nemám nápad, jak klouzavost modelu změřit. O nápady nebyla nouze, ale nebyl jsem si jistý (a nejsem dál, jak ukáži níže), zda jsou prakticky realizovatelné. Musel jsem to zkusit 🙂 .
Číst →

REska v zatáčce


Na RE (modelech řízených směrovkou a výškovkou) mě zaujalo především to, že si mohu konečně zase jednou postavit soutěžní model. Na první pohled se to zdá jednoduché, ale na druhé zamyšlení jsem se zapletl do vlastní sítě – když už budu něco stavět, tak si to musím správně navrhnout. Abych mohl model správně navrhnout, musím pochopit jak létá a definovat si, co od něho vlastně budu chtít. Mé zkušenosti s ERES zahrnují pouze Slite a byly poněkud nepřesvědčivé – zdálo se mi, že model nelétá a nezatáčí, samozřejmě ve srovnání s křidélkovými modely RCEV. K pochopení výkonů a vlastností ERES modelů se dopracovávám ztuha a pomalu.
Číst →

Stabilita a řiditelnost větroně


Se zjevením se ERES mě napadlo, že jde o vítanou příležitost postavit si opět jednou soutěžní elektrovětroň. Rychle jsem si uvědomil, že už jsem hodně zapomněl, a proto začal konsolidovat své znalosti o aerodynamice. Nadšení pro ERES mě ale už do jisté míry přešlo, moc se mi nelíbí, jak modely létají, ale mohu si přeci postavit i model nesoutěžní 🙂 .

Konkrétními popudy k sepsání tohoto článku byly dva: nejprve jsem dostal e-mail od pana Hrubého poukazující na nesrovnalosti ve výpočtu polohy těžiště různými publikovanými metodami. Rozptyl hodnot byl značný. Odkázal jsem pana Hrubého na program pro výpočet těžiště, který již dlouho používám a na který je odkaz níže.
Druhým podnětem bylo představení nového větroně RES našeho známého výrobce a jeho tvrzení, že dosáhl lepších vlastností modelu tím, že směrovku z původní polohy za výškovku přesunul dopředu.
Číst →