Na začátku bývá otázka – jaké uspořádání musí mít model, aby se ustředil v termice sám? Dalo by se říci samostředný model? Vím, že většina volných modelů si buď termiku sama najde, nebo se v ní alespoň udrží, zatímco s radiáky je nutno neustále pracovat, ponechány samy sobě většinou termiku spolehlivě opustí. I o samokřídlech se říká, že mají schopnost létat termiku bez zásahů do řízení.
Číst →

Zbláznil jsem se do elektrických dmychadel. Protože jsem “šťouravý”, několik málo dní po zalétání Vampira jsem se začal shánět po nějaké další předloze (na snímku je „dospělý“ korejský T-50 (fotil Vojta) a hlavně „nějaké teorii“, jak že vlastně to dmychadlo pracuje.
Číst →

Na stoupáku se diskutuje o jednolistých vrtulích, což mě přivedlo k napsání tohoto článku. Internet na dotaz “single-blade propeller” vyplivne mnoho odkazů, z nichž ovšem je relevantních jen pár.

Z odkazů se lze dozvědět zhruba následující:

• jednolistá vrtule je účinnější než vícelistá
• tvrzení, že jednolistá vrtule je účinnější, je mýtus
• jednolisté vrtule se hodí ve speciálních případech

Číst →

Na Ukrajině se létal Wilga Cup. Výsledky jsem „podrobil“ statistickému zkoumání. Létalo 30 pilotů, celkem 8 základních kol. Jedno kolo bylo škrtací, následující data však uvažují všech 8 kol.
Číst →

Číst →

Jaký má vliv hmotnost modelu na jeho jednotlivé letové charakteristiky? Obecně se říká, že tím menší hmotnost, tím lépe. Na druhou stranu je známo, že v některých soutěžních kategoriích se modely „nakládají“, zejména pro dosažení větší rychlosti a pronikavosti.
Číst →

Program Propcalc lze stáhnout z www.drivecalc.de a slouží k výpočtů parametrů vrtulí za letu.
Číst →

Na diskusním fóru RCGroups se jeden pilot zeptal, zda se někdo zabýval odporem sklopené vrtule, zda není lepší používat vrtule menší než větší. Jedinou odpovědí jiného modeláře bylo, že při pokusech u 2 m větroně odhadl rozdíl ve výkonech mezi velkou a malou vrtulí na 10-15%.
Číst →