Tentokrát něco o letu přírodním, i když ani model nechybí.
Jsem pravidelným čtenářem Osla, kde v tomto článku jsem narazil na video National Geografic o létajících ptakoještěrech.
Video trvá hodinu a půl a je anglicky. Má dvě dějové linky, první se zabývá obrovským pterodaktylem, který měl vážit až 300 kg a mít rozpětí přes 20 m, druhým tématem je stavba modelu takového tvora.
Číst →
Lodě a ptáci. Skoro nic jiného jsem v Argentině neviděl. Z 11 dní jsem strávil 10 v „práci“, volno jsem měl jen pár hodin před odletem, ale počítám, že návštěva to nebyla poslední. Fotky proto zachycují jen to, co bylo možno spatřit z lodi :-), a nebo poslední den v parku.
Číst →
A co to tady máte všude za ptáky. „Kachny“ 😆
Číst →
Hora Mt. Wellington (myslím 1244 m), která je dominantou Hobartu. Tasmánie je svět sám pro sebe, i sami kontinentální Australané připouštějí, že Tasmánie jako by ani k Austrálii nepatřila. Většinu ostrova pokrývá „prales“, nejde o kulturní, udržovaný les jako u nás. Většina stromů je stálezelených a jak je vidět ze žluté barvy kvetoucích eukalyptů, jaro se blíží, i když na Wellingtonu je ještě sníh.
Číst →
Skalní příznivci modelů mi to možná budou mít za zlé, ale ptáci taky ( 🙂 ) létají. Dnes dopoledne jsme se zúčastnili Festivalu ptactva v České Lípě.
Číst →