Jak jsem se před měsícem zmínil, vyrobil jsem si měřicí podvěs. Pouzdro je přilepené k trupu izolepou, je to primitivní, leč účinné. Funguje podle předpokladů, ale povětří nespolupracovalo. V tomto článku tedy popíši metodu (abych věděl, kde ji najdu a nemusel ji vymýšlet znovu 😉 ), měřit budu muset znovu.
Proměřil jsem Sýčka při dvou příležitostech – ve středu večer a ve čtvrtek ráno. Okolí tu máme nerovné, vždy odněkud trochu foukalo. Ráno byl u země tok větru opačný než nahoře, musím počkat na „rozsáhlou tlakovou výši“. Záznamy z Altisu tak nejsou přímé (podívejte se na konec tohoto článku, jak by měly čáry vypadat).
Přesto jsem z dat „vytahal“ rovné úseky a výsledné rychlosti vynesl do grafu – modré čtverečky jsou měření z večera, zelené trojúhelníčky jsou ranní měření. Je zřejmé, že večerní měření je oproti rannímu v celém rozsahu posunuté nahoru přibližně o 0.2 m/s. Holt večer foukalo trochu nahoru a ráno zase trochu dolů 🙂 .
Ze hrsti bodů rozhozených po papíru se nic moc nepozná, potřebuji vzorečky. Vypsal jsem si je (připomínám – abych to nemusel příště hledat) na následující obrázek (klidně jej přeskočte).
Zdá se, že součinitel odporu lze vyjádřit jednoduchou rovnicí (5), samozřejmě za určitých předpokladů, které zde vypisovat nebudu. Důležité je, že naměřenými body proložená křivka daná rovnicí (9) vypadá rozumně.
Převedení naměřených bodů na rovnici má nejméně následující výhody:
- Koeficienty „a“ a „b“ mají fyzikální význam, jsou svázané s plošným zatížením modelu (K v rovnicích nahoře) i jeho aerodynamickými charakteristikami (p a q v rovnicích nahoře). Pokud vím, kolik váží podvěs (33 g) a dovedu odhadnout jeho aerodynamický odpor (čelní průřez 0.1 dm2, součinitel odporu 0.3, přepočteno na plochu křídla 0.1*0.3/36 = 0.00083), mohu z hodnot „a“ a „b“ s podvěsem spočítat „a'“ a „b'“ bez podvěsu.
- Při porovnávání různých konfigurací, profilů, potahů apod. modelů se mohu koukat jen na konstanty v rovnici (5) aerodynamického odporu.
- Snadno se spočítá minimální klesavost (rovnice (10)) i nejlepší klouzavost (rovnice (11)).
Tedy, měřit a měření vyhodnocovat umím, teď ještě nashromáždit spolehlivá data. Stále se domnívám, že touto metodou bude možné vyhodnotit třeba rozdíl mezi vliesem a fólií. Pokračování bude 🙂
Honza
14. 10. 2022
… bude možné vyhodnotit třeba rozdíl mezi vliesem a fólií. Už se těším.
PS: Za dávných dob se mezi vyznavači volného letu říkalo, že spodní povrch potahu křídla musí být tak hladký, aby i „moucha si zde nohu zlomila“ a naopak horní potah spíše hrubý – invigorátory apod.
Má dnes tato teorie nějaké reálné opodstatnění?
Ahoj Aleši,
to kdybych věděl, tak bych musel být čert (čert ví) 🙂 . Spíše bych řekl, že ne, protože u radiáku se separační bublina může objevit i na spodní straně křídla.
O rozdílu mezi vliesem a fólií psali v FMT, tady je o tom zmínka – http://www.rcex.cz/?p=5230, ale podle mě strašně kecali, mně u RESky vychází nejlepší klouzavost tak 15, při té jejich rychlosti tak 10-11, ale možná dělám někde chybu já.
H.
Ono je upřímně to měření srovnání mezi fólií a Vliesem u soutěžní RES (či dříve RCEJ/K) trochu (spíš dost) zavádějící.
Dá se změřit klouzavost (až na nějaké extrémy a „divnosti“ vesměs vychází ve prospěch fólie), dá se změřit opadání (v této velikosti spíš pro Vlies, ale rozdíl nepatrný).
V reálu je to ale stejně nakonec spíš o tom, jak se model chová v zatáčce a jak konkrétnímu člověku sedí a to už moc o měření není (tak teoreticky lze zjistit maximální úhel náběhu pro odtržení, ale třeba „ztrátu energie“ už moc ne) a nakonec rozhodují pocity.
Z mého pohledu se u RES modely s „drsným potahem“ jeví hodnější a možná jsou fakt o něco výkonnější v klidu, ale jakmile se musí po obloze více „jezdit“ a pilot není úplné dřevo, tak začnou převládat spíše klady fólie.
A na okraj – co by podle mne možná stálo za větší výzkum je kombinace fólie a turbulátoru (či invigorátoru vzadu?), jinými slovy povrch hladký, ale s úpravou pro modifikaci proudění přesně tam, kde je to nejvhodnější. Tak nějak intuitivně cítím, že tohle by mohlo být nejlepší řešení, ale na rozdíl od názoru na vlies/fólie to je jen pocit a nemohu říct, že bych to měl podloženo nějakými reálnými zkušenostmi 🙁