Drobky – 18. 9. 2022

Akrobat
Jak jsem se již zmínil, zaujalo mě „akrobatění“.


Nakreslil jsem si „extřičku“. Konstrukce sleduje mé předchozí modely z Vectorboardu.


Profil je symetrický S8035, kterému jsem ale „napřímil zadní část, aby šlo křídlo postavit na rovné desce rovné. Dalším mým „vynálezem“ je to, že už nedělám výřezy v šablonách, jen zářezy, nůž tak nemůže uhnout.


Stejně se mi křídlo trochu prohnulo. Nosník po celé výšce profilu má zářezy, do kterých se zasunou a zalepí žebra. A lepidlo stahuje, takže se křídlo prohne a potom nejde potáhnout jedním kusem pěny „hezky“.


Na odtokovku jsem nalepil balzovou lištu a křidélka jsou také balzová. A tady jsem skončil, snad jen zatím. Bohužel nadšení pro kotrmelce mi dlouho nevydrželo, v podstatě jen do prvního delšího letu s větroněm, termika mi prostě přijde mnohem zábavnější než akrobacie, ale nevzdávám se 🙂 .


S překvapením jsem zjistil, že existuje celovečerní film o akrobatech. Česky se asi nevysílal, ale na „trubce“ je ke shlédnutí v angličtině (ale moc se tam nemluví 🙂 ). Přečíst o filmu si můžete na anglické wikipedii.

Z hlediska příběhu je to asi blbina, ale to nám milovníkům letectví přeci nevadí, letecké záběry jsou úchvatné, hlavně zvuk Mustangu mezi skalami mi dělá husí kůži. V odkazu na wikipedii je hodnocení, které zde přeložím: Šéfredaktor časopisu „Flying Magazine“ Berl Bechner: „Film má podprůměrné herecké výkony, nesourodý děj a jedny z nejhorších dialogů, jaké kdy v kině uslyšíte. Stejně se na něj jděte podívat. Letové sekvence patří k nejdramatičtějším a nejnapínavějším, jaké kdy byly natočeny.

Měření klouzavosti

GPSku normálně vozím v ASW-28. Protože jsem potřeboval „dělat vědu“ 😉 , přivstal jsem si jednou ráno a změřil kluzavost „áesvéčka“.


Při pomalém letu byl fugoid (výměna rychlosti za výšku a naopak) strašlivý, viditelný pouhým okem, i při malém potlačení ale velmi rychle zmizel.


Tady na rychlostní poláře je vidět, že letět příliš pomalu opravdu nemá cenu. Klesavost už se při pomalém letu nezlepší. Pro výpočet čáry jsem dva krajní levé body nepoužil, profil už byl „za vrcholem“. Teorii a vzorečky do tohoto článku dávat nechci, důležité je, že závislost klesavosti na dopředné rychlosti lze, alespoň mimo té minimální rychlosti, vyjádřit jednoduchou funkcí.

Mým hlavním cílem měření klouzavosti jsou ale RESky, respektive otázky jako vlies vs. fólie, torzní skříň vs. otevřená žebrová konstrukce apod. Zdá se mi totiž, že při těch malých Re číslech teorie moc nefunguje, zkušenosti občas odporují výpočtům. Měření by mělo poskytovat spolehlivější odpovědi. Úplně prvním nápadem bylo postavit zkušební model, který by uvezl měřicí elektroniku a umožňoval měnit konfiguraci draku. Realisticky jsem ale usoudil, že kvůli své netrpělivosti bych takový projekt těžko dotáhl do konce. Inspirován vojenskými letadly jsem vymyslel přídavný měřicí podvěs.


Létám se soupravou Spektrum. I když Spektrum vyrábí telemetrické přijímače, většina mnou používaných typů je starší, bez telemetrie, kterou zajišťuje přídavný palubní vysílač, či telemetrická ústředna TM1000. Navíc, telemetrické přijímače jsou veliké, do trupů RESek se nevejdou. V pouzdru se tak nachází GPS modul a vysílač TM1000, který se připojí do přijímače v trupu.


Vlastní pouzdro je z Vectorboardu.


Hotový podvěs se k trupu přilepí lepicí páskou tak, aby se nezměnilo těžiště. Pouzdro zvětšuje hmotnost a odpor modelu, obě hodnoty lze považovat za konstantní, potom lze z bodů poláry naměřené s pouzdrem snadno vypočítat poláru modelu bez pouzdra. Lepší by určitě bylo pouzdro vzdálené kousek od trupu, které by neovlivňovalo proudění okolo modelu, ale to by bylo moc práce. Uvidíme, teď už jen musím počkat na klidná podzimní rána 🙂 .

Malé větroně
V posledním čísle FMT je vyhlášení ankety (něco jako) o model roku. Druhé místo v kategorii větroňů získat model Ka 4 Rhönlerche (rýnský skřivan) českého výrobce hexemodel.cz. Představení modelu je v FMT 07.2021, na článek jsem si pamatoval, neboť mě model zaujal. Po otevření stránek výrobce na mě čekalo překvapení – ono se s větroni v měřítku 1:10 soutěží, přičemž počet účastníků bývá větší než 20. Ostatně, podívejte se na výběr z videí na Hexemodel, zadejte do vyhledávače slovo „miniretroklání“ nebo jednoduše klikněte na video:

Pravidla miniRetroklání jsem nenašel, pouze pro velké modely Retroklání. Zdá se, že model musí být ze dřeva, v měřítku 1:10 až 1:8, předloha do roku 1960 a soutěží se v přistávání na čáru.

Myslím, že to je přesně kategorie, po které jsem dlouho toužil. Myslím, že o zábavu přes zimu mám postaráno, teď ještě vybrat správnou předlohu.

Honza
18. 9. 2022

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)