Už mám Sýčka tak akorát dost 😀 , přeskočte na 3. část.

Část 2. (18.4.2022)
Část 3. (24.4.2022)

Původní článek o stavbě Sýčka mi přišel už neúnosně dlouhý, proto jsem se rozhodl začít psát znovu od začátku 🙂 . Poslední kapitola prvního dílu končila potažením modelu.

Serva brzd jsou Hitec HS-40. Původně jsem chtěl použít „čínská“ serva z malé makety, ale mají krátké kablíky, musel bych nastavovat. Servokabel „hájteků“ dosáhne ven z křídla bez nastavování. Při montáži jsem zjistil, že upadlo zesílení lože serva, usoudil jsem, že jedna překližka stačí. Ostatně, o uložení serva jen tak v žebru mám pochybnosti, ale rozhodl jsem se být otevřený novým myšlenkám, a taky Ivovi věřím 🙂 .

Ovládání štítů je mechanické v obou směrech, bez pružin nebo magnetů, mám to tak raději. Zřejmou nevýhodou je nutnost seřízení na obou stranách, které nikdy nejsou stejné. Popravdě se mi zdá, že se jednotlivé odchylky v poloze jednotlivých součástí násobí 🙂 . Pokud budu někdy stavět další RESku, tak určitě jen s jedním štítem, už jen proto, že mi bude stačit čtyřkanálový přijímač.

Klapky klapají 🙂 .

Serva ocasních kormidel jsou Hitec HS-55+ (to „plus“ označuje asi černé krabičky, byl jsem zvyklý na modré 🙂 ).

Po protažení trubek lanovodů jsem do trupu nacpal tři kousky pěny.

Drát pro ovládání výškovky jsem předem ohnul do oblouku, trochu se tím zmenší tření (není to můj nápad, ale už si nepamatuji, kde jsem to sebral).

Páka výškovky, dlouho jsem ji lícoval …

… zalepeno, hotovo, funguje 🙂 .

Páka směrovky je jednoduše přilepená ke kormidlu.

Bez přijímače, prodlužovacích kabelů k servům brzd a barviček. Vypadá to, že bych se do těch 450 g mohl vejít.

Měl jsem trochu obavy, jak to bude s těžištěm, ale ulevilo se mi. S baterií vepředu vyšlo na asi 65 mm. Vypočtená poloha je 75 mm, takže mám ještě rezervu na barvičky 🙂 .

Honza
15.4.2022

---

Část 2.

Krimplovací kleště jsem si pořídil na původní Django. Jsem sám překvapen, jak moc je používám.

Přijímač je Lemon LM-0034. Nic většího se nevejde a čtyři kanály jsou bohužel málo 🙁 . Napadla mě hříšná myšlenka, že ačkoliv je kategorie deklarovaná jako začátečnická, vysílač je potřeba „pořádný“ 🙂 . Zbývalo nastavit elektroniku (málem jsem zapomněl na brzdu vrtule) a v podvečer jsem vyrazil na louku.

Tradiční snímek na případnou památku, ale RESky nejsou záludné. Model letěl „napoprvé“.

Bylo tak půl hodiny před západem slunce, je krásně vidět, jak svítí pod křídlo 🙂 . Směrovka potřebovala pár kliků trimu (máte někdo RESku, kde je směrovka rovně???), dále jsem posouval baterku dozadu, aby se těžiště dostalo do vypočtené polohy. Foukalo a povětří bylo hodně turbulentní, na dojmy je brzy…

… ale jsem si jistý, že si ve vzduchu Sýčka s jiným modelem nespletu. Ivo a Jirko, dík!

Nakonec už se z toho stala tradice, že mé modely se poprvé do vzduchu dostávají bez kabátku.

Honza
18.4.2022

---

Část 3.

Protože se mi nepodařilo schovat antény dovnitř trupu a jen tak plandající nemám rád, …

… udělal jsem z papírových trubiček a balzy „ploutvičky“.

Směrovku a konce křídel jsem nastříkal oranžovou barvou na polystyrén. Barva mi vyšla akorát 🙂 .

Každý správný eroplán musí mít kabinu.

Licenční číslo jsem se rozhodl nastříkat…

… stejně jako volací znak (mám na všech letadlech stejný 🙂 ). Šablony jsou z Oramasku. Okraje jsem přetřel nitrolakem pro „ucpání“ případných pórů.

I černá barva je sprej na polystyrén.

Průšvih 🙁 . Už při rovnání šablony na směrovku jsem si všiml, že barva drží lépe na masce než na směrovce. Barvy na polystyrén jsou úžasně lehké, ale k podkladu moc nelpí. Mohl bych to opravit zamaskováním písmen a přestříkáním celé směrovky znovu, ale musel bych si koupit novou plechovku a čert ví, jak by to dopadlo. Rozhodl jsem se proto, že mi to nevadí 😀 , a příště budu chytřejší. Modelu chybí ještě obrázek sovy, ale ten si asi nechám udělat jako samolepku.

Dneska ráno jsem vyběhl ven, mám tedy s modelem nalétánu asi jednu hodinu, takže je možná čas na první dojmy.

1. Křídlo je mnohem tužší a lehčí než křídlo Slite s nosníkem z uhlíkové trubky. Sýček je asi o 50 g lehčí než Slite, přitom má o servo navíc a těžší ocasní plochy.
2. Polohu těžiště mám ve vypočtené poloze (statická zásoba 5%), možná půjde ještě o kousek dopředu. Je zajímavé, že s Téčkem vychází těžiště asi o 10 mm více vzadu než s klasickým uspořádáním.
3. Při vysunutí brzd musím přitáhnout výškovku, původně jsem doufal, že to nebude potřeba.
4. Sýček se mi zdá stabilnější než Slite, v přímém letu krásně drží směr, přitom v zatáčce stačí nastavit konstantní výchylky kormidel. Slite je neposedná, pořád se musí řídit. Přitom účinnost kormidel se mi u Sýčka také jeví větší, poslouchá 🙂 . Tady jsem rád, že jsem se řídil Drelovými doporučeními, i když je možné, že model má horší výkony než ten původně navržený s menším vzepětím a kormidly.
5. Co se výkonů týká, zatím nevím, to ukáže až přímé letové srovnání s jinými modely. Mně se Sýček jeví o fous rychlejší než Slite a trochu překvapivě o dost rychlejší než Calvin. Ale dokud to nezměřím, je to jen subjektivní pocit.

Ještě jednou dík autorům modelu. Kdybyste někdo chtěl plánek na trup a směrovku, napište mi e-mail. A pokud někdo chcete dřevo ze stavebnice na původní gondolu (větroň) a směrovku, rád je věnuji.

Děkuji za pozornost i přízeň,
Honza

24. 4. 2022