Castor-EV 2.5M

Po modelech od polské firmy ArtHobby jsem pokukoval dlouho. Na podzim loňského roku jsem si udělal radost a objednal 2.5m Castora.

Důležitým zdrojem informací mi byla diskuse na RCGroups. Tedy, Castor má dle údajů výrobce rozpětí 2.5 m, plochu 40.2 dm2, profil HN1033. Letová hmotnost se dle diskuse pohybuje okolo 1 kg, hmotnost dílů stavebnice byla asi 520 g.


Model dorazil již v říjnu 2009, v mezičase jsem ovšem stavěl Majnu.

Všechny díly stavebnice byly důkladně zabalené. Křídlo je odýhované polystyrénové jádro s uhlíkovými pásnicemi a balzovou stojinou, motýlkové ocasní plochy „ploché“, z balzového prkénka, ovládací plochy jsou již zavěšené na plastových závěsech. Trup tvoří gondola a uhlíková kuželová trubka. Model je prakticky hotový, včetně kompletního příslušenství, přesto jsem si „zamodelařil“.



Začal jsem výrobou a zalepením motorové přepážky. Moc se mi to nepovedlo, kužel je oproti ose trupu přesazený o asi 1 mm nahoru.


Castor má křídlo třídílné – střed a „uši“. Uši se nasazují na uhlíkové tyčky, pro které jsou v křídle zalepeny laminátové trubky v balzových blocích. Půlky křídla se „lisují“ najednou, řez mezi uchem a středem se dělá až na hotovém křídle, což zaručuje naprosté lícování obou částí. Podle návodu se plochy řezu mají zalepit epoxidem prosycenou skelnou tkaninou, já použil překližku.



Středy obou polovin křídla jsou spojeny v podstatě „natupo“, do polystyrénu jsou však „zadlabané“ smrkové hranoly pro šrouby. Spoj je poté přelaminován dvěma vrstvami tkaniny (je součástí stavebnice).

V této fázi následovalo lakování zaponovým nitrolakem. Celkem asi 7 vrstev.


Šachty pro serva. Nesnesu „holý“ polystyrén, vše chci mít olemováno balzou. Všimněte si kolečka z polystyrénu asi 7 mm (kdysi jsem si nařezal destičky 5, 7 a 10 mm a používám je na kdeco) – přitlačí balzu ke křídlu, než lepidlo zatvrdne.



Usmyslel jsem si, že dráty od serva nemohou jen tak vydírat polystyrén. Plátku polystyrénu asi 5×15 jsem seřízl hrany, oblepil izolepou a olaminoval jednou vrstvou tkaniny 50 g/m2. Šablony jdou krásně vyndat, pokud se za přečnívající konce natáhnou, čímž se odlepí od laminátu.



V křídle je kanálek o průměru asi 4 mm, takto jsem ho rozšiřoval. V šachtě serva je kartónová šablona.



Zalepený kanál. Jsem si vědom toho, že má nenávist k polystyrénu je asi neopodstatněná a že jsem to asi dělal zbytečně, nicméně výsledek mě uspokojuje.



Dalším krokem bylo odříznutí křidélek – v křídle je podélná balzová lišta, příčné řezy jsou zalepené vliesem a epoxidem. Závěsy tvoří proužky monofilu a navrch vlies.



Serva křidélek jsou uložena v držácích z překližky. Patkami prochází kulatina D4, kterou v loži drží šroubek.



I páky jsou překližkové. Seřizovací prvky v táhlech jsem opustil již před lety (seřizuji „nulu“ ve vysílači – nicméně u Castora jsem na trim křidélek nemusel sáhnout!).



Seřizování výchylek křidélek.



Ve stavebnici nejsou krytky serv, tak jsem si je udělal. Polystyrénové kopyto oblepené lepicí páskou…



… a hotový výrobek. „Placatá“ část krytky nezakrývá celou šachtu serva a to proto, že při nasazování ucha je potřeba tahat za drát, aby se konektor schoval do kanálu. A při rozebírání naopak. Po sestavení modelu se „díra“ zalepí lepicí páskou. Toto je první vážnější výhrada k modelu. Ale asi jen moje, vím, že mistři zalepují do obou částí křídla konektory, které se spojí „automaticky“ při nasunutí ucha. Já si na to nějak netroufám. Druhá má výhrada souvisí také s „dráty“ křidélek, které z křídla „vylézají“ právě nad servy OP (viz další fotka), takže při sestavení modelu je třeba dráty pečlivě rovnat. Opět asi snadno řešitelné, ale mě páječka děsí :D.

Zbytek modelu je normálka. Ocasní plochy jsem slepil a potáhl vliesem.



Serva v trupu. Matice pro šrouby křídla jsou již zalaminované od výrobce, zato díru jsem „vyhlodával“ sám.



Další moje posedlost – raději dřevěná táhla než bowdeny. Jinak gondola s trubkou je spojená jen lepicí páskou (dle rady na RCG), zdá se, že to stačí.

A několik fotek z prvního létání…





… a druhého létání (po nabarvení)






Kýč s pampeliškami a odloupnutými OP – už jsou přilepené zpátky (tady jsem ocenil, že mohu sundat nosník z gondoly a vyladit symetrii). Všimněte si dovážení vzadu. Klasických OP jsem se ještě nevzdal, ale zatím není čas. Ještě zbývá licence a přepravní krabice.

Castor létá nádherně, jsem jím nadšený. Rychlé přeskoky i pomalé kroužení – umí oboje. Zatím mám nalétáno málo, ale musím dát za pravdu ohlasům z diskusí – na model od ArtHobby záporné hodnocení nenajdete (už přemýšlím o dalším 🙂 ).

Vybavení:
motor – Axi 2814/10
kužel – Pohodalet D36
listy – Aeronaut 10×6
regulátor – MGM A-series 74A (zatím, později dám A40 kvůli váze)
baterie – Hyperion LVX 2200-2s
serva křidélek – Hyperion Atlas DS11-AMB
serva OP – Hitec HS-55
přijímač – Hitec 8k (označení nevím)

Celková hmotnost něco pod 1000 g. Příkon pohonu asi 230 W.

Jan Kubica
14.5.2010

komentáře 3

  1. Ahoj Honzo,
    pekny stroj. Libi se mi reseni serv v trupu, mozna podobnou „motaz sejdrem“ pouziju u Etalona 2500. A uz se tesim az tyhle dva velice podobne stroje porovname ve vzduchu, snad nekdy v cervenci…..

    1. Proč až v červenci? Vlastně jo, mě to taky trvalo 1/2 roku 😆 Těším se na to. H.

      1. Budu rad kdyz to stihnu do Manusic. Dnes jsem pozehlil ocas… no vypada to vselijak, ja si s folii moc netykam, ale litat s tim pujde 😉

Komentáře nejsou povoleny.