Tuto závěrečnou část vzpomínek na svou modelářskou historii rozdělím do dvou kapitol. V první se budu věnovat „minimaketám“, ve druhé potom svým začátkům a volnému letu, který jsem provozoval dlouho, ale nedokumentovaně (což, jak už jsem uvedl, může být výhoda) 😉 .

Modely odpovídající velkým vzorům mě lákaly vždy, ale minimakety jsem začal stavět až na CO2, „gumičky“ mě nějak minuly, pokud si dobře pamatuji, tak jsem měl dvacetinku Itoha a oříška Currie Wot. První CO2 byl Grumman Wildcat, následovaný Fairey Firebrandem. Be-60 jsem dodělával v noci před soutěží ve Velké Dobré, takže samozřejmě neletěla.

Udet U-12 Flamingo byla má první soutěžní polomaketa, makety se většinou létaly společně s „oštěpy“.

Ansaldo A-1 Balilla…

… a Morane Saulnier N (společně s Vojtou, takže tak 1995-6). Oba modely skončily v klubovně roudnického aeroklubu, ale to už je také dávno.

Curtiss P-1, s tím jsem myslím v roce 1995 vyhrál Openscale, od té doby nesmím do Brna 🙂 .

Ozdoba ložnice, červený model je Porterfield Collegiate, úplně vzadu Helio Courier na malý motorek G-63 od pana Gašparína, který jsem si přivezl jako cenu z Openscale.

Rumpler CII, byl myslím mým posledním sifoňákem, než jsem přešel na RC. Modelů jsem měl více, ale už si je nepamatuji, vzpomínám si na Wittman Tailwind a Lacey 10 (myslím, že byla také v Modeláři). Před lety mě napadlo, že miniaturizace pokročila natolik, že bych se mohl k minimaketám vrátit. Jde to, viz Arado 🙂 . Popravdě pro mě toto rýpání se v historii nakoplo a inspirovalo a už si zase zapisuju do seznamu, co chci postavit.

Posledním obrázkem, kterým jsem měl v úmyslu ukázat, je můj „úlet“ k historikům.

Tady na mě padá odlesk slávy mistra světa F1B z roku 1971 Pepíka Klímy. Mimo Sluky jsem postavil ještě Můru, jak už jsem psal v 1. dílu.

Teď mělo být krátké povídání o volném letu, ale napadlo mě poprosit mámu, zda by se nepodívala do alb a nenašla nějakou mou fotku s letadly. Prosím o velkou dávku shovívavosti 🙂 .

Rok 1973, Jeníček lepí kit. Na krabici přečtu TU a v krabici vidím vrtuli, takže asi Tu-114? Přes kity a Kolibříky a Vosy jsem se dopracoval k Picolu (mám tu už nějaký pátek připravený plánek, že ho zkusím ještě jednou). Neletělo, dnes se domnívám, že kvůli tomu, že nebyla k dostání těžiště, ale celého ulepeného mě rodiče dovedli do modelářského kroužku.

Dílnu jsme měli ve sklepě kláštereckého kulturáku, pán v kabátu je vedoucí kroužku Milan Rambousek (alespoň pod tímto jménem si ho pamatuji, ale pokud se jmenoval jinak, nebudu příliš překvapený). Ta drakiáda moc nedopadla, nefoukalo. Dále si pamatuji létání s účky na školním hřišti a cesty z dílny domů s úpornou bolestí hlavy z výparů nitroředidla 🙂 . Moje první A-1 mi na první soutěži v Chomutově frnkla, asi po nezapálení doutnáku, běžel jsem za ní z letiště až do Jirkova. O pár let později jsem na stejném místě přišel o „sifoňáka“, akorát výškovka kopla (to jsem ještě viděl) a běžel jsem na Údlice 🙂 .

V roce 1976 jsme byli na rodinné dovolené, to už jsem bez letadel nemohl být, a proto měl s sebou stavebnici Démant od Modely.

Tady jsem s hotovým výrobkem 🙂 .

O několik let později jsme se stěhovali z Klášterce do Přelouče, kvůli stavbě chvaletické elektrárny, kde se díky továrně Tesla létaly hlavně rádiáky, na volné modely nebylo moc prostoru. Takže jsem dva roky chodil chytat ryby. Ale pamatuji se, že jsem postavil Liona, kolega elektronik zase jednokanál, a chodili jsem létat spolu 🙂 .

Na gympl jsem začal chodit po dalším stěhování v Praze (1979), stal jsem se členem klubu Praha 10 a začaly ty správné soutěžní orgie – házedla, A-1, později i CO2. Řekl bych, že tato fotka je z Velké Dobré, hned u silnice, ale možná ne. Ještě později, po osamostatnění se (promoce, svatba) jsem pod vlivem Pepíků Trefného a Klímy přidal ještě P-30, ale to už jsem pomalu začal oceňovat RC a to už je popsané v předchozích dílech. Zajímavé je, že A-dvojky jsem měl za celou dobu jen dvě, a A-trojku jednu, prostě vždy a většinou jen A-1 a H 🙂 .

No a to je asi všechno, pokud mě někdo doplní, či opraví, budu rád.

Honza
12.2.2021

1. díl – RC větroně a motorové větroně
2. díl – RC motorové modely