Uvědomil jsem si, že tyto mé stránky jsou vlastně částí mé modelářské historie. Tak mě napadlo, že z poznámek a fotek sestavím i tu „předinternetovou“ část. Bohužel začínám psát paměti v době, kdy už si toho moc nepamatuji 😉 , navíc o většinu fotografií i jiné dokumentace jsem přišel rozvodem, ale alespoň si nemusím kazit vzpomínky „nějakou pravdou“. Tento první díl bude věnován větroňům a motorovým větroňům. Číslování odpovídá pořadí mých radiáků, takže řada není úplná, doplním ji v 2. dílu motoráky a polomaketami.

1 – „Polystyrénová oranžovka“
Mou první rádiovou soupravou byl dvoukanál Acoms 2AM, v Tuzexu stál tenkrát 430 bonů (pro později narozené – Tuzex byly obchody pro „zápaďácké“ zboží, v nichž se platilo zvláštní měnou), odhaduji, že se psal rok tak 1984. Jako prvního radiáka jsem si postavil větroně z polystyrénových polotovarů Modela, ale protože jsem neměl o řízení sebemenší potuchy, moc jsem si modelu neužil. Polystyrén byl potažený tapetou a nastříkaný oranžovou barvou, to je jediné, co si pamatuji.

2 – „Cvička“
Po pravdě mě RC řízení moc nezaujalo, létal jsem raději volňásky. Jako druhý model jsem začal stavět motorový kluzák Orion dle Farova plánku. Dohotovil jsem křídla, ale časem „vzala za své“ (asi jsem je omylem zarovnal knihami, postavil na ně květináč, či něco takového). Odřízl jsem poškozenou kořenovou část a získal křídlo o rozpětí asi tak 1.5 m. Dolepil zbytek, u prarodičů na půdě našel poválečnou duši Goodyear, kterou dědovi poslal strýc z Ameriky, tu rozstříhal na gumicuk, navázal šňůrou od A-jedniček a konečně začal létat. Dokonce si pamatuji, jak mi model chtěla termika „ukrást“, ale nedal jsem se a pro model musel na strom.

3 – Sagitta 2M
Na tento model jsem pilotně neměl, ani nemám jinou vzpomínku, než že jsem křídla „rozebral“ na materiál na malá házedla. Ale model je to nádherný, měl bych si ho postavit znovu.

4 – Asterix – stavebnice Igra
Můj první soutěžní model, pamatuji si na první soutěž RCV2 na Točné, kde pan Suchomel pronásledoval piloty kvůli licencím, naštěstí jsme měli fix 🙂 . Na druhé soutěži v Mělníku si mě vzal do parády kolega z klubu, takže jsem uletěl dva hezké lety, potom už mi neradil a podle toho to vypadalo. Také si pamatuji krásné polétání na Rané těsně před tím, než jsem šel na vojnu, takže to musel být rok 1988 (pracoval jsem na elektrárně Počerady a bydlel na ubytovně v Postoloprtech – pamatuji se, že mě nenechaly spát MiG-29 při nočních cvičeních). Trup modelu jsem měl celý potažený tenkou překližkou, původní ze smrkových žbrdlinek za křídlem při přistání praskal.

5 – Minnie
Větrůněk o rozpětí asi 1200 mm podle plánku v Modeláři.

Tato fotka je datována srpen 1993, podle mě je to na letišti v České Lípě, létání po soutěži A-1 nebo P-30 (nebo obojího). Acoms „žral“, takže jsem měl udělaný pultík na 2 nebo 4 ploché baterky.

Po roce jsem se vrátil z vojny a za dva měsíce bylo po komunistech 🙂 . Koupil jsem si svůj první motor – Cox 0.8 Texaco a také nové rádio – Hitec 4 AM. Postavil jsem si historickou Můru, ale potom jsem ji daroval, takže ani číslo nemá 🙂 .

6 – Kvíčala

Žebra podle šablon z Asterixe, křídlo trochu zkrácené neopatrným zabouchnutím dveří Š120L, takže s rozpětím asi 1200 mm. Vzpomínám, že mě z louky vyhnali myslivci, že jím plaším zvěř 🙂 . Rozdráždit ten malý motůrek šlo pouze na originální palivo s velkým obsahem nitrometanu, na normální z obchodu to někdy nešlo 🙂 .

7 – Žluna

V letech 1993-4 jsem dost času trávil v Anglii (říkali jsme v „polepšovně“, u firmy, která nás koupila), takže jsem hltal anglické modelářské časopisy – malé svahové větroně byly hodně oblíbené. Přivezl jsem si i miniserva Hitec HS-101 (ještě je mám schovaná).

Na létání s modelem si vůbec nepamatuji, ale protože jsem našel další foto s jiným trupem, zřejmě jsem s ním nejen létal, ale i havaroval 🙂 . Servo křidélek bylo po rekonstrukci pod kabinou.

9 – Rorýs (ARF)
Výrobce si již nepamatuji. Šlo o dvoumetrovku s laminátovým trupem a polystyréno-dýhovými křídly. Vyráběl se v několika verzích, já měl kvůli hluboké kapse model ovládaný jen směrovkou a výškovkou – a to byla chyba. Model byl poměrně těžký, měl malé vzepětí a v mých nezkušených rukou byl „dost neovladatelný“. Trochu pomohla nová spojka z nerezové a ohnuté trubky. Na svahu, v dostatečné vzdálenosti od stromů to bylo dobé, ale když vítr na chvíli polevil, šlo o model. Několikrát jsem měl štěstí, když nouzové přistání skončilo bez následků, jednou ale ne.

10 – Kakadu

Malý větroň s rozpětím asi 1.6 m. Létal jsem s ním dlouho, ale chtěl jsem něco lepšího a lehčího …

11 – „házedlo“

… dopadlo to ale „divně“, s tímto HLG jsem se nikdy neskamarádil.

13 – Kvíčala II

Koncepce malého motorového větroně se mi moc líbila, ale motor už byl „unavený“ (nebo jsem neměl to správné palivo, už nevím), moc jsem si nepolétal. Takže jsem tomuto modelu vděčný za krok k elektroletu 🙂 . Foceno v Hořicích na Doubravě.

17 – Primera

V květnu 2000 jsem konečně podlehl „elektrovábení“. ARF, rozpětí dva metry, řízená pouze kormidla a motor, pohon Speed 600 a šestičlánek sedmnáctistovek. První dojem byl dost rozpačitý, křídlo bylo zkroucené, na větroň moc rychlé, na motoráka zase pomalé, ale zvykl jsem si rychle. Létal jsem s ní tři roky, odhadem tak 300 startů, chodil jsem s ní na „procházky“, kdy jsem s modelem ve vzduchu ušel třeba i 10 km. Také jsem si někdy v této době pořídil nové rádio – Hitec Flash 5, mělo stopky 🙂 .

Primera skončila špatně, ztratil jsem jí ve výšce a když se za patřičných zvukových doprovodů objevila, měla jen jednu polovinu křídla. No, spadla do lesa, stromy ztlumily pád, takže rádio přežilo, model však nikoliv. Druhou polovinu křídla jsem našel také, byla tak 600 m od trupu. Poučení bylo jasné, nekoukat, kde co lítá, a příští model musí mít brzdy.

20 – „Házecí stíhačka“

Březen 2003 – za „barákem“ v Boleticích byl svah a třešňová alej, při vhodném větru jsme se tam slézali kolektivně. Můj model měl rychlostní profil MH30, tuhý potah křídla a když byly ty správné podmínky, dalo se s ním hezky vyblbnout. Nakonec dostal i „coxíka“, ale po prvním letu jsem poznal, že to není ono – budoucnost patří elektrice.

21 – Ray (Hacker)

Pokus o získání lepšího házedla. No nevím, mne nenadchl, ale Vojta se s ním naučil létat a nakonec ho zrušil v prázdninovém kempu v Roudnici. Teď mě napadá, že jsme měli i EasyStara, toho v tomto přehledu nemám.

24 – Kavče

Kavče vzniklo se záměrem postavit poletuchu pro létání na louce za domem. Primera mi přišla moc velká a tudíž nebezpečná. Rozpětí 1200, váha 500, profil NACA 4409, Speed 400 a sedmičlánek tužek. Ani to nebylo zamýšlené jako větroň, vždyť má i naznačenou kabinu.

Tady má model ještě konektor Tamiya, jednou však Primera přistála bez napájení (naštěstí minula lidi, stožáry vysokého napětí i stromy), takže jsem přešel na MP Jety, kterým jsem věrný dodnes. Poté dostal model MIG 480 Race (kvůli těžišti) a dvoučlánek Lipol Kokam 910 a absolvoval dokonce 3 soutěže RCEN. Někdy v tomto období (2002-2003) jsem si také pořídil digitální foťák, takže už mám „dokumentaci“.

Takové „blbinky“ mě vždy bavily 🙂 .

26 – Kavka

Evoluce Primery, rok 2003. Speed 600 se sedmičlánkem stačil, později jsem si pořídil Phasor 15-4, ale na lehký motor byl čumák moc krátký. Rozpětí bylo 2200, profil E205. Pořád Kavku považuji za svou nejpovedenější konstrukci, první RESko 🙂 , začal jsem s ní soutěžit v RCEN.

Brzdicí štíty usnadňují přistávání, obratnost i při řízení pouze kormidly vyhovující.

Brzdy vyklápí jediné servo pomocí silonů, zavírání zajišťuje gumička.

31 – Kavka-S

(Superkavka, 2005) moc super nebyla. Ve vzduchu perfektní, křídlo mělo profil E178, tj. model byl rychlý s výbornou pronikavostí.

Klapka na středech byla ovládána jediným servem z trupu. Mírné naklopení umožňovalo příjemnou termiku, ale ta přistání! Při plně vychýlené klapce (asi 60°) pro přistání byl model silně nahrbený na čumák a letěl velmi pomalu. To mělo v této konfiguraci za následek velkou citlivost na poryvy, které bez křidélek prakticky nešlo korigovat, navíc při dotyku modelu se zemí stoupl úhel náběhu na křídle a tudíž i vztlak a model se někam přetočil. Takže pro RCEN, kde se soutěžně přistává na čáru, byl model nepoužitelný. Tedy alespoň pro mne, Vojta s ním soutěže dlouho a úspěšně létal 🙂 .

Pro Superkavku jsem si také pořídil nové rádio – Royal Evo od Multiplexu. Zatím jsem neměl lepší vysílač.

32 – Adriana (Topmodel)
Stavebnice od Topmodelu, čtyřklapkové křídlo, vzadu motýlek. Dost zklamání, křídlo mělo 500 g bez serv, poddimenzované upevnění OP, zpracování bych si také za ty peníze představoval lepší. Nakonec skončila v lese, když jsem při soutěži „řídil“ jiný model. Fakt je, že mi to nakonec ani tak moc nevadilo 😉 .

33 – Havran

Další vývojový stupeň po Kavkách – klapka přes celý střed třídílného křídla, na uších křidélka, tenký profil (E178), z toho vyplývající velká hloubka křídla. Nízké plošné zatížení a účinné brzdy ve vraní (crow – klapka dolů, křidélka nahoru) konfiguraci dokázaly model ve vzduchu téměř zastavit.

Výsledek se docela povedl (2006), ale model jsem zničil, kdy jsem šel létat se svým malým synkem a on mi ukazoval „jak se papá hlína“, a já byl více rodič než modelář. Při opravě jsem postavil nový delší (Lipol) čumák a klapku zalepil napevno, brzdění křidélky nahoru stačí – a od té doby to tak mám všude 🙂 .

Po opravě.

36 – Straka

Straka (2006) měla být náhradou za nabouraného Havrana a také za Adrianu. Profil byl NACA 3409, asi ne moc vhodný 🙁 , rozpětí 1800 mm.

Model skončil na soutěži v Suché, když mi v silném větru a ve velké výšce „odcouval“ a při potlačení se rozpadl. Vrak jsem našel asi 1.5 km od letiště, odpadlou polovinu křídla ale už ne, tu odvál vítr bůhvíkam 🙂 . Ale tvarově se mi pořád líbí.

38 – Bird of Time

Nádherný model z roku 2007, s rozpětím 3200 mm dlouho můj největší (až do ASW-20).

Brzdy jsem ovládal táhly a pákami, ale silon u Kavky je podle mě lepší.

Brzdy byly zbytečně veliké, model ve vzduchu dokázaly „zastavit“. Popis modelu byl myslím někde na stránkách Chlumeckého klubu, ale už jsem ho nenašel.

40 – Optima XL (LS model)

I o tomto modelu (2008) asi někde něco je, našel jsem článek ve Wordu a vybrané fotky, ale jestli je nebo byl publikovaný, si už nepamatuji. Tedy, model jsem chtěl pro RCEN a nebyl jsem zklamán.

Na MČR v Soběslavi. Kdyby to pilot modelu nekazil, mohl být pilot mnohem spokojenější 🙂 .

To už se ale dostávám k začátku těchto stránek, takže další modely už si můžete dohledat sami.

41 – Majna
42 – Castor (Arthobby)
44 – Virus (LS model)
45 – Břehule
46 – Orion (Arthobby)
47 – ASW-20 (Valenta)
48 – Hai 1 Evo
49 – Solius (Multiplex)
50 – Etalon (LS model)
52 – ASW-28 3m (LET)
54 – Django (VP model)
58 – Slite V2 (Hollein)

Honza
2.2.2021