Létá 😀 – jděte na kapitolu 6.

R2: 8.12.2020
R3: 13.12.2020
R4: 27.12.2020
R5: 29.12.2020
R6: 30.12.2020

Blíží se Vánoce, čas postavit si nový „modýlek“ na novoroční létání. I když mám nakreslených několik dalších kandidátů na mikro-dmychadla, dostal jsem chuť na něco „normálního“, stavba Su-25 mě na nějakou dobu vyléčila z „vrtulí schovaných v trupu“. Z dmychadel asi nejlépe léčí dvouplošník, ale uvědomil jsem si, že Arado se mi líbí více než Tiger Moth 🙂 .

Arado 96 bylo standardním cvičným strojem pro výcvik stíhacích pilotů Luftwaffe, vyrábělo se v Praze. Po válce se ve výrobě pokračovalo pro čs. letectvo. Za Protektorátu se v Praze vyrobilo údajně 2375 kusů Arado 96, po válce dalších 400 pod označením Avia C-2.

Model má rozpětí 700 mm a stavba je stejná, jako u mých předchozích modelů (zejména Fury, Skrček). Ostatně Skrček daruje pohon i RC vybavení.

Profil je osvědčený větroňářský Selig S3021 a žebra jsou ze standardní (tj. těžší) balzy 1.5 mm. Říkal jsem si, že vrtulový model nějaký ten gram kvůli těžké balze snese snáze než dmychadlový, takže kvalitní balzu si mohu šetřit na Albatrose a další dmychadlové modýlky 🙂 . Stavba je bezproblémová, zatím, takže fotek i popisu je málo, zatím.

Nosník ze dvou pásnic a stojiny dávám i na malé modely.

Koncové oblouky laminované z proužků balzy 1 mm.

U ocasních ploch jsem se na chvilku zarazil – mám je udělat „prkénkové“ nebo konstrukční? Druhá varianta zvítězila, kvůli větší pevnosti. Model bude mít ovládanou i směrovku, musím trénovat akrobacii 🙂 .

K dnešnímu dni mám křídla a ocasní plochy – celkem 20 g. Půlky křídla jsem zatím nespojoval, bojím se „uražení“. Obě ocasní plochy jsou zvětšené o 5% lineárně, křídlo má půdorys maketový.

Možná už jsem to tu někde psal, ale stavím modely, nikoliv makety. Na prvním místě mám letové vlastnosti a výkony, na druhém místě snadnost stavby a až na třetím maketovost. Pravý maketář ze mě asi nikdy nebude. Bohužel Arado je z hlediska tohoto přístupu poměrně nevhodná předloha, je samá oblina a přechod, uvidím, co mi z toho nakonec vyleze 🙂 .

Honza
29.11.2020

---

Trup je „bednička“ nahoře zaoblená, dole se sraženými hranami. Nejprve jsem si vyrobil „střihy“.

Bočnice jsou z tvrdé balzy 1 mm, stejně tak zesílení. To mělo být původně z tenké překližky, ale s balzou se mi pracuje lépe. Lepil jsem Herkulesem a potom bojoval s prohnutím, Kanagom je lepší i na velké plochy 😉 .

Přepážky jsou jen dvě.

Příhrada je nahoře doplněná polopřepážkami.

Můj osvědčený výrobní postup má následující kroky:
– dlouhé a hluboké přemýšlení
– nakreslení dílů
– vyrobení, nalepení
– drbání na hlavě
– náprava nedostatků na modelu
– oprava výkresu 🙂
Jinak by byla stavba nudná!

Potah trupu shora i zdola je z lehké jedničky, měl jsem pocit, že to s nešetřením hmotností přeháním.

„Čumák“ tvoří dvě přepážky z překližky mezi dvěma vrstvami 6 mm balzy. Přední kroužek později odříznu a nahradím motorovou přepážkou. Ono se to nezdá, ale invertní motor předlohy prostor pro pohon dost omezuje, motor s průměrem 22 mm se vejde jen tak tak, větší už by musel mít hřídel nemaketově níže.

Příď je shora oplaňkovaná.

Už to začíná vypadat jako letadlo 🙂 .

Na příď přijde natáhnout kryt z laminátu. Musím ji teď šikovně oplácat polystyrenem a poté olaminovat. Se dřevem jsem, jak se zdá, skončil 🙂 .

Honza
8.12.2020

---

Příď jsem doplnil balzovou „kostrou“…

… kterou jsem obalil pěnovým polystyrenem.

Dalším krokem je ořezání a obroušení pěny.

Hnědá lepicí páska vyrovná nerovnosti a hezky se s ní pracuje, stačí ji namočit v misce s vodou, krásně přilne a po vyschnutí díl stáhne. Následuje broušení (zarovnání hran pásky). Na hnědou papírovou pásku přišla vrstva izolepy, která separuje kompozit od podkladu.

Kryt tvoří dvě vrstvy tkaniny 40 g/dm2. To vyhoví, pokud jsou strany zaoblené (viz předchozí obrázky ukazující, že boky jsou zakřivené).

Dopisní váha je pořád ještě nejspolehlivější prostředek pro určení správného poměru laminovací pryskyřice a tužidla.

Po asi 8 hodinách je potřeba laminát sundat, po úplném vytvrzení už to nejde bez poškození výrobku (naučil jsem se při výrobě kanálů na Su-25 🙂 ). Zde se přiznám, že jsem kvůli výletu trochu „zaspal“, měl jsem kryt z trupu sundat dříve.

Kryt jsem podélně zespodu rozřízl a postupně a opatrně jako rukavici stáhl. Bohužel jsem se na asi třech místech nevyhnul poškození.

Po narovnání jsem kryt opět navlékl na trup a nechal na radiátoru vytvrdit.

Následovalo broušení, přelepení švu a poškozených míst zevnitř. Perfektní to není, ale za tři, tj. dobrý, jo. Kryt váží asi 6 gramů, celý model zatím asi 55 g.

Další změna oproti plánu, odnímací kryt trupu jsem prodloužil o jednu přepážku. Důvodem je to, že mi „ujela“ i přední přepážka, takže přední konec odnímacího krytu bude pod krytem motoru (viz předchozí fotka), takže zadní konec musí být až za zadním přechodem kabiny, jinak bych kabinu nenasadil 🙂 . Je to vývoj 😀 .

Honza
13.12.2020

---

Překližkové lemy odnímacího krytu.

Motorová přepážka. Původní kroužek, šablonu pro vybroušení prostoru pro motor, jsem odbrousil do potlačení a vyosení motoru.

Tady jsem si zadělal na problémy. Obecně u dolnoplošníků křídlo navazuje na trup, ale u lehkého a malého modelu je potřeba mít tenčí profil a jiné nastavení křídla, než měla předloha. Takže pod křídlem vznikne „schůdek“.

Hotová kostra – v rozsypu a …

… sestavená. V této fázi se mi to pořád nejevilo jako Arado. Každý model má asi charakteristické znaky, které musí mít, aby to „vypadalo“ 😉 .

Před potahováním jsem ještě zabudoval držáky serv.

Serva ocasních ploch jsou posunutá dozadu, v místě mezi křídlem a servy bude přijímač.

Model je potažený japikem, křídlo tlustým (je to dolnoplošník, křídlo bude při přistávání první na ráně), zbytek tenkým.

Ovládání křidélek.

Věřím na balzová táhla s drátěnými koncovkami 🙂 .

Významný „Einkommasechskilometrnstein“ (milník) – vše se hýbá, jak má.

Při té příležitosti hned i kontrola těžiště – baterie bude muset být nad přední částí křídla, celková hmotnost v této fázi 163 gramů.

Přechody mezi trupem a křídlem jsou jedním z oněch důležitých znaků, které dělají Arado. Jsou z proužků balzy. Přední a zadní „trojúhelníčky“ jsou překližka 0.6 polepená z obou stran balzou. Překližka zajistí, že se neprobrousím skrz.

Broušení jsem věnoval asi 2.5 hodiny. I když jsem použil tu nejměkčí balzu, kterou jsem doma našel, postupoval jsem velmi opatrně.

Střih na potahový papír.

Model najednou prokoukl.

Rámečky kabiny.

Zatím je vše jen narafičené, lepit budu až bude kabina „vybavená“ a rozhodnu se, kde a jaký vezmu materiál na zasklení.

Kabina, byť jen naznačená, opět znamená velký skok na stupnici od modelu k polomaketě.

Honza
27.12.2020

---

Tři dny jsem strávil nad kabinou, příště bude plná a namalovaná 🙂 .

Čelní štítek jsem udělal znovu a lépe.

Zadní kýl má štěrbinu pro drát západky zajišťující kabinu.

Vnitřek kabiny jsem natřel šedou barvou. Pokud budete stavět maketu, vězte, že výřez měl jít až k čelnímu štítku (= místo šedého měla být díra 🙂 ).

Výroba pilotů.

Do QR kódu jsem schoval všechny povinné informace, i když model bude o mnoho lehčí než 250 g 😉 .

Potah kabiny je z materiálu desek na spisy. Žádné lepidlo, co jsem doma našel, na něm moc nedrželo. Nakonec jsem použil „Canopy Glue“ a vše pojistil pásky potahového papíru. Když uletí, tak potom udělám novou, neprůhlednou.

Plánovaná hmotnost byla 170-180 g, takže jsem sám příjemně překvapený. Ale ještě musím nalepit suché zipy a samozřejmě model natřít.

Zítra má být letově 🙂 .

Honza
29.12.2020

---

Připraveno k letu (fotila Hedvika).

Piper Cheyenne v nízkém průletu nad Libercem, dneska bylo ve vzduchu opravdu živo.

Nějak jsem se prvního startu nebál a málem to špatně dopadlo. Nejprve jsem model blbě hodil a když jsem přitáhl, spadl model do vývrtky. Prostě moc velké výchylky výškovky v kombinaci s těžištěm příliš vzadu. Dopadlo to dobře, protože jsem výškovku hned pustil a protože model má malinkou setrvačnost, takže se se zemí nepotkal. Létal jsem asi 6 minut, opravdu citlivost na kormidla je extrémní, inu bude co ladit.

Měl jsem zase jednou kliku, to je celé. Zde je výřez z videa – důkaz, že model opravdu letí.

Arado má ale krásné tvary, píše se to ostatně i v té knize (titulek pod letovou siluetou zní „čistá technická krása“), kamufláž bude tedy celostříbrná, abych si technickou krásu nezkazil nějakými „lomenými poli maskovacích barev“ 🙂 .

Honza
30.12.2020