Dnes především o létání za každého počasí a pár postřehů k E-RES.
Praha
Hledal jsem údaje o větroni Praha (kluzák z 30. let, jehož jeden exemplář se dochoval v Národním technickém muzeu) a našel zajímavé povídání na „Směrovce„. Článek Větroň Praha I a II je sice zajímavý, ale naprosto strhující vyprávění je od Slávy Rodovského, našeho předního předválečného plachtaře, který začátkem prosince 1933 ve čtrnáctistupňovém mrazu na Praze a na Rané nalétal 3 hodiny a 4 minuty!
Mimochodem, konstruktérem Prahy (nebo vlastně obou Prah) byl Jaroslav Šlechta, konstruktér leteckého oddělení továrny Praga a poválečný průkopník vrtulníků u nás.
E-RES
Létat se dá tedy za každého počasí, vzal jsem se to k srdci a pokud není tma nebo silný déšť, jdu ven 🙂 . Nejuniverzálnější je pořád ještě Castor, i když mám pocit, že se mi už pomalu rozpadá pod „páčkama“, ale větrám i ASW a samokřídlo (vše hlavně na svahu). Na Slite se dostane, jen když skoro nefouká, nebo se mi nechce jet „na kopec“.
Výhodou je, že se model vejde do batohu.
Pozdně podzimní počasí bývá pošmourné…
… ani trocha vody nevadí (všimněte si, jak voda kondenzuje především na náběžce, kde je největší podtlak), jen rádio ztrácí více rámců než obvykle.
I v takovém počasí je „termika“, ale člověk si ji musí „odpracovat“. Všiml jsem si, že mě rozhodí i pes na louce, po kterém koukám, neřídím a jsem za chvilku dole 🙂 . Někde jsem viděl, že RES má klesavost 0.33 m/s, tak u Slite mi to vychází na 0.5 m/s. Buď mám někde chybu nebo je nadměrně citlivá na klesáky 🙂 .
Problém mám ale i s pevnou vypínací výškou. Ne technický, nýbrž mentální – uvědomil jsem si, že když se mi let podaří, přistanu a … nic. Žádné pídění se po vypínací výšce, jen vědomí, že by to asi naletěli všichni a rozhodne skluz při přistání 🙂 . Vím, E-RES je odvozeninou RES, kde je šňůra a proto i stejná vypínací výška. Jen doufám, že se u elekter kategorie časem vyvine směrem k vypínací výšce volitelné.
F3R(ES)
RES nám „mezinárodní“ – viz informace na RCMánii, Německo podalo návrh CIAM FAI. Nevím, jestli se mám smát nebo brečet, v návrhu je totiž pořád tato slavná věta (v angličtině, česky převzato z našeho Sportovního řádu):
Omezením způsobu stavby a vybavení se dosahuje nízkých nákladů a malé náročnosti na modelářskou zručnost, což usnadní i začátečníkům účast na soutěžích. Vstup do soutěžního létání tak má být umožněn všem, bez ohledu na stáří a především podpořit plné zapojení mládeže. V tomto smyslu musí být pravidla chápána a vykládána.
Inu, typická špičková soutěžní kategorie. Pokud návrh pravidel CIAM FAI přijme a budou se pořádat mezinárodní soutěže, doufám, že budou otevřené pouze pro začátečníky v soutěžním létání a mládež 😀 . Nebo konečně někdo dostane rozum a začne věci nazývat pravými jmény – že RES je stavebně i letově náročnější než třeba RCEV.
Letecké simulátory
Od minulých vánoc jsem tu měl poukaz na simulátor Bf109. Mají to kluci pěkně udělané, dřevěná maketa kokpitu Messerschmidtu, promítací plátno, případně brýle pro virtuální realitu. Ale o létání nešlo, programové vybavení je „bojové“, od War Thunder (nebo jak se to jmenuje). Synovi se to líbilo, mně už méně. S bídou jsem odstartoval, přistál jen jednou z asi 5 pokusů, na honění jiných letadel jsem neměl ani pomyšlení 🙂 . Zážitek jsem měl ve srovnání se simulátorem DC-9 jen malinký.
Po návratu domů jsem šel do sebe a stáhl si simulátor X-Plane. Tedy, mám jen demo verzi a na mém domácím počítači se „ani nehne“. Na pracovním notebooku (pšt) už je to lepší. Letadla ovládám normálně pětikanálovým vysílačem přes „dongle“ v módu 1 (plus klapky). Je to neletecké, ale jsem tak zvyklý. Demoverze funguje vždy jen 15 minut, mám pocit, že je to pro mě tak akorát, jinak bych byl schopen u počítače trávit noci 🙂 . Třeba si jednou koupím i herní počítač, ale bojím se, že bych potom neměl čas na živé létání s modely, které se mi pořád jeví jako o dost lepší 😉 .
Honza
15.12.2020
Ahoj Honzo,
zaujalo mě jak píšeš o leteckých simulátorech… Pár jsem jich také vyzkoušel ale nejvíce mě nadchnul plachtařský simulátor Condor https://www.condorsoaring.com/, kde jsem si kdysy zalítal i on-line pár soutěží. Je to opravdu dost reálné. Jinak s vysílačkou přes zimu páčkuji na Picasimu http://www.rowlhouse.co.uk/PicaSim/. To je free modelářský simulátor s překvapivě dobrou fyzikou… Jinak jsem překvapený, že se ti zdá RES stavebně i letově náročnější než RCEV. Myslím, že to tak není a i účast žáků a juniorů na soutěžích je toho důkazem. Tato kategorie nyní přitahuje i seniory, kteří už nemohou létat volné modely a i takové lidi, kteří dříve lítali skvěle i RC „královské“ kategorie. Pěkné svátky přeje Ivo
Ahoj Ivo,
děkuji za odkazy na simulátory, příležitostně vyzkouším. Já zatím jen objevil, že X-Plane je opravdu založené na reálné fyzice – prý ho používají firmy k vývoji letadel a na tomto simulátoru si lze odlétat hodiny, které by jinak musel pilot absolvovat v reálném letadle (tedy SW je schválený, ale HW musí schválit FAA zvlášť). Dokonce se dají na zobrazení v letu ukázat síly a energie (třeba úplav a jeho „vykousnutí“ výškovkou – viz článek o výškovkách).
Můj názor na RES je asi kontroverzní, ale když srovnám třeba RCEV a RES:
– stavba: hotový vakuovaný model RCEV stojí méně než RES (stavebnice, potahovací fólie, hodiny strávené stavbou – což nemusí být fér argument, ale já si raději postavím stíhačku než větroně)
– RES prostě neletí, těch půl metru rozpětí dělá hrozně moc, i když vliv bude mít i aerodynamika povrchu křídla
– bezkřidélkový model nemá ovladatelnost křidélkového
– porovnávat gumicuk s elektromotorem asi nemá význam, máme přeci i E-RES
Jestli RES přitáhne nové piloty, tak jedině dobře. Mně se třeba koncepce RES (nebo spíše E-RES) líbí, moc, ale z mého pohledu jde zase o promarněnou šanci, ale to ukáže čas, třeba se (zase) mýlím.
Přeji klidné a spokojené Vánoce,
Honza
Stavebnice od českých výrobců se pohybují kolem 3500,-kč. Když k tomu přidám folii a nějaké lepidlo, tak jsem max na 5000,- Jinak souhlasím s tebou co se E-RES týče. Ta pevná výška mě také moc nepřitahuje…
Ahoj Ivo, prosím, nevíš, zda si někdo navrhuje modely sám? Nebo se létá jen se stavebnicemi? A že jich je – http://rcmania.cz/viewtopic.php?f=23&t=89150
Mně pořád přijde, že pokud má jít o „začátečnickou“ kategorii, jsou ty stavebnice pořád ještě drahé 🙂 . Vzpomínám na své začátky v kroužku, když jsme stavěli A1 vyvinuté panem vedoucím.
Dík, H.
Ahoj Honzo, viděl jsem tak asi pět modelů vlastní konstrukce. Drtivá většina je ze stavebnic. Dneska je jiná doba a málokdo si troufne navrhnout vlastní model. Vzhledem ale k cenám balzy jsou ceny stavebnic podle mě přijatelné. RES se rozjíždí slibně. Zájem je tak velký, že na některé soutěže, kde byl limit 30 lidí, se už na dost lidí nedostalo…
Ahoj Ivo, děkuji za informaci.
Řekl bych, že 10 prkýnek balzy po 50 Kč bude tak cena materiálu na RESku. Ale podle mě materiál není podstatnou nákladovou položkou.
Pro srovnání – Arado, které právě stavím, jsem měl nakreslené tak za 10 hodin. Stavbu prototypu odhaduji tak na 40 hodin a kdybych měl v úmyslu kreslit přesný plán pro další zájemce, tak bych do toho musel dát dalších alespoň 10 hodin. Takže 60 hodin celkem. Materiálu je na něm tak za 150 Kč, duševní a manuální práce tak za 30000 Kč (kdybych to měl komu vyfakturovat 🙂 ).
Takže stavebnice jsou drahé, protože je v nich schované hodně „inženýrské“ práce, která není na první pohled vidět – návrh, prototyp, zkoušení, ladění vyřezávacího programu, výběr materiálu, příslušenství, apod. Ale jestliže jsou ve stavebnici schované 3000 za „inženýring“, které lidé ochotně platí, protože si netroufnou navrhnout vlastní model, nevím, proč by se nedalo uvažovat s podobnou částkou za stavbu. No, a potom už je vakuovka levnější.
Ale možná za duševní práci (vývoj modelu) lidé platí, za manuální práci (stavbu) už ne. V každém případě mi to přijde jako zajímavé porovnání.
Přeji všem modelářům i kategoriím úspěch, jen si pořád nemyslím, že je RES vhodná začátečnická kategorie. Ale pokud je to vhodná náhrada za volné kategorie a přitáhne nové piloty, tak jedině dobře.
První soutěž E-RES už je za 3 měsíce, dá-li virus a vláda, doufám, že se tam uvidíme.
Honza
K té fólii – měl jsem jednu RES potaženou čistě „čínskou fólíí“ a reálně to nebyl žádný problém, kvalita přijatelná, hmotnost možná tak o 20g navíc na celém modelu, ale to skoro nestojí za řeč. Něco jako https://hobbyking.com/en_us/covering-film-transparent-lime-5mtr-203.html – cena pod 300 korun za 5 metrů, což je minimálně na dva modely, tedy náklady na jednu RESku cca 150 korun… Přirozeně nejvýhodnější pro někoho, kdo staví modelů víc či pro kroužek, pak si koupí tři role a nakombinuje barvy, na jediný model by to bylo výhodné méně. Každopádně ale ta cena potahu se dá srazit až na téměř směšnou hodnotu. A podotýkám, že odkaz je na věc dosažitelnou i z EU skladu, kdy to jde opravdu z Holandska s vyřešenou EU VAT atd., není to žádné využívání (pro někoho zneužívání) bezcelních zásilek…
S tou cenou mi to přijde jako pořádná demagogie – evidentně srovnáváš „nenormálně levné“ skleněné Django s německými stavebnicemi, ale to je zavádějící. Jakákoli jiná stopalcovka je o poznání dražší, naopak leckteré české stavebnice RES jsou cenou velmi příjemné (ceny začínají již pod 3000 korun). A ještě ti stačí půlka serv (a hlavně ty pro spoilery mohou být doslova za pár korun) a u čisté verze na gumicuk odpadá pohon a výškoměr – ve výsledku je cena RES leckdy tak na 50% RCEV i proti Djangu, E-RES dejme tomu na dvou třetinách.
Plus stavba?
Stavbu nekomentuju, to se přece nedá seriózně počítat… Mimochodem bys našel dost lidí, kteří jsou ve větší depce z osazení šestiservové vakuovky než z poskládání „puzzle RES“ 🙂
Tak holt mám asi smůlu, že mám „superlevné“ Django a „superdrahou“ RESku 🙂 , mimochodem, když to tak počítám, tak mě Django vyšlo o dost levněji než Slite.
Stavbu ale počítám také. Postavit „puzzle RES“ žádná velká zábava není, to už je lepší si i RES koupit hotovou a ušetřený čas buď věnovat vymýšlení a stavbě vlastní konstrukce, nebo raději létání. Ono o pilotáž totiž půjde především, ostatně jako vždycky.
A jako obvykle – každému, co jeho jest. H.