O provozu UA, aneb pravdu má náčelník

Jako obvykle jsem myslel tam, kde jsem měl vědět (viz diskuse na Stoupáku). Tímto dávám Petrovi Cejnarovi za pravdu a děkuji mu, že mne vyprovokoval k akci. Tento příspěvek popisuje, jak to tedy s těmi drony a modeláři od 1. ledna 2021 bude (nebo přesněji, jak se mi jeví, že to bude; má neschopnost pochopit právnický text je příslovečná).

Od příštího roku platí „Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel“ (k přečtení i česky zde), dále jen Nařízení.

Malá kulturní odlehčení – v angličtině se mluví o „unmanned aircraft“ a „remote pilot“, u nás máme „bezpilotní letadlo“ a „dálkově řídícího pilota“, což je podle mě protimluv 🙂 .

Nařízení rozeznává tři kategorie – otevřenou, specifickou a certifikovanou.

Článek 3

Kategorie provozu bezpilotních systémů

Provoz bezpilotních systémů se provádí v „otevřené“, „specifické“ nebo „certifikované“ kategorii, které jsou vymezeny v článcích 4, 5 a 6, a to za následujících podmínek:

a) provoz bezpilotních systémů v „otevřené“ kategorii nevyžaduje žádné předchozí oprávnění k provozu ani prohlášení o provozu učiněné provozovatelem bezpilotních systémů před uskutečněním provozu;

b) provoz bezpilotních systémů ve „specifické“ kategorii vyžaduje oprávnění k provozu vydané příslušným úřadem podle článku 12 nebo oprávnění obdržené podle článku 16 nebo, za okolností definovaných v čl. 5 odst. 5, prohlášení provozovatele bezpilotních systémů;

Otevřená kategorie je základní a platí pro ní omezení výšky na 120 m a 25 kg.

Specifická kategorie je vyšší než otevřená a vyžaduje nějaké oprávnění. Ale platí, že

Článek 5

„Specifická“ kategorie provozu bezpilotních systémů

6. Oprávnění k provozu nebo prohlášení se nevyžaduje v případě:
b) provozu prováděného v rámci klubů a sdružení leteckých modelářů, které obdržely oprávnění podle článku 16.

Tedy, oprávnění pro specifickou kategorii může mít klub nebo sdružení leteckých modelářů. A toto je jádro pudla. Organizovaný modelář, pokud jeho organizace požádala o oprávnění, může létat jinak než jen dle pravidel pro otevřenou kategorii.

Článek 16 zde citovat nebudu, snad jen, že SMČR naplnil literu Nařízení tzv. Deklarací o provozu modelů letadel, kterou Úřad pro civilní letectví schválil, a modeláři tak mohou létat ve specifické kategorii.

Podmínky, za kterých je to možné, stavuje deklarace:
– dodržení Sportovního řádu SMČR nebo FAI Sporting Code
– létání dle Doplňku X

Sportovní řád definuje model a nově i jeho označení. Mimochodem, drony (takové ty potvory se 4 vrtulemi 🙂 ) podle mě definice modelu ve SR pokrývá také.

Doplněk X potom popisuje provoz (létání) (hezké shrnutí na stránkách ÚCL):

Lze říci, že pokud bude model letadla provozován tak, aby:
a) na něj odpovědná osoba měla dobrý výhled a dokázala se tak vyhnout překážkám a ostatním letadlům (i bezpilotním);
b) nelétal nad lidmi a hustě obydlenými místy ani v jejich nebezpečné blízkosti;
c) nepřekračoval výšku 300 m nad zemí;
d) nelétal blíže než 5,5 km od středu letiště (malé modely do 0,91 kg mohou i blíže, pokud nepoletí výše, než je výška okolní zástavby, stromů či překážek),

může si pilot plně vychutnat zábavu, jež je hlavním smyslem létání s modelem letadla a vyhne se případným problémům.

Takže mám konečně jasno 🙂 . Pokud mám model odpovídající Sportovnímu řádu, označení registračním číslem Svazu a licencí, mohu létat podle Doplňku X do 300 m, pokud jen individuálním registračním číslem, tak jen do 120 m.

Když to tedy shrnu, pro modely do 250 g si na ně nemusím lepit nic (nepodléhají registraci) a mohu létat do 120 m. Neorganizovaní modeláři se musí zaregistrovat na ÚCL, získané číslo si nalepit na model (0.25 až 25 kg) a mohou létat do výšky 120 m. Organizovaní modeláři (tedy v SMČR) se individuálně registrovat nemusí, na model odpovídající SR si nalepí registrační číslo svazu a licenci a mohou létat až 300 m vysoko. Uff, to byla fuška 🙂 .

Dále mě v této souvislosti napadá, co modeláři organizovaní v jiných sdruženích než SMČR? Měli by si také rychle ÚCL požádat o „oprávnění“. Navíc oprávnění SMČR je platné na dva roky a pouze pro území Česka, co bude dál? V Nařízení se mluví i o individuálních registracích modelářů, ale to jsem blíže nezkoumal. Inu, vítejme v zajímavých časech.

Honza
11.12.2020

Komentáře: 4

  1. Ahoj Honzo,
    super shrnutí, děkujeme a sdílím.
    Ale jinak jsem si registraci a individuální testík stejně udělal.
    V

    1. Ahoj Vláďo, díky. Při psaní posledního odstavce jsem myslel na Manušice. Aerovleky do 120 m si nějak nedovedu představit, to už se s 10 kg větroni nasazuje na přistání 🙂 .

      Taky se mi líbí představa policejního dronu, který za letu čte QR kódy a nemilosrdně a selektivně sestřeluje při překročení výšky 120 nebo 300 m, podle toho, jakou nálepku uvidí. Blbej vtip, vím…

  2. Ahoj Honzo, chtěl bych jen doplnit.
    bod d) nelétal blíže než 5,5 km od středu letiště …….je zavádějící.
    Vzdálenost platí pro ATZ – což je zóna neřízeného letiště ( NE Ruzyně, Brno, Mošnov, K.Vary , Pardubice a voj. letiště, kde CTR není kruhové), v níž lze také létat ale pouze po dohodě s řídícím létání nebo provozovatelem a je možno dohodnout i vyšší výšku než je 300m (třeba 600m musí být ale dohodnuto před zahájením letů).
    Bez dohody mimo ATZ (5,5km od středu letiště) pak těch 300m.
    Pro ilustarci jedná se o letiště Aeroklubu, plochy pro SLZ nebo LAA, zemědělská letiště a plochy schválené pro provoz letadel za stanovených podmínek.

    1. Ahoj Petře, děkuji, samozřejmě máš pravdu a podle mě se to mezi lidem modelářským ví. Ten předmětný text je převzatý ze stránek ÚCL, podle mě hezky ukazuje, jak je těžké najít rovnováhu mezi pochopitelností a úplností informace (měli bychom si z toho vzít příklad i my 😉 ). H.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)