LET model ASW-28 3m


R3: 30.7.2017
R2: 28.7.2017
R1: 23.6.2017
R0: 10.6.2017


Po „neúspěchu s velkým ASW-20“ jsem dlouho přemýšlel, jak dál. Velký model je nádherný, ale při létání jsem nikdy neměl pocit pohody. Přemítáním jsem přišel na dva důvody: (a) model mi přišel příliš „záludný“, alespoň ve srovnání se „soutěžními“ modely, žádné velké tahání za výškovku si líbit nenechal, ostatně i z tohoto důvodu, či lépe kvůli „ztrátě respektu“, jsem ho rozbil; (b) polomaketu jsem si nebyl schopen sám odstartovat, v jedné ruce 5 kg s běžícím kilowattovým motorem neudržím.

Červíček ale stále hlodal. Přeci jen je lepší pocit řídit něco, co vypadá jako velké éro, než „koště“. A pošramocené sebevědomí lze napravit jen cvičením 🙂 . Nový model ale bude menší, i kdyby to znamenalo horší letové výkony a vlastnosti, ale musím být schopen si ho hodit sám.

Šmejdění po Internetu rychle odhalilo, že třímetrové polomakety jsou, ale výběr je mnohem menší než v měřítku 1:4 nebo 1:3. Navíc většina modelů v měřítku 1:5 jsou tříkilové „potvory“, nebo se alespoň takovými zdají být. Na diskusním fóru RC Groups jsem narazil na test třímetrovky ASW 28 od české firmy LET model (test větroně a elektrovětroně – obojí anglicky). Letová hmotnost by měla být 1500 až 1800 g, to se mi líbí 🙂 .

Po určitém váhání (nerozhoduji se rychle, musím uzrát 🙂 ) jsem napsal do Jeseníku a model objednal. Z možností rozšíření jsem si „zaškrtl“ jen elektroverzi s motorovou přepážkou. Dále si lze objednat i vestavěný zatahovací podvozek a vybavenou kabinu, nálepky dle vlastního výběru jsou v ceně.

Zkušenosti s výrobcem mám smíšené, na jedné straně velmi ochotné a komunikativní jednání, na druhé straně nabídka přišla v Eurech a bez DPH (zřejmě prodávají zejména do zahraničí, nakonec i cena tomu odpovídá, levný model to není), dodací lhůta byla dvakrát delší než slíbená (což se stává, pro mě bylo důležitější, že i v této situaci paní Lasovská vysvětlila důvody a komunikovala) a nakonec model přišel bez některého slibovaného příslušenství, ale nad tím už jsem mávl rukou 🙂 .


Kvalita modelu je ovšem vynikající, nenašel jsem vůbec nic, co by se mi nelíbilo, co bych svedl udělat lépe. Určitě to bude dále vidět z fotek.

Rozhodl jsem se psát tento článek přímo v průběhu stavby, či spíše osazování, modelu. Když píšu až po záletu, na spoustu věcí zapomenu, a také to není tak napínavé, protože už každý ví, že to dobře dopadne 🙂 .

Motor
Nabídka na model obsahovala i seznam doporučeného vybavení, k pohonu je doporučen motor Axi 2814/12. Já ovšem prohrabal krabici se „zásobami“ a „našel“ MVVS 3.5/960. Tento motor je sice výrazně těžší než „axík“, ale než by zahálel v krabici, ať raději pracuje 🙂 . Ve výše zmíněném testu byl k pohonu použit motor Plettenberg Orbit 10, to už je skoro jako MVVS.


Zalepená motorová přepážka nemá otvory, proto jsem si vyrobil šablonu …


… tu nalepil na přepážku a otvory vyvrtal. Přepážka je zpředu „miskovitá“, proto je šablona z papíru prohnutá. Následovalo pilování a broušení …


… výsledek je ovšem esteticky velmi uspokojující. Jsem však strojař a proto mi vadí šrouby opírající se hlavou pouze na jedné straně 🙂 , ale nechám to tak.

Už po vyvrtání otvorů mi ovšem došlo, že je něco špatně. Nešla zavřít kabina 🙁 , motor byl moc dlouhý a vadil závěsu kabiny. MVVS spočinul zpátky v krabici a na světlo jsem vytáhl stařičkého Phasora 15-4 (na snímku výše). Ale ani ten se nevešel.


Alespoň jsem si ověřil, že kužel MP-Jet hezky navazuje na obrys trupu a že jsem vrtal, piloval a brousil „skoro“ přesně.


Když jsem trochu vychladl a mohl opět začít přemýšlet, udělal jsem si ze špejle měrku a určil, že motor smí být v daném místě nejdále 28 mm od přepážky. Potom jsem se vrhl na Castora a vymontoval Axi2814. Vejde se, hurá! Ale má rozteče děr pro šrouby 16 a 19 mm, zatímco díry v přepážce jsou na rozteči 25 mm. Navíc na hřídel 4 mm nemám kužel. Takže nového „axíka“ kupovat nebudu. V Soliovi provozuji Turnigy SK3 3536-1050, který má „správné“ rozteče šroubů i průměr hřídele a vejde se 🙂 . O pohonu je tak rozhodnuto!

Honza
10.6.2017



Jsem plž 🙂 , jde mi to hrozně pomalu, ale užívám si.

Ovládání ocasních ploch


Dlouho jsem rozmýšlel, jak uložit serva ocasních ploch. Na internetu je ukázáno, že každé servo má svůj vlastní rámeček tak, aby byla mezi servy mezera, nejspíše pro baterii. Nakonec jsem se rozhodl pro jednu desku, je to určitě stabilnější řešení. Přesné rozměry jsem „chytal“ papírovou šablonou, stříhá a přizpůsobuje se snadno.


Deska je slepená ze dvou vrstev – balzy a překližky. Serva jsou „ekvivalenty“ doporučených HS-82, Hexatronic D-MG16. Po zkušenostech se servy pro Solia už jsem na Hitecy HS-81/82 definitivně zanevřel.


Krásná ukázka „plánování“. Po zalepení desky jsem ještě přední a zadní hranu vyztužil další lištou. Potom jsem se ještě rozhodl udělat držáky bowdenů, přímo k trupu se mi je lepit nechtělo. Je to pracné, ale lehoučké. A baví mě to. Dalším problémem k vyřešení byl „vakl“ drátu v páce serva. Drát má průměr 0.8 mm, díra 1.2 mm. Nakonec jsem do všech dírek v páce nacpal epoxid a z obou stran přilepil destičku.

Na směrovce je mírná vůle, která je daná hlavně malým ramenem kormidle a taky oním rozdílem průměru drátu a díry. Při délce ramena 5 mm a rozdílu mezi dírou a průměrem 0.2 mm je při délce kormidla vůle 2 mm. Nechám to být, nepředpokládám, že to bude vadit.


Další na řadě byla výškovka. Z kýlovky vychází drát, kvůli výchylce výškovky dolů musí být uložen nahoře. Vymyslel jsem destičku se štěrbinou pro průchod ohnutého drátu kormidlem a očkem pro zasunutí.


Funkčně velmi uspokojivé, estetický dojem bude třeba vylepšit barvou, ale z metru už to vůbec rušivě nevypadá 🙂 .

S osazením křídla mám ovšem problém. Na brzdy půjdou serva TGY-D56MG, ale co dát na křidélka nemám tušení. Návod doporučuje KST DS245S, ale ty už se zdají být vyprodané, mé oblíbené Hitecy HS-56HB už taky nejsou. Model bude rychlý, nějaká obyčejná serva se mi tam dávat nechce, navíc šachta je sotva 8 mm hluboká. Uvidíme…

Honza
23.6.2017



Osazení křídel


Servy klapek jsou Turnigy TGY-D56MG, kovové převody, 5.6 gramů, vypadají hodně dobře. Jinak vůle v ovládání klapek je veliká, odhadem třetina dráhy serva se „spotřebuje“ jen na vymezení vůlí v mechanice.


S křidélkovými servy jsem dlouho nevěděl, nakonec jsem si přímo v Číně (v EU skladu je neměli) objednal serva PDI-0902MG. Mají 12 gramů, ne inzerovaných 9 🙂 , ale tloušťku jen 8 mm, kovové převody, uvidíme. Zajímavostí je, že dvě serva s poštovným byla za asi 21.95 EUR, limit na bezcelní dovoz ze země mimo EU je 22 EUR 🙂 . Servo vložím do držáku přes mikroten, potom lze sestavu zalepit do křídla bez rizika, že se něco přilepí kam nemá.


Servo je potom zajištěné páskem překližky. Při „dlabání“ otvoru pro páku jsem zjistil, že balza skořepiny křidélka je podlepená uhlíkem, takže vytvořit ten správný otvor byla „fuška“ 🙂 , ale svědčí to o promyšlené konstrukci. „Zadní“ šroub trochu (1 mm) „vyčuhuje“ 🙁 ze spodní plochy křídla, ale smířil jsem se s tím.


Na protahování vodičů křídlem mám dlouhý drát s háčkem, který přilepím izolační páskou ke konci kabelu.


Konektory zajišťuji provázkem, o moc lepší než lepicí páska, nekrčí se a nelepí tam, kde nemá. Pro konektory jsme musel v křídle vydlabat dutiny (rozšíření původního kanálu).


Pájením si vždycky pokazím letadlo 🙁 , jsem „kopytník“ 🙂 . Snad konektory vydrží. Krytky serv jsou od LS, laminované, měl jsem je tu snad ještě Vira. Stačilo je jen ostřihnout.


Úprava otevírání kabiny v podobě kusu drátu a gumičky. Už se sama nezavírá a taky nehrozí, že se zarážka opře o motor 🙂 .

A tím je v podstatě hotovo, vlastně ještě nalepit do kabiny suché zipy pro baterii a elektroniku. A samozřejmě zalétat, ale to bude další kapitola 🙂 .

Honza
28.7.2017



Zalétání
Ráno jsem ještě doma vlepil do trupu suché zipy pro baterii a regulátor a model sestavil pro zjištění těžiště. Také jsem ASW zvážil (letová hmotnost 1720 gramů, z toho Aku přesně desetina – 172 g) a změřil příkon motoru z nabité baterie (asi 340 W, 28 A, z 3S2200). To je asi 200 W/kg – to poletí 🙂 . Trochu uklidněn jsem model zabalil a vyrazil do Hořic.

Na letišti měli sraz vrtulníkáři, ale kousek plochy a velký kus nebe mi nechali 🙂 .


První start je vždycky napínavý 🙂 a v tomto případě i trochu adrenalinový, motor totiž není potlačen (asi aby kužel navazoval na linii trupu), takže se model hned po startu dost vzepjal 🙂 . Ostatně, i při stoupání jsem ho musel držet na kniplu, napříště naprogramuji mix motor – výškovka. Dokonce se mi dvakrát stalo, že jsem model pověsil na vrtuli, z čehož okamžitě přejde přes záda do pádu. A jeho vybírání trvá, rozhodně to není žádné F5jéčko 🙂 .


Letová silueta je k nerozeznání od velkého vzoru. Za letu model viditelně mává křídly, stejně jako velký větroň 🙂 . Poměrně velké plošné zatížení (přes 50 g/dm2) a štíhlounké křídlo znamená úžasnou klouzavost (a rychlost) v přímém směru, na druhé straně zatáčky je třeba „prožívat“, už přemýšlím, jak do vysílače naprogramovat hlášku „watch your air speed“ (hlídej si rychlost 🙂 ), která by se v režimu „termika“ opakovala každých 10 sekund 🙂 . Tedy, termika létat jde, ale stoupák musí mít alespoň 50, možná víc, metrů průměr 🙂 . A to komíny mívají až ve větší výšce. Líbí se mi to, je to zase něco jiného než vytáčet bublinky v 15 metrech 🙂 , průlet bublinkou v malé výšce je ovšem frustrující, model nadskočí, ale vrátit se nedá 🙂 .

Dal jsem si dva lety po 30 minutách, na 2:20 a 3:05 motoru, po prvním letu jsem dobíjel asi 1150 mAh, což celkem odpovídá oněm 28 A změřeným na zemi. Model je hodně tichý, jak na motor, tak při rychlém letu.


Otevřená kabina přispívá k realismu. A ta černá vrtule s červeným kuželem ho zase kazí 🙂 . A maringotka taky 😀 . Alespoň figurka do kabiny určitě přijde, model si to zaslouží.

Nakonec ještě srovnání s o polovinu větším ASW-20. Větší model létá lépe, dokonce bych řekl, že i ty zatáčky lze točit utaženější (že by zase pan Reynolds 🙂 ?). Na druhou stranu malý model si odstartuji v pohodě sám (i bez rozběhu) a navíc jsem si uvědomoval mnohem větší pohodu a klid. S velkým modelem jsem měl neustále pocit čehosi mimořádného a asi oprávněně, když jsem onen pocit ztratil, bylo najednou po ASW 🙂 .

Už se těším, až na podzim začne pořádně foukat 🙂 .

Honza
30.7.2017

Příspěvek byl publikován v rubrice Modely. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)