Na základě teoretického rozboru v minulém článku jsem se rozhodl: překonám svou „převodovkofóbii“ a pořídím si konkurenceschopný pohon. Malý „inrunner“ Mega ACn 16/15/5 (kv 1800) jsem měl, zbývalo se rozhodnout jakou převodovku a jakou vrtuli.
Motor Mega ACn 16/15/5 v mém oblíbeném Drivecalcu nebyl, naštěstí jsem ho našel v jiném internetovém Calcu. Na základě výpočtů jsem se rozhodl pro napájení dvoučlánkem Lipol a vrtuli Aeronaut 14×10. Výpočet sliboval při nominálním napětí 7.4 V příkon asi 115 W.
Převodovku i vrtulové listy jsem si objednal u Ivana Hořejšího. Převodovka DualSky má převod 3.1:1 a je dodávána včetně bohatého příslušenství v pěkné plastové krabičce vyložené „molitanem“.
Při montáži převodovky na motor jsem se trochu „vyvztekal“. Vyčnívající část hřídele Megy má 11 mm, čelo unašeče satelitů v převodovce je potom 12.7 mm od příruby, takže jsem pastorek na hřídel namontoval tak, aby byl asi 12.5 mm od čela motoru, ty 0.2 je nezbytná vůle. Regulátor je MGM, naprogramoval jsem pomalý rozběh a měkkou brzdu.
První pokus byl bez SBECu. Pohonná jednotka však byla lehčí než původní, takže se těžiště posunulo o kousek dozadu, už to nebylo příjemné.
Z čerstvě nabité baterie bral motor asi 105 W při 7.7 V, do vypnutí motoru regulátorem (nabito na 4.15 V/čl., vypínací napětí 3.1 V/čl) motor běžel 8:32. Bylo hodně termiky i větru, takže na měření výkonů jsem mohl zapomenout. Do baterie 2S1800 nabíječ MGM dodat 2027 mAh (podle mě „kecá“, ale konzistentně 🙂 ).
Když se povětří uklidnilo, provedl jsem druhý pokus – tentokrát s SBECem. Model přibral asi 80 g (SBEC a Lipol 2S910) a těžiště bylo zase moc vpředu. Pod kabinou je to jako v hodinkách :-). Na 6 minut letu jsem v 5 startech spotřeboval od 19 do 35 s motoru.
Dojmy:
Plusy: Účinnost pohonu je znát, stoupavost odhaduji přes 4 m/s, to je na nějakých 80-90 W/kg úžasné.
Minusy: Zvuky – brrr! Hřídel převodovky, ačkoliv nemá axiální vůli (jen ty 2/10), se dost kývá, odhadem o 0.5 mm na obvodu kuželu, výstupní hřídel je uložen pouze v jenom ložisku. K hlučnosti možná přispívá i upevnění pastorku na hřídel motoru pomocí červíku, i když šel pastorek nasunout velmi těsně, přeci jen se mi zdá, že červík nutně znamená nesouosost. Holt by to chtělo Maxona nebo Kontronika (převodovku), ale ty jsou zase 3x dražší :-(. Možná příště. Teď budu doufat, že převodovka 14 dní do Cremony vydrží, ale zvažuji i možnost, že na tréninky vrátím axíka. A ta visící vrtule – taky fuj, budu muset zapracovat s gumičkou na unašeči. A posledním problémem je těžiště, asi budu dovažovat vzadu :-). Ale ta větší účinnost za ty problémy stojí!
Jo, a taky mám novou vysílačovou baterku – z Eneloopů, už nebudu muset před každým létáním dobíjet. Zbrojím :-).
Honza
1.4.2011
Včera jsem odlétal RCEX s Castorem v Autonomy konfiguraci: je to paráda, model krásně stoupá i na malé watty, ale:
a) Po zkušebním letu jsem „vytrhat“ SBEC i s baterkou. Jak bylo skoro bezvětří, nedokázal jsem Castora donutit, aby létal „hezky“. A zdá se mi, že to není těžištěm, ale celkovou hmotností – HN1033 je „házedlářský“ profil a obdobně jako dost moderních profilů „nenese“. Castor prostě nad 1100 gramů neletí (a nebo to neumím, to je taky možné).
b) Za letu se z pohonu ozývaly divné zvuky, jakoby pulzace s frekvencí asi 1 Hz (1x za sekundu). Pohled na roztočenou vrtuli na zemi a je to jasné – precese (je to fyzikální termín, ale podívejte se na obrázek v tomto linku – http://cs.wikipedia.org/wiki/Precese). Důsledek zmiňovaná vůle v uložení výstupního hřídele převodovky a asi i nevyvážené vrtule. Takže jsem milou převodovku vyndal taky a do Castora vrátil axíka.
Prozkoumal jsem slepou uličku a vrátil se na začátek :-). Do Cremony pojedu dělat „křoví“ Petrovi a na pořádný pohon si ještě rok počkám :-). H.
Taky mám za sebou několik slepých uliček, ale o tom křoví si ještě něco povíme… Na minulém závodě v Itálii byl na 2. místě s 20ti starty 2,5m model bez křidélek a bez převodovky. Při téhle váze už asi Castorovi chybí klapka na celém křídle, 2mm dolů by jistě pro stabilnější kroužení pomohlo.
Já jsem včera za zdánlivě ideálního (ale skoro beztermického?) počasí utrpěl 13 startů. Dnes to bylo o mnoho lepší, ale zase jsem neměl moc času, takže jsem stihl 6 starů na přibližně 1/3 baterky. Všechno je to ale létané po 15. hodině, jednou se opravdu musím utrhnout a zkusit to v normálním soutěžním čase, třeba od 11 hodin.
Petře, to druhé místo obsadil Umberto s Castorem, ale má v tom vlastní oběžku (říká ji Mustang), která s vrtulí 16×13 ze 3článku bere asi 8 A.
S klapkou nevím, modelu by možná pomohla, ale pilot by ji nezvládl :-). H.
Myslím, že Castorino není Castor?? Ten by přeci nebyl v kategorii L.
S tím motorem máš jistě pravdu. Možná bys mohl ještě zkusit ten SK35-36 910Kv ?
Hmm, to máš asi pravdu, s Castorem létal vloni, teď má 4m Avu nebo něco takového. Uvidíme na vlastní oči, už brzy :-). A čínskej motor do Castora? Nikdy (=tedy alespoň zatím ne)! Ale chci ho dát do Havrana, kdyby nefoukalo …. H.
Blbá otázka – a vadí ta pulzace/precese až tak moc? Mohl bych vyprávět, jaké pazvuky vyráběly před lety mizerné převodovky Feigao v mých Optimách, ale ač to na pohled vypadalo a znělo jak šrot, tak v podstatě nikdy nenastal reálný problém. A to měla jedna 450W a druhá 1000W – ve srovnání s tím musí být tvůj pohon úplná rekreace…
Toť otázka – mně to vadí určitě, jestli to vadí obecně, nevím. Šetřím na KIRU a nový éro :-). H.
No já plně chápu ten tvůj druhý argument o hmotnosti, s tím se asi nedá nic dělat a je to reálný důvod k návratu k oběžce.
Pokud by ale šlo jen o ty vůle v převodovce, tak tam opravdu z vlastní zkušenosti mohu říct, že to v řadě případů je skutečně pouze „estetický problém“, reálné komplikace ti ale létání s určitou vůlí nepřinese – byla by škoda si zhoršit výsledek jen kvůli „pocitu“…
A ještě poznámka – u těch čínských převodovek (Dualsky bude to samé) to chce udělat pár letů, pak důkladně vyčistit (třeba čističem brzd ve spreji), namazat a pak to samé ještě minimálně jednou. Ony se ty pastorky/kola obvykle trochu „dosoustruží“ a zvuk i ztráty se zlepší. Po tom záběhu už stačí mazání jen „jednou za čas“. V té vůli ti to asi nepomůže, je ale reálné, že to o něco ztichne a možná přidá i pár procent výkonu.
Tomáši, dík za názory i povzbuzení, ještě promyslím, co s převodovkou provedu 🙂 H.
Honzo me ta prevodovka dela dost podobne veci jako tobe, a litat se s tim da. Pokud jsi strojar, tak zcela chapu, ze to urazi tve citeni, asi i nejake to procento ucinnosti se tim ztraci, ale celkem to funguje (u me uz skoro rok).
Ja ji tam rozhodne necham, protoze na „to moje litani“ to staci. 🙂
Mimochodem, ted jsem zkusil v Etalonovi novou (nonAutonomy) 3s baterku a je to dobrej hukot, 300W a 16m/s kolmo nahoru… prevodovka prezila (zatim). Ale to je jen rekreacni verze, na zavody 2s a 120W.
Ja Te varoval. Ale taky jsem s tim lital a az na ty zvuky to fungovalo bez problemu.
Kontronik je jina kava, jehlova loziska atd. Ale ma svoji hmotnost.
Nejlepe asi Maxon, jen se na nej dostat za „rozumnou“ cenu. Neumi to ani Svycari … zkusim u Steva, snad se za ctrnact dni uvidime.
Ivane – blahopřeji – 1000. komentář na tomto webu 🙂
Mě je jasné, že udělat převodovku JE problém. Taky je mi jasné, že se i s těmi zvuky létat dá, alespoň nějakou dobu, ale já jsem perfekcionalista (na něco). Zkusím tu převodovku ještě rozebrat a prohlédnout a případně vylepšit, pokud mi zbude čas (ve středu nám začínají měnit okna 🙁 ), když ne, jedu na výlet 😆 H.
Z hlediska vůlí a dalších parametrů je pořád docela dobrý ze čtyřstovek známý „Hendrych“ – on ti to udělá na prakticky jakýkoli motor v převodovém poměru podle potřeby. Zvuk není ideální, ložiska to nemá, takže jisté ztráty proti Maxonu tam jsou, ovšem na rozdíl od číňanů používá dobré materiály a dělá to docela přesně, takže vůle a „kývání“ by tam být nemělo. Navíc je lehká…
A přijatelná je i cena – v podstatě mu zavoláš, předběžně se dohodneš a pak zajedeš s motorem do počernic – buď na to bude sedět něco normálního, pak si to rovnou odvezeš anebo tam motor necháš a tan za týden si vyzvedneš.
Jen pro pořádek, myslel jsem to tak, že to nemá ložiska na satelitech, hřídel přirozeně v ložiskách je!
Ahoj kluci, zvažuji taky nějaký pohon s převodovkou a natrefil jsem na tu Dualsky 3,1:1.
Chtěl bych se zeptat vás zkušených,zda je použitelná i s nějakou oběžkou Turnigy a pokud ano,tak jaké ot/V.Použitelnost pro 2S LiPol a vrtule 14/10 Graupner CFK.
Díky za rady
Boban
Zrovna o te prevodovce Honza a ja piseme. On s ni spokojeny neni, jak vicemene ano (vydava sice nepekne zvuky, ale zatim funguje). Mam ji na male obezce Dualsky 2834. Myslim ze i na nejaky Turnigy stejnych rozmeru s osickou 3.2mm by to nemel byt problem namontovat. Mam kv 1450, 2s1600 a s vrtuli Ae16x13 to bere kolem 15A. Na mensi 14″ vrtuli budes potrebovat vyssi kv, velmi zhruba 1700 – 1850 (podle pozadovaneho vykonu, velikosti a vaze modelu,….).
Pánové,co říkáte na sestavu HXT2040-2080 a Převodovka DS 3,1:1?
http://www.hobbyking.com/hobbyking/store/uh_viewItem.asp?idProduct=4203
http://www.horejsi.cz/Pages/DetailProdukt.aspx?objcislo=0985
2S LiPol a vrtule 14/10Gr.
Díky za názor
Bobane, než takovýhle motor s převodovkou, to si kup raději oběžku 2217. Co získáš na vrtuli, to protopíš v motoru (přečti si diskusi pod tím motorem na HK). Domnívám se, a za poslední týden jsem se v názoru utvrdil, že převodovka má význam, až když opravdu jde o procenta účinnosti (nemluvím teď o „svářečkách“). A pokud Ti za to ta procenta stojí (a že to v Autonomy asi jinak nepůjde, ledaže bychom změnili pravidla :lol:), tak raději pořádnou, kvalitní převodovku (Maxon, Kontronik, Reisenauer, Neu možná Mega) a k tomu pořádný, kvalitní motor. Když to přeženu (možná ani ne), pokud nejsi ochoten kvůli lepší účinnosti utratit nějakých 4-5k, zůstaň u oběžek. H.
Děkuji za názor!Zřejmě se toho budu držet!Pořídím si kvalitní oběžku a bude to.
Díky Boban
Ještě chci vyvážit vrtuli a zkusit TG2826-1650 a možná i Mega RC F5J (kv 1970) , vydrž 🙂
H.
Děkuji pánové a vydržím!
Boban
Honzo, to je slepá ulička, zkoušel jsem TG 2826-1900 na převodovce MPJ 3,8:1.
Fungovalo to, účinnost se zlepšila, ale ne tak jak jsem předpokládal. Pro vyšší Kv myslím nic lepšího než Mega nenajdeš.
Kontronik KPG 25 je včetně adaptéru za 102 CHF (eflight.ch), stejně nakonec skončíš u toho 🙂
Pro mě, jako strojaře, je to výzva vyrobit něco podobného, mám to skoro nakreslené, ale k realizaci je ještě daleko…
Petře, v tom případě bych prosil šikmé ozubení :-).
Jinak se obávám, že máš pravdu, na převodovce se asi ušetřit nedá :-(, i když na Autonomy by možná šlo jít i tou cestou Umberta Milanese – hodně závitový outrunner. Podle těch řečí, co má na fóru, to vypadá, že motorům dost rozumí, zkusíme ho příští sobotu opít a vytáhnout z něj, co ví 😆 H.
A co toto – http://www.reisenauer.de/artikelauswahl.php5?kid=41
Cenově stejné jako Kontronik a nemá ložiska na satelitech, ale použitelné by to jistě bylo.
Ta 5:1 je má :-), taky je o 10 EUR dražší. Je lehoučká a maličká, líbí se mi. K tomu nějaký inrunner s kv 3000 a bude to 70 g pohon jako víno 🙂
Třeba
http://www.reisenauer.de/artikeldetails.php5?aid=1096 (2208 – 64 g)
http://www.reisenauer.de/artikeldetails.php5?aid=1117 (2216 -89 g)
H.
Tak jsem dostal zprávu z Itálie – prý si to tu taky čtou a máme přivést 5 převodovek DS. Jsou sice DoDo (nový domek ložiska hřídele), ale nic lehčího a levnějšího prý není. Tak si to přeberte sami 🙂 H.
No tak to je gol 🙂
Jasně, zase do vlastní sítě 😆 .
Počítám, že v pondělí bude Ivan zavalen objednávkami, doufám, že si těch 5 do Itálie dá stranou 🙂 H.
Aha, takže to je „obchodní mise“…….. Tak to jsem hned klidnější 😀
Par poznamek:
1. Evzen Verbicky vyvijel planetovku pro F1C dvacet let. Uspel teprve s nastupem nejmodernejsi obrabeci techniky. To vim primo od neho.
2. Hluk je sice zajimave voditko ale ja jsem technik a zajimala by mne ucinnost. Prosim o numero. Nemam o nem vubec predstavu. Ucinnost vrtule s velkym uhlem (vysokym pomerem stoupani/prumer) je celkem znama.
3. Opravdu kvalitni prevodovka by pravdepodobne mela mit jehlicky nebo keramiku. Vsechno je vzdy cenovy kompromis.
Mé stanovisko jako strojaře vzděláním (i když praktikujícího jen zřídka):
1. Ozubení kol se má po sobě odvalovat a k tomu jsou nutné dvě podmínky (samozřejmě za předpokladu správně navržených kol):
a) osy kol musejí být rovnoběžné;
b) vzdálenost os se nesmí měnit.
Tyto podmínky samy o sobě vedou na robustní uložení všech kol v „pořádných“ ložiskách.
2. Hluk je projevem vibrací a jako takový souvisí s tím prvním bodem. Hlučná převodovka vždy znamená menší účinnost, protože potom se zuby po sobě neodvalují, ale kloužou, případně do sebe narážejí.
3. Hodně se tu skloňuje uložení satelitů na jehlách nebo keramice. Nejsem úplně přesvědčen, že je to (pro elektromotor malých výkonů) až tak potřeba. Podle mě stačí satelity uložené i kluzně, protože už z principu planetovky (satelit mezi pastorkem a korunovým kolem) nemají „kam uhnout“. Může se uplatňovat tření satelitů na čepech, proto pro větší výkony jsou lepší ložiska potřebná. Naprostý základ je ale dobré uložení výstupního hřídele převodovky (souose s osou motoru).
4. Účinnost převodovky neznám. Ze školy si pamatuji „pravidlo pravého palce“, že každé soukolí jsou 2% účinnosti. Mimochodem, DS se mi zdá hřát dost, ale možná je to jen vedením tepla z motoru, tady si na nějaké závěry netroufnu. Naprázdno s a bez převodovky byl s tom mou kombinací rozdíl asi 2 W, ale to vůbec nic neznamená, to mohl být vliv teploty baterie a motoru.
5. Jednoválcový pístový motor má vibrace přímo strašlivé (v průběhu otáčky motor chvíli moment produkuje, chvíli zase spotřebovává) – elektromotor je proti tomu sranda.
H.
Dovolím si také strojařskou reakci. Souosost a kvalitní uložení výstupní hřídele považuji za nutnou podmínku, ale o hlučnosti a „hladkosti“ běhu převodovky bude rozhodovat hlavně kvalita ozubení a vzhledem k malému počtu zubů (zejména na pastorku) by mělo být ozubení správně korigované (strojaři vědí…). Tím se jistě budou lišit ty lepší převodovky od těch „obyčejných“, levných a hlučných.
Nejsem přesvědčen, že máš s tím hlukem pravdu… Dám ti příklad – představ si klasickou „neplanetovou“ převodovku jen s jedním kolem a pastorkem. Udělej jednu s pastorkem i kolem kovovým, u druhé dej kovový jen pastorek a kolo z plastu. Že ta druhá bude tišší je prakticky jisté, jsi si ale jistý, že bude také opravdu účinnější?
A jen tak naokraj – podle mě by právě pro Autonomy měla být ideální ta klasická převodovka typu kolo-pastorek, nikoli planetovka. Problém je, že by se musel přizpůsobit „čumák“, aby se to vešlo, ale možná by to stálo za pokus… Co takhle přizpůsobit třeba dobře dostupnou převodovku MPJ – http://www.mpjet.com/market/index.php?main_page=product_info&cPath=75_79&products_id=698 ?
Tomáši, to máš asi pravdu s tím plastem a kovem. I když dobré plastové kolo může být lepší než blbé kovové. Nicméně já s experimenty končím, převodovku ano, ale Maxona (pokud je Ivan sežene), nebo koupím Reisenauera. Možná, že se dá i levná převodovka vyladit, ale já na to nemám nervy :-). H.
Honzo, pohony Maxon dováží firma Uzimex.
http://www.uzimex.cz/Sortiment/Elektricke-pohony/maxon-motor-ag/Prevodovky/Planetove-prevodovky.html
Převodovka používaná pro malé modelářské motory má označení GP22C, kat.č. 143972. Přímo od výrobce je za 69,58EUR, ale dá se objednat pouze společně s motorem 🙁
Ono právě na té „klasice“ ala MPJ není co ladit, tam jde jen o to, aby se vešla… Velká věda je právě s planetovkami, přitom jejich jediný nesporný přínos je štíhlý čumák a částečně i snadnější montáž. V některých případech je planetovka nenahraditelná, ale přijde mi, že zrovna u Autonomy by nutná být nemusela.
To si neodporujeme. Snadno se shodneme na dodrzeni spravne roztece os, ktera se za behu nesmi menit. Kluzne lozisko kov/kov se muze dost rychle oprotrebovat. Takze jedine nesouhlasim se tremi body, ktere se vzajemne vymezuji. To tady neplati, vule v kolech je nenulova a navic musi byt „akorat“.
Kira v jehlach neni slyset.
Pro „nase“ vykony bych povazoval za optimum Maxona.
Mereni ucinnosti by bylo zajimave ale vubec mne nenapada jak na to kutilsky.
Honzo,prosím tě,je možné mi po lopatě vysvětlit:
Jakákoliv elektra.
Jakýkoliv pohon.
Energie pro celou soutěž 600 W.min. Dokud nebudou limitery, tak doba chodu motoru pro celou soutěž je
T=36*M/P
kde:
T … doba chodu motoru v sekundách pro celou soutěž
M … vzletová hmotnost modelu v gramech
P … příkon pohonu ve wattech
Prostě jsem jiný a nechápu to!Jak se to lítá a s čím???
Děkuji za vysvětlení!
Jinak,držím palce v Itálii!!!!!
Boban
Bobane, zkusím to 🙂
Éro váží například 1 kg a má příkon 200 W. Potom je čas motoru 36*1000/200 = 180 sekund. Na vysílači si nastavím 180 sekund čili 3 minuty. V Autonomy potom létám jeden 6 min start za druhým, dokud mi vysílač ty 3 minuty neodpípá, potom už nelétám. Podívej se tady na reportáž z Manušic http://www.rcex.cz/?p=2506, ve výsledkovce jsou i vteřiny motoru jednotlivých soutěžících a dále na diagramech dole spotřebované motorové časy v jednotlivých letech.
Létá se se vším 🙂
Jinak pro příští rok navrhujeme, že se nebude měřit příkon (stejně je to „pakárna“) a z něho počítat vteřiny motoru, ale bude omezená váha baterky na 10% z hmotnosti modelu bez baterky. Zbytek zůstane stejný – co nejvíce šestiminutových letů na jedno nabití baterky :-).
Doufám, že jsem to vysvětlil srozumitelně, pokud ne, napiš. Dík, H.
Díky,je to dostačující vysvětlení,jen.Co je to za číslo 36???jasně,36* hmotnost/příkon=čas motoru,ale co to první číslo 36?Ostatní mi je jasné!
Je to nějaká daná konstanta?
Jinak,rád si zalítám vše co je soutěžní!Chodím lítat sám a toto je perfektní rozptýlení!!!Není to jen takové plácání o ničem!Na soutěže RCEO,co lítám,mi to moc nevychází,dělám nepřetržitý provoz!!!A tak toto je super!
Díky za takové soutěže!
Boban
Bobane, 36 je jen „konstanta“. Tedy, ona má i reálný (fyzikální) význam. Kdyby mělo vše 100% účinnost, tak by model vylezl do 3600 m (konstanta krát 100). Protože však reálné účinnosti jsou řekněme od 30 do 50%, nastoupá model jen 1100-1800 metrů. H.