Příprava na Autonomy

V neděli 17. dubna bude soutěž v Autonomy v Cremoně (Itálie), kam se od nás chystá početná (?) výprava. V rámci teoretické přípravy jsem svým výpočetním programem prohnal několik možností pohonů (prosím uvažujte zde uvedené výsledky spíše v jejich vzájemných poměrech, ne jejich absolutní hodnoty).

Výchozí údaje jsou jako obvykle z Drivecalcu:

Snažil jsem se o „typické“ pohony:
– Axi 2814/10 je „rychlá“ oběžka napřímo
– Axi 2814/20 je „pomalá“ oběžka napřímo
– Axi 2208/20 s převodovkou je to, co v Itálii zhusta používají
– Axi 2212/26 je malá oběžka napřímo
– Kira je představitelem „účinných“ pohonů.

Pro Castora (rozpětí 2.5 m, hmotnost 1100 g a plocha 40 dm2) jsem dopočítal následující účinnosti (kolik energie se promění ve výšku).

Ještě zajímavější je zjištění, jaké celkové výšky lze s danou konfigurací dosáhnout (a kolik letů by bylo možné v Autonomy uletět (v hale, bez termiky). Doba letu je součtem doby kluzu z dosažené výšky a doby chodu motoru.

Pro srovnání jsem do tabulky dal i Kiru 400 se tříčlánkem. Účinnost nemá horší než pomalejší pohon. Výpočet však neuvažuje se ztrátami vnitřním odporem v baterii, což může být jeden z důvodů, proč je výhodnější menší spotřeba proudu. Na druhé straně malé stoupání a poměrně úzké rozmezí optimální rychlosti může klást na pilota značné nároky, při větším příkonu je pilotáž snazší.

Axíka 2814/10 mám v Castorovi. Na výkon udaný Drivecalcem jsem se nedostal, ale to může být „obroušenou“ vrtulí o menším průměru. Ale i tak mám problém – mohu si dovolit mít už před prvním letem minus 4?

Nemáte někdo v šuplíku nevyužitého Axíka 2814/20? Tam už bych byl pozadu jen o 2 lety :-). Nechce se mi teď kupovat další „obyčejný“ motor a „lepší“ Kiru 400 Castor neunese (162 g). Další možností, nad kterou přemítám, je koupit jen převodovku a použít „šuplíkovou“ Megu AC 16/15/5. A poslední zvažovanou variantou je to, že nebudu měnit nic a handicap „žravého“ pohonu vykompenzuji tím, že nebudu létat tak vysoko, ale pro to nemusejí mít soupeři pochopení 😆 😆 :lol:.

Druhým problémem, který řeším v souvislosti s modelem na Autonomy, je napájení palubní části rádia. Dosud jsem vždy létal na BEC v regulátoru, ale to mohou být další 2-3 lety dolů, protože v Itálii budeme létat na baterii dané kapacity a bez dobíjení.

Mám dvoje „přijímačovky“ ještě s dob „předelektrických“, ale do letadla už se je bojím dát. Tedy nové přijímačovky? Bojím se, že umřou v šuplíku nudou. Koupil jsem si tedy spínaný BEC obvod s tím, že jej budu „krmit“ z malého dvoučlánku lipolek, se kterým jinak normálně létám. Ale jestli dělám dobře, to pořád ještě nevím, přeci jen mít v modelu něco z Číny… (a nebo mnou spájeného… 🙂 ).

Zatím jsem ho vyzkoušel jen „na sucho“, 2 mikroserva HD1900A („výhra“ z MČR RCEN – třetí samo od sebe přes zimu „chcíplo“) spotřebovala při cyklování rychlostí 1 přejezd za sekundu (vysílač to umí sám) za 45 minut celkem 187 mAh. SBEC se ani neohřál, chtěl jsem však spíše odhad spotřeby serv. Castor má 4 serva, ale ve větroni se nevrtí pořád – budu uvažovat se 400 mAh na hodinu letu, za dvě hodiny 800, víc letů nedám :-), použiji ty Kokam 910. Ale ještě to vyzkouším v letu.

Ještě zbývá necelý měsíc. Měl bych přikročit od teorie k praxi, vím :-).

Honza
19.3.2011

komentářů 6

  1. Ahoj,
    S pravdepodobne identickym „externim BEC“ letam na Q11 uz cely rok, 6 serv, zcela bez problemu.
    Odvadime ovsem DPH, takze je asi tak o stovku drazsi.
    Ivan

  2. Volbu přijímačovek jsme už s Honzou řešili mailem. Obě varianty vycházejí při srovnatelné kapacitě hmotnostně stejně, rozměrově je 2čl. + BEC o něco větší, ale zase se ty dva komponenty dají v úzkém trupu nějak rozložit a využít místo.
    Přesto má použití klasické (NiMh) baterie jednu zajímavou výhodu. Dnešní 2,4G systémy umožňují sledování palubního napětí. Zatímco napětí NiMh článků spořádaně klesá, a dá se z něho odvodit kolik kapacity ještě zbývá, BEC jede stále na 5V (5,5) a pak bez varování „zhasne“.

  3. Další argument proti „ostrému“ axíku: z čerstvě nabité baterky bere, jak jsem před chvílí změřil, necelých 30 A při příkonu 210 W. Napětí tedy spadne z asi 8.3 (nabíjím na 4.15 V/čl.) na asi 7.1 V, takže odpor baterky je asi 0.04 ohm (je, doufám, ten vzoreček deltaU = R*I ?). Když bude odběr poloviční (což tak s tou Megou vychází – mimochodem, už jsem si převodovku DS 3.1:1 a listy 14×10 u firmy Hořejší objednal), bude pokles napětí poloviční, ale ztráta energie čtvrtinová. Zase jsem pracně změřil něco, co jsem si měl uvědomit (dle hesla – několik měsíců v laboratoři dokáže ušetřit pěkných pár hodin, které by jinak bylo nutno strávit v knihovně 🙂 ).

    BEC nebo NiMH – 2.4GHz (zatím) nemám, kdyžtak to svedu na rušení 😆 (blbý vtip, raději ne).
    H.

  4. Ahoj Honzo.
    K tomu odberu z prijimacovek = mam vyzkouseno, ze na Trinity (6 digitalu, litani stylem termika 80-70%, prulety a akrobacie 20-30%) spotrebuju z NiCd ctyrclanku max 800mA za 2h ve vzduchu. Takze podle me 900mAh lipol bude u Castora stacit s rezervou. Do Etalona mam taky jako variantu nejaky dvojclanek 800-1000mAh, ale jeste na nej nedoslo (a bude docela kouzlo ho tam nekam nacpat).

  5. Ahoj, létám běžně se Surprise 15 na prochobyčejný UBEC z Himodelu ve spojení s 2s LiPOL 400mAh – vše OK.¨

    Pro tebe by pak asi šla ještě jedna varianta – létat jen na jeden článek LiPOL… To mám taky ověřeno, takhle létá ten můj RC raketový kluzák – jediný článek tuším 300mAh. Serva jsou o něco pomalejší, ale to asi u tebe vadit nebude. Jde jen o to, co máš za přijímač – já mám Futabu FASST, které malé napětí nijak nevadí, třeba se Spectrum DSM by to ale bylo hodně odvážné řešení.

  6. K tématu RX baterií přidám aktuální údaj. Dnes jsem po 110 minutách „termického“ létání s nyxem (6 serv) dobil do NiMh baterie 490 mAh.

Komentáře nejsou povoleny.