V neděli 17. dubna bude soutěž v Autonomy v Cremoně (Itálie), kam se od nás chystá početná (?) výprava. V rámci teoretické přípravy jsem svým výpočetním programem prohnal několik možností pohonů (prosím uvažujte zde uvedené výsledky spíše v jejich vzájemných poměrech, ne jejich absolutní hodnoty).

Výchozí údaje jsou jako obvykle z Drivecalcu:

Snažil jsem se o „typické“ pohony:
– Axi 2814/10 je „rychlá“ oběžka napřímo
– Axi 2814/20 je „pomalá“ oběžka napřímo
– Axi 2208/20 s převodovkou je to, co v Itálii zhusta používají
– Axi 2212/26 je malá oběžka napřímo
– Kira je představitelem „účinných“ pohonů.

Pro Castora (rozpětí 2.5 m, hmotnost 1100 g a plocha 40 dm2) jsem dopočítal následující účinnosti (kolik energie se promění ve výšku).

Ještě zajímavější je zjištění, jaké celkové výšky lze s danou konfigurací dosáhnout (a kolik letů by bylo možné v Autonomy uletět (v hale, bez termiky). Doba letu je součtem doby kluzu z dosažené výšky a doby chodu motoru.

Pro srovnání jsem do tabulky dal i Kiru 400 se tříčlánkem. Účinnost nemá horší než pomalejší pohon. Výpočet však neuvažuje se ztrátami vnitřním odporem v baterii, což může být jeden z důvodů, proč je výhodnější menší spotřeba proudu. Na druhé straně malé stoupání a poměrně úzké rozmezí optimální rychlosti může klást na pilota značné nároky, při větším příkonu je pilotáž snazší.

Axíka 2814/10 mám v Castorovi. Na výkon udaný Drivecalcem jsem se nedostal, ale to může být „obroušenou“ vrtulí o menším průměru. Ale i tak mám problém – mohu si dovolit mít už před prvním letem minus 4?

Nemáte někdo v šuplíku nevyužitého Axíka 2814/20? Tam už bych byl pozadu jen o 2 lety :-). Nechce se mi teď kupovat další „obyčejný“ motor a „lepší“ Kiru 400 Castor neunese (162 g). Další možností, nad kterou přemítám, je koupit jen převodovku a použít „šuplíkovou“ Megu AC 16/15/5. A poslední zvažovanou variantou je to, že nebudu měnit nic a handicap „žravého“ pohonu vykompenzuji tím, že nebudu létat tak vysoko, ale pro to nemusejí mít soupeři pochopení 😆 😆 :lol:.

Druhým problémem, který řeším v souvislosti s modelem na Autonomy, je napájení palubní části rádia. Dosud jsem vždy létal na BEC v regulátoru, ale to mohou být další 2-3 lety dolů, protože v Itálii budeme létat na baterii dané kapacity a bez dobíjení.

Mám dvoje „přijímačovky“ ještě s dob „předelektrických“, ale do letadla už se je bojím dát. Tedy nové přijímačovky? Bojím se, že umřou v šuplíku nudou. Koupil jsem si tedy spínaný BEC obvod s tím, že jej budu „krmit“ z malého dvoučlánku lipolek, se kterým jinak normálně létám. Ale jestli dělám dobře, to pořád ještě nevím, přeci jen mít v modelu něco z Číny… (a nebo mnou spájeného… 🙂 ).

Zatím jsem ho vyzkoušel jen „na sucho“, 2 mikroserva HD1900A („výhra“ z MČR RCEN – třetí samo od sebe přes zimu „chcíplo“) spotřebovala při cyklování rychlostí 1 přejezd za sekundu (vysílač to umí sám) za 45 minut celkem 187 mAh. SBEC se ani neohřál, chtěl jsem však spíše odhad spotřeby serv. Castor má 4 serva, ale ve větroni se nevrtí pořád – budu uvažovat se 400 mAh na hodinu letu, za dvě hodiny 800, víc letů nedám :-), použiji ty Kokam 910. Ale ještě to vyzkouším v letu.

Ještě zbývá necelý měsíc. Měl bych přikročit od teorie k praxi, vím :-).

Honza
19.3.2011