Uragán – RCEx

Po dlouhé době jsem si tento víkend zamodelařil 🙂

Část 2. (12.3.2023)

Dmychadla jsou fajn, ale zdá se mi, že vhodných velkých předloh je málo. Naše modely mají být především létavé, což moderní vojenské stroje moc nejsou. Po nadšení z modelu North American Fury jsem hledal opět předlohu z těsně poválečného období – něco s rovnými křídly. Uragána, celým jménem Dassault M.D.450 Ouragan (česky na Wikipedii), jsem okukoval dlouho a dokonce jsem si nakreslil i hrubý plánek „prcka“ na dmychadlo 30 mm, ale dočasně jsem dal přednost jiným předlohám. Teď na něj konečně došlo. (Titulní fotka je také z wikipedie.)

Se „sůčkem“ jsem praštil v létě a po dlouhých duševních mukách, zda opravit nebo spálit, jsem se rozhodl pro to druhé. Vytrhal jsem 50 mm dmychadlo a začal překreslovat plánek na Uragána. Model bude mít rozpětí asi 800 mm (podle toho, jestli udělám přídavné nádrže na koncích křídla), plánovaná hmotnost 350-400 g. Pro mě novinkou bude „žbrdlinkový“ trup, z přepážek a podélníků. Stavbu jsem chtěl začít trupem, ale ouha – neměl jsem překližku na přepážky, takže zase začínám křídlem a materiál si musím dokoupit.

Poslední zbytek překližky 1.5 padl na kořenová žebra. Rozhodl jsem se pro dělené křídlo, spojka se pod vzduchový kanál vejde, celá výška profilu už ne.

Odlehčování dřevěné konstrukce 🙂 , ušetřil jsem tak 4 g. Nevím, zda stály za tu námahu, ale určitě mám dobrý pocit. Totiž, opustila mě potřeba mít model co nejrychlejší, malá hmotnost je důležitější. Potom lze létat „stíhačkově“ i okolo hlavy. Všimněte si otvorů pro spojku, křídlo je mírně šípovité a má vzepětí.

Zbylá žebra jsou balzová, vyřezaná podle kartonových šablon.

Jsem na sebe hrdý – na „plánku“ je pravé křídlo plnou čarou a levé čárkovaně – ušetřil jsem dvě A-čtyřky 🙂 . Chtěl jsem to udělat už mockrát, vždy jsem zapomněl. Tentokrát jsem se zarazil těsně před tiskem a druhé křídlo stačil doplnit.

Důležité je začít, teď už bude Uragán jen přibývat 🙂 .

Honza
30.1.2023

Část 2.

Pokračuji tam, kde jsem minule skončil – pouzdra pro spojky z balzy 3 mm …

… nosník je šikmo, takže pouzdra jdou mimo nosník …

… nevím, jestli jsem to se vzepětím nepřehnal (6°), přeci jen křídlo trochu šípovité. Ale model nebude mít směrovku a trup je hodně bachratý. Uvidíme 🙂 .

Zabroušené pouzdro a stojiny pro horní pásnici.

Nosník je kompletní.

Sem jsem se dostal poměrně rychle od minulé kapitoly. Bohužel následovala měsíční přestávka, vymlouval jsem se, že nemám překližku na přepážky trupu. Ve skutečnosti za tím byla nejistota, nevěděl jsem, jestli to, jak jsem si model vymyslel, bude fungovat. Stejně to zjistím teprve až poté, co se pokusím 😉 . Nicméně jsem v rámci prokrastinace přečetl všech 5 dílů F. L. Věka a taky až po uši zabředl do diskusí o F3L/F5L 🙂 .

Materiál dorazil (díky, Ivane), v sobotu jsem vytiskl přepážky a …

… a začal tvary „vyhlodávat“ lupínkovou pilkou.

Obecným problémem EDF modelů je, že mají nejen vnější, ale i vnitřní stranu. Aby se do modelu vešlo vybavení je vzduchový kanál zploštělý – vstup je kruhový, poté přechází průřez na elipsu, aby udělal místo pro baterku, vstup do dmychadla je opět kruhový. Mimochodem, poslední přepážku (až tu vzadu) musím udělat znovu a lépe.