Nahromadilo se mi tu pár příběhů 🙂 .


Do Ikea tašky se mi vejde celé malé letectvo, po práci chodím na procházky.

S velkými modely „na kopec“ jezdím autem, Hedvika si čte a …

… fotí.

Procházím lesem na létací louku a říkám si, že už žádné ruské letadlo nechci…

… odstartuji, sluníčko pálí, shýbnu se pro čepici a … už jsem to vybrat nestihl 🙁 . Model má jen rozlámaný čumák, oprava na hodinu, ale nějak se mi to opravovat nechce. Nechce se mi ale model ani rozřezávat, jinak dmychadlo nevyndám. Pokud o „to“ máte někdo zájem, napište mi.

O dva dny později si poletuji s Fury a (a) nenechal jsem si dost „proudu“ na opakování okruhu, (b) zapomněl jsem, že dmychadlo neofukuje kormidla a model proto přetáhl, (c) při zřícení se asi z metrové výšky trefil hromadu hlíny vytvořenou hlodavcem budujícím si noru.

Oprava taky na hodinu, ale sebevědomí lepidlem tak rychle nespravím 🙂 .

Veterána Pittse jsem „delegoval“ na chatu. Z Liberce si vozím jen vysílač a baterky. Mimochodem, samokřídlo má podle vysílače nalétaných přes 80 hodin.

Startuji i přistávám z polní cesty a učím se „akrobatit“. Když už jsem si myslel, že zvládám nožový let, zapletly se mi ruce …

… a rozbil jsem třetí model ve dvou týdnech 🙁 .

Zlomené křídlo, roztržený trup, rozlámaný domeček pro motor a motorový kryt. Nějak jsem to poslepoval, protože jsem zjistil, že mám pro dvouplošníky slabost.

Pitts létá, jen ta stará vrtule GWS 9×5 tolik netahá, ale na „nožák“ v dostatečné výšce to stačí. Tady jsem málem Sýčka posadil „pickovi“ na záda, má zásobárna kiksů je nevyčerpatelná 🙂 , ale zdá se, že osudu na nějakou dobu tři havárie stačí. I když raději na to spoléhat nebudu 😀 .

Honza
7.8.2022