Bude? Nebude? Bude! Asi takovou konverzaci jsem měl s Vláďou poté, co se ukázalo, že roudnická soutěž RCEV je až v neděli. Sešlo se nás 10, jedenáctý pilot nenastartoval ráno auto a nenapadlo ho zavolat kamarádům 🙁 . Rovnou prozradím, že Ivo vyhrál!
Poprvé se na soutěžičce objevil Vašek – opravdový fanda Djanga 🙂 .
Pamatujete si ještě na stránky rc-etd (viz videa v mých vzpomínkách – jděte na model č. 30) a Michala? Přijel se jen podívat a provětrat házedlo, ale doufám, že už mu v hlavě červíček vrtá 🙂 .
Jako obvykle – dvě skupiny po pěti, šest kol, přeskupování – Aleš překypoval sebevědomím 😉
Narušitel soutěže v podobě traktoru, museli jsme uhnout auty, což se neobešlo bez jedné přejeté láhve a chvilky napětí, zda bude rychlejší pilot hledající klíče nebo ono zemědělské nářadí 🙂 .
Sekání vyrušilo z pohody spoustu hmyzu, který poté hledal spásu na uhlíku…
… Vláďa létal „houpačku“, poskakoval v pořadí nahoru a dolů, nakonec z toho bylo třetí místo.
Počasí bylo hodně zrádné, opakovaček bylo jako máku. Jirka skončil po šesti kolech na druhém místě …
… ale brodění bosky v pšeničném poli si neodpustil 🙂 .
Obdobné zkušenosti si užil i Karel, když mu při přiblížení letadlo „chcíplo“, pravděpodobně studený spoj nebo povolený konektor. Naštěstí bez škody na modelu.
Mirka naše malé modely prý nebaví, ale moc mu to nevěřím 😉 . I když je fakt, že kluci pořád řešili F3B.
Roga a Vašek – vzácná fotka, létal jsem s nimi ve skupině 🙂 .
Karel už se jednoznačně „nacpal“ do lepší poloviny, blahopřeji.
Bez startéra by to nešlo. Vláďo, Aleši, Máro – díky za hezkou sobotu. Výsledky jako foto.
Aleš zkoumá cenu – je to pláštěnka a opravdového sebevědomí lze dosáhnout pouze tím, že ji rozbalí a složí zpátky tak, aby se do pouzdra vešla 🙂 .
Nechybělo moc a měl jsem ji já. Pokud jsem dobře počítal, tak jsem v šesti kolech letěl 10x, ale optimismus mě po celou dobu soutěže neopustil – ostatně, vždy je nějaké příště 😉 . .
A ještě dva obrázky z nesoutěžního bojiště Nejnovější vynález sovětských vědců – rudý uhlík, takto Alešova GP15 (Baudis?), se kterou rozháněl nejen vlaštovky ve vzduchu, ale i modeláře na zemi.
Vaškova Vlaštovka – prý postavil za 20 let neuvěřitelných 200 modelů, smekám.
Honza
24.7.2021
Děkujeme za, jako vždy, bezva reportáž. Díky také za účast všech, mám radost že nás to všechny furt baví jen tak pro zábavu.
Tentokrát je ale potřeba gratulovat a zaslouženou pozornost věnovavat Jirovi T. za tu neskutečnou sebekontrolu, trpělivost a odvahu točit s uchem skoro v pšenici.
Řekl jsem si o graf a hle, parádní klesák a pak z cca 4 (čtyř) metrů !!! zase nahoru. Poklona.
Jinak tuším, že po dnešku v Roudnici, bude fotek z pšenice poněkud víc 😀 .
Mám nabito 🙂
V.
V Roudnici bylo žito 🙂 , naprosto nesrovnatelný materiál (a tu fotku sem klidně dej, ať to mám odbytý 😀 ).
Na Jirku, Iva a Radka se hezky i jen kouká, holt umí kluci. A kdo neumí, tak jen „kouká“ 🙂 .
Report z dneška bude až zítra, nejdříve, nejprve musím doplnit tekutiny, dohnat spánkový deficit a vytahat osiny 😉
H.
Do Manušic jsem se moc těšil, protože jsem tam už dlouho nebyl a jezdím tam rád. Díky Vláďo, že mi stále posíláš pozvánku, přestože jsem několikrát dal přednost jiné kategorii.
Honzo, tobě děkuji za nádherné fotografie a články, bez kterých by soutěže a soutěžičky už ani nebyly kompletní. Je to vždy taková fajnová tečka za pěkným dnem. Díky!