Před pár lety začínala létací sezóna nejdříve koncem dubna a končila začátkem října. V dnešní době se zima nějak ne a ne dostavit, takže můžeme začít se soutěžním létáním hned po Novém roce 🙂 .


Na třetí mikrosoutěžičku ERES zimní sezóny 2022-2023 se nás do Hrušovan sjelo 6. V Liberci bylo asi 8 stupňů, cestou teplota klesla až k bodu mrazu a hlavně byla mlha. Říkal jsem si „jako obvykle“, ale v Hrušovanech na nás koukalo sluníčko 🙂 . Obloha se sice postupně zatáhla, ale pokud piloti dokázali potlačit touhu po termice, létat se dalo.

Jestli nám na mikrosoutěžičkách něco chybí, jsou to kalorie (Karle!). Hedvika upekla alespoň muffiny, stejně tak všechny fotky jsou od ní.

Franta a nová E-Wiki a neposlušný regulátor, který nechtěl brzdit (prý tam od toho není 🙂 ) …

… nakonec to koncilium za pomoci návodu dohromady dalo 🙂 .

Wiki se ukazuje jako poměrně specifický model, létá určitě jinak než modely koncepčně starší, pilot jej musí dostat „do ruky“ …

… druhou polovinu soutěže Franta dolétal se starším modelem opraveným po srážce v minulém kole.

Tomáš přivezl hvězdu zahraničních diskusních fór – Purito. Nádherný a létavý model postavený údajně z nejpromyšlenější stavebnice, jaká se dosud Tomášovi dostala do ruky.

Kam poletíme? Na hřbitov? Ne, nad hřbitov 🙂 . V panujícím počasí to bylo skoro jedno, stoupáky prostě nebyly.

Formát mikrosoutěžiček vykrystalizoval – na jeden nástup na plochu se odlétají vždy 3 kola. Jirka na nás nevystrkuje neslušně pozadí, nýbrž zapojuje baterku do nabíječe 🙂 .

O přestávkách se diskutovalo, například o plošném zatížení, budoucnosti RES a ERES, ale také o tom, podle jakých pravidel se budou letos létat F5L, když je FAI zveřejní až v dubnu 🙂 .

Vláďa se má – má jen jeden model, takže se nemusí rozhodovat, s čím poletí 🙂 .

Jirka je na tom stejně – má jen Kiwi; a vždycky nás spráská, ani dnes se nám nepovedlo ho vyvést z míry 🙂 .

Karel má dilema – winglety nebo peroutky. Házmburk vyčuhující z mlhy ukazuje inverzní charakter počasí.

Problém – kolik škrtacích letů mi zajistí nejpříznivější výsledek (jsem zlomyslný 🙂 ). Vážně – dopředu jsme byli dohodnutí, že vyzkoušíme některé neobvyklé úlohy. Nakonec došlo jen na přistávání – v pracovním čase lze letět dva pokusy na 3 minuty s hodně napálenými body za přistání. I když jsem toto kolo trochu podvodem vyhrál (model se zachytil o bod a odnesl ho při dojezdu s sebou), nebylo to ono. Ale odchylek od pravidel máme připravených více, doufám, že dojde i na F5J-„2m dřevo“.

Peroutky jsou lepší …

… zejména, když má model navíc i měnitelnou geometrii 🙂 .

Přijeli i diváci. Franta měl Marušku a dorazili za ním i Baďurovi (dcera, zeť). Jirka T. přivezl Jirkovi K. opravené křídlo na Limita, ale domnívám se, že cítil na dálku muffiny 🙂 .

A když už tam byl, tak si to i zkusil…

… a odsoudil Vláďu na 6. místo 🙂 . Mám i video záznam z letu s hlasitými projevy pilota, ale jeho zveřejnění by bylo příliš kompromitující 🙂 .

V každém případě byl Vláďa donucen strhnout olovo, které si na výškovku připlácl po měření polohy těžiště v Manušicích.

Sedmé kolo byl výše popsaný pokus s přistáváním. Tomášova nula v posledním letu je za „nouzové spuštění motoru“ (rozmoklá oranice může být horší než les 🙂 ). Vítězům blahopřeji a veřejně vyhlašuji své obligátní „příště uvidíte“ 😀 .

Prvních 6 letů jsem letěl se Sýčkem, zbytek se Slite (tíha rozhodování, který model vzít, je téměř nesnesitelná). Na záznamech z výškoměrů mám opravdu jen přímé čáry dolů a asi dva dvouminutové vodorovné úseky. Ale i pár zpomalovačů padání se našlo, byl jsem za ně vděčný 🙂 . Minimálně ve dvou letech jsem udělal hrubky, kdy jsem z bublinky odletěl pryč – doteď nevím proč 🙂 . Ale i to k našemu létání patří.

Krásně jsem si polétal i se Zlínem a Vláďa předvedl F5K Šemíka.

Sotva jsme uklidili, začali přistávat velcí ptáci. Byla to krásná sobota, díky moc kluci, že jezdíte, a už se těším na pokračování.

Honza
7.1.2023