3. μS ERES – 7. 1. 2023


Před pár lety začínala létací sezóna nejdříve koncem dubna a končila začátkem října. V dnešní době se zima nějak ne a ne dostavit, takže můžeme začít se soutěžním létáním hned po Novém roce 🙂 .


Na třetí mikrosoutěžičku ERES zimní sezóny 2022-2023 se nás do Hrušovan sjelo 6. V Liberci bylo asi 8 stupňů, cestou teplota klesla až k bodu mrazu a hlavně byla mlha. Říkal jsem si „jako obvykle“, ale v Hrušovanech na nás koukalo sluníčko 🙂 . Obloha se sice postupně zatáhla, ale pokud piloti dokázali potlačit touhu po termice, létat se dalo.


Jestli nám na mikrosoutěžičkách něco chybí, jsou to kalorie (Karle!). Hedvika upekla alespoň muffiny, stejně tak všechny fotky jsou od ní.


Franta a nová E-Wiki a neposlušný regulátor, který nechtěl brzdit (prý tam od toho není 🙂 ) …


… nakonec to koncilium za pomoci návodu dohromady dalo 🙂 .


Wiki se ukazuje jako poměrně specifický model, létá určitě jinak než modely koncepčně starší, pilot jej musí dostat „do ruky“ …


… druhou polovinu soutěže Franta dolétal se starším modelem opraveným po srážce v minulém kole.


Tomáš přivezl hvězdu zahraničních diskusních fór – Purito. Nádherný a létavý model postavený údajně z nejpromyšlenější stavebnice, jaká se dosud Tomášovi dostala do ruky.


Kam poletíme? Na hřbitov? Ne, nad hřbitov 🙂 . V panujícím počasí to bylo skoro jedno, stoupáky prostě nebyly.


Formát mikrosoutěžiček vykrystalizoval – na jeden nástup na plochu se odlétají vždy 3 kola. Jirka na nás nevystrkuje neslušně pozadí, nýbrž zapojuje baterku do nabíječe 🙂 .


O přestávkách se diskutovalo, například o plošném zatížení, budoucnosti RES a ERES, ale také o tom, podle jakých pravidel se budou letos létat F5L, když je FAI zveřejní až v dubnu 🙂 .


Vláďa se má – má jen jeden model, takže se nemusí rozhodovat, s čím poletí 🙂 .


Jirka je na tom stejně – má jen Kiwi; a vždycky nás spráská, ani dnes se nám nepovedlo ho vyvést z míry 🙂 .


Karel má dilema – winglety nebo peroutky. Házmburk vyčuhující z mlhy ukazuje inverzní charakter počasí.


Problém – kolik škrtacích letů mi zajistí nejpříznivější výsledek (jsem zlomyslný 🙂 ). Vážně – dopředu jsme byli dohodnutí, že vyzkoušíme některé neobvyklé úlohy. Nakonec došlo jen na přistávání – v pracovním čase lze letět dva pokusy na 3 minuty s hodně napálenými body za přistání. I když jsem toto kolo trochu podvodem vyhrál (model se zachytil o bod a odnesl ho při dojezdu s sebou), nebylo to ono. Ale odchylek od pravidel máme připravených více, doufám, že dojde i na F5J-„2m dřevo“.


Peroutky jsou lepší …


… zejména, když má model navíc i měnitelnou geometrii 🙂 .


Přijeli i diváci. Franta měl Marušku a dorazili za ním i Baďurovi (dcera, zeť). Jirka T. přivezl Jirkovi K. opravené křídlo na Limita, ale domnívám se, že cítil na dálku muffiny 🙂 .


A když už tam byl, tak si to i zkusil…


… a odsoudil Vláďu na 6. místo 🙂 . Mám i video záznam z letu s hlasitými projevy pilota, ale jeho zveřejnění by bylo příliš kompromitující 🙂 .


V každém případě byl Vláďa donucen strhnout olovo, které si na výškovku připlácl po měření polohy těžiště v Manušicích.


Sedmé kolo byl výše popsaný pokus s přistáváním. Tomášova nula v posledním letu je za „nouzové spuštění motoru“ (rozmoklá oranice může být horší než les 🙂 ). Vítězům blahopřeji a veřejně vyhlašuji své obligátní „příště uvidíte“ 😀 .


Prvních 6 letů jsem letěl se Sýčkem, zbytek se Slite (tíha rozhodování, který model vzít, je téměř nesnesitelná). Na záznamech z výškoměrů mám opravdu jen přímé čáry dolů a asi dva dvouminutové vodorovné úseky. Ale i pár zpomalovačů padání se našlo, byl jsem za ně vděčný 🙂 . Minimálně ve dvou letech jsem udělal hrubky, kdy jsem z bublinky odletěl pryč – doteď nevím proč 🙂 . Ale i to k našemu létání patří.


Krásně jsem si polétal i se Zlínem a Vláďa předvedl F5K Šemíka.


Sotva jsme uklidili, začali přistávat velcí ptáci. Byla to krásná sobota, díky moc kluci, že jezdíte, a už se těším na pokračování.

Honza
7.1.2023

Komentáře: 5

  1. Tedy Honzo ,
    veliká poklona za parádní článek v rekordním čase.
    A také ještě větší poděkování Hedvice, bez níž by nebylo zápisu výsledků 🙂.

    Kdyby to zde četl někdo nezúčastněný – napípání reglu je nutné dělat bez zapojeného Altise. Když posíláte signál min / max, tak to Altis vyhodnocuje jako opakovaný start a signál dál nepustí, a nejhorší je že někdy i pustí, podle toho jakou úlohu má zadanou. Sice to všichni víme, ale Vláďa si toho i všimnul 😀.

    Doplňkové úlohy jsou asi samostatné téma. Hlavně by mělo jít o zábavu a teprve potom o výsledek.
    S našimi pohyblivými přistávacími body je přistání na přesnost poněkud sporné, stejně tak dva pokusy nebo RESkové hodnocení času. Nápad:
    počkat na nevhodné podmínky
    létat po jednom
    přistávat na jeden pevný bod (body za přesnost krát tři)
    čas stačí jedna minuta a nesmí se překročit (normální body za čas, za překročení nula)
    ostatní soutěžící udělují body za estetiku přistání (trefení bodujícího soupeře -50bodů)

    1. Ahoj Karle,

      děkuji za pochvalu a hned se omlouvám, že Tvůj komentář letěl přímo do koše. Jsi tam v dobré společnosti s Tomášem. Proč to WordPress (program, na němž běží web) dělá, jsem nezjistil ani na diskusních fórech, ale přeinstaloval jsem ho na poslední verzi, snad už bude dobře.

      Soutěžní kolo v přistávání bych upravil: v pracovním čase odletět N letů, hodnotí se jen N-1 přistání, jen centimetry, bez měření času. Mohl by to být „masakr“ z křižujících se modelů a tak, ale pokud by se měřily jen centimetry, mohlo by být přiblížení na přistání přímé. Když nás bude třeba 6, tak 3 piloti točí po startu levou, tři pravou zatáčku. N může být třeba 6. Pevný bod je pro takovou úlohu povinnost, za svůj podvod se stydím, ale fakt nevím, jak určit, kde byl bod před zásahem modelem. Jen návrh 🙂

      Hezký den, H.

      1. Já si tak s odstupem říkám, jestli by nebylo lepší se na ty „speciality“ vykašlat…
        Na jednu stranu to není špatné, ale na druhou to zdržuje, nutí přestavovat vysílač (v horším případě i výškoměr) atd.
        Jestli nakonec není lepší to nechat v klidu jako „nezávazně pojeté ERES“… Případně zkusit nějakou soutěž celou odlétat jako „F5J 2m“, tedy s psaním výšek podle standardních F5J, ale prostě takto mít celou soutěž a žádné zmatky.

        1. Mikrosoutěžičky vznikly jako vyplnění mezery v kalendáři přes zimní období bez ofiko soutěží. Z toho vypývá, že převážně létáme v termicky neaktivním počasí. Důsledek: pošleš letadlo proti větru a pět minut (někteří i déle) trpělivě vyklesáváš. A někdy se z toho stává celkem monotónní záležitost.
          Proto přišla myšlenka letový den nějak zpestřit: start ala Le Mans, teď bylo přistávací kolo….
          Není to nutnost, ale jen snaha o zlepšení nálady, když mi éro padá více než ostatním 🙂
          Ale když to nebudeme zkoušet, tak nezjistíme, že to nenese kýžené ovoce.
          Takže neslíbím, že příště nebude, ani že bude nějaká ta změna nebo rovnou speciální úloha.
          Prodiskutujeme, pokecáme, naplánujeme, vyzkoušíme a uvidíme.

  2. Ahoj všichni,
    Honzo díky zase za parádní psaní a fotky, Karle díky za super sobotu. Po, sice ne moc dlouhé, pauzičce zase parádní soutěžo polítání.
    Spešl přistávací kolo dobrý, sem aspoň nebyl zase poslední.
    On ten pohyblivý bod by byl prča, kdyby ti první přistávající šli popotahovat těsně před dosednutím těm později přistávajícím, jako penaltu za ponížení soupeře 😀 . No tak nic, mi to jen tak blesklo u „pohyblivého bodu“.
    Už se Karle těším na další urputné klání.

    Hezký den
    V.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)