μS ERES – 12. 11. 2022


Že o tomto víkendu mikrosoutěžička ERES bude, se vědělo. Ale rozhodnout kdy a kde byl oříšek. Nakonec se Karel rozhodl pro sobotu a Manušice, předpověď pro Hrušovany byla „mlha po celý den“.


V Liberci bylo krásně jasno, po přejezdu Ještědského hřbetu se krajina ponořila do mlhy. Manušice byly kompletně pod „dekou“.


Měli jsme tak spoustu času na vážení modelů …


… i seřizování výchylek. Nakonec Miloš zjistil, že chyba není ve vysílači, nýbrž v rozbité ovládací páce. Nedobrovolně tak na sebe vzal handicap v podobě 600 g Balua.


Roga vytáhl ERESku po roce a na letové vlastnosti i výkony modelu si musel hodně zvykat…


… ne, modelu nic není. Jak ERESka létá, není chyba, nýbrž vlastnost 🙂 .


Létat se dalo, do 50 m 🙂 . Kondenzující mlha ale znamená stoupáky, ani z takto malé výšky nebyl problém nalétat maximum.


Modely kloužou skvěle – po trávě, proto bylo lepší je chňapat rovnou ze vzduchu.


Karel opět vzbudil rozruch – prý když jsem jeho model nazval „perutýn“, dodělal mu „peroutky“. Dělal jsem si z něho legraci, až do pohledu na výsledkovou listinu 🙂 .


Nemůže mít ani jedno letadlo normální? A musí s těmito obludami popírajícími zákony aerodynamiky vyhrávat 😀 ?


Následováníhodná inspirace – Karlova „bednička“ na modely se mi moc líbí.


Poledne, furt mlha, opečeme buřty – ale mokré dřevo odmítalo vyvinout teplotu potřebnou ke zhnědnutí kůrčičky…


… Miloš pomohl, na 30 sekund 🙂 . Skvělý nápad, nikoho jiného to nenapadlo, jinak jsme mohli oheň rozdmýchávat ještě teď.


Hedvika sice školila na školení, ale „povinnost si splnila“, mým úkolem bylo nezapomenout krabici v ledničce. Povedlo se 🙂 a sladká tečka byla.


Veškeré soutěžní létání odbudu touto fotkou. Když se létá jedno kolo za druhým v jedné skupině, není na focení čas 🙁 . Jakmile se mlha rozplynula, bylo nádherně.


Opisování z lístečků do Gliderscore po 6. letu. Všimněte si dlouhých stínů…


… a na konci. Jakmile se slunko přiblížilo obzoru, mlha opět zvítězila. Na stole ceny, které přivezl Miloš – díky moc!


Balení ve tmě 🙂 .


Celkem jsme stihli odlétat 14 letů. Mohlo jich být i víc, kdyby uměl Karel vyměňovat baterii na startovišti 🙂 . Počasí bylo náročné, sice skoro bezvětří, či spíše úplné bezvětří, termika zřídkavá a slaboučká. Kdo umí, umí, a kdo neumí, blahopřeje vítězům 🙂 .


Bavil jsem se úžasně, i když bylo letové okno kraťoučké, asi 4 hodiny, vešlo se do něj spousta zábavy. Své výsledky hodnotím pokrčením ramen, polovina vyhraných kol mě těší, na druhou stranu by mi nezaškodilo občas v průběhu jednotlivého letu i celé soutěže přemýšlet. Nezbývá mi tedy nic jiného, než tento článek zakončit svým obligátním výhrůžným „počkejte příště“ 🙂 .

Pánové, děkuji moc.

Další fotky i s komentáři od Rogy – https://rodzr.rajce.idnes.cz/ERES_Micro_Manu_1122/

Honza
13. 11. 2022

Komentáře: 8

  1. Ahoj všem,
    zase bezvadný den. Karlův 10-ti brk vypadá na zemi i ve vzduchu poněkud řekněme nehezky (no hnusně no 🙂 ), ale je super jak má Karel tah a chuť zkoušet, hrát si, mít to podloženo teorií. Strašně mně baví to sledovat, poslouchat tu teorii a smát se tomu jak se tomu smějeme. Však Karel předem varoval, že se budeme za břicha popadat. A měl recht 😀
    On nás smích „přešel“ při pohledu na výsledky, očividně peruťky nepřekáželi až tak moc, nedej bože aby pomohli. Ještě že je to všechno hlavně zábava a ta byla dokonalá.
    Honzo díky za článek, Karle díky za soutěž.
    Už zase čekám na další.
    V.

  2. Hned na úvod musím všechny pochválit, Honzu za reportáž, Rogu za fotky, Miloše za ceny a Vláďu za letiště.
    Popravdě řečeno, rozum velel zkusit zimní ligu F5J, když už jsem do této kategorie tolik investoval.
    Ale ani jedno velké letadlo nemám připraveno podle mých představ, neměl bych z létání radost.
    A tak pro tento víkend zvítězila touha po legraci. Když Honza v únoru usoudil, že můj model s winglety vypadá jako perutýn (http://www.rcex.cz/?p=6495) – správně to má být „Wingletýn“, tak jsem mu ty perutě vyrobil. Trocha hledání na netu, pár kousků překližky, jeden večer v dílně, a světe div se, vono to lítá.
    Výsledky vypadají úžasně, ale faktem je, že Roga díky slabšímu pohonu nemohl létat tam kam chtěl, Miloš musel vzít do bezvětří pekelně těžký stroj a Honza s Vláďou – rozdíly jsou minimální. Na to, že jsme se přijeli bavit a lehce potrénovat z toho nakonec byly velice slušné soutěžní výkony s neskutečně dobrou náladou v krajně nekamarádském počasí.
    Na Honzovo „počkejte příště“ bych rád reagoval, ale pravidla nedovolují mávání křídly – ještě to promyslím.

    1. Karle, pro kreativce Tvého ražení by to neměl být nepřekonatelný problém.

      V pravidlech se píše „Model letadla bez pohonu, u něhož je vztlak generován aerodynamickými silami působícími na nepohyblivé plochy. Model musí být řízen soutěžícím na zemi pomocí rádiového řízení.“ Pokud použiješ pohyblivé plochy, které nebudou generovat vztlak, myslím si, že nikdo nic namítat nebude 😀 . Ostatně, pokud budeš přestavovat „peroutky“, tak ty neslouží ke generování vztlaku, nýbrž ke snižování indukovaného odporu – takže jdi do toho!

      Vůbec je definice taková divná. Pokud model letí, tak se pohybuje, tudíž se pohybuji i jeho plochy? A co změna geometrie vlivem aerodynamických sil (aeroelasticita)? Na to vás všechny vyprotestuju, včetně sebe 🙂 . H.

  3. Pánové, byla to príma sobota. Jsem rád, že jste mi vy mlaďoši vyprali prádlo, ale kdo by měl být lepší než kluci v nejlepších letech, že? Z toho důvodu jsem během neděle už učinil závažná opatření – v kostře už je nová směrovka ( původní zkroucená do nádherné vrtule, že to vůbec, ale vůbec nechtělo letět rovně), mám objednán silnější pohon a přejdu na ten výhodnější dvoučlánek, to je tříčlánek :-). Sice přibude pár gramů, ale zdá se, že malá váha není zas až takovou výhodou… A několikrát mě potěšilo, že v ustáleném kroužení na tu správnou stranu – zřejmě správně vrtulově překroucené SOP, jež zřejmě vyvozovala sice minimální, leč přeci jen jistý vektor vztlaku( jo, už jsem na to přišel ) jsem i mnohé z vás přelétával -uff…
    A to jsem do tohohle ERES odvětví ještě v pátek nechtěl investovat ani minutu, natož halíř…
    Tak se těšte pardálové, díky za krásný den

    1. Rogo, ty jsi mi dal 🙂 . Donutil jsi mě vytáhnou žehličku a srovnat kormidlo. Sice mi to i s vrtulí létá rovně – dole o 5 mm vpravo, nahoře 5 mm vlevo, ale když Ty, tak já taky 🙂 .

      Kdy budeš mít nový pohon? Aneb, Karle, máš plán??? Tento víkend nemůžu, ale příští jo.
      H.

      1. Honzo, Honzo, to ti jedna porážka za měsíc nestačí ?
        Víkend 26-27.11. by šel.
        Nu dobrá, mávající křídla sice neudělám, ale nemysli si, že usnu na vavřínech nebo na perutích. Do čtrnácti dnů zvládnu nazbrojit.
        Větší starost mi dělá Roga. Pokud jsem v té mlze Rogu našel, letěl jsem se k němu přitulit, neboť jeho výběr termiky byl vskutku znamenitý – pokaždé mě vzduch pod ním podržel. A také je pravdou, že jsem jej nikdy nedostoupal. Pokud teď ještě vyladí letadlo, bude z něj sakra těžký soupeř.

  4. To jsem tomu dal 🙂
    Nový pohon budu mít už odpoledne, ale jak jsem začal vylepšovat – křup, ulomil jsem si táhlo atd, však to znáte -lepší je nic neměnit…
    Za mě – letadlo budu mít tento týden připravené, ale o víkendu mám nějaké společenské povinnosti, takže nejdřív další týden ( ale trefná poznámka od Karla – opravdu dostat jednou za měsíc na prdel by mi stačilo)
    Buďte v poho, těším se na vás a další microklání…

  5. Karle, nestačí 🙂 . Jezdím se na soutěže bavit, když vyhraju, je to navíc, když dostanu výprask, řeknu si „prodělek je taky kšeft“ 🙂 , a těším se na další. Létal bych každý den, kdyby bylo počasí a soupeři a nemusel se živit tím trapným způsobem, totiž prací 🙂 (která mě ale taky baví).

    Rogo, jak já tohle znám 🙂

    Takže se těším na příští víkend. Až budete vědět den a místo, dejte mi vědět, udělám další zbytečnou 😉 promo akci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)