Jak jsem se již zmínil, po soutěži RCEV jsme navštívili železniční depozitář Národního technického muzea. Železnici bohužel vůbec nerozumím, takže tentokrát neuvedu žádná čísla, nýbrž pouze vzpomínky a pocity.


Jsem ze strojař za strojařské rodiny, kováři, zámečníci, můj děda pracoval ve Škodovce, ale na parních turbínách. Ale třeba se byl na tuto lokomotivu koncem roku 1945 alespoň podívat. Ostatně, vše, co vím o mašinkách, znám z knihy „Pohádky o mašinkách“, ze které mi čítával právě on.

Někdy začátkem devadesátých let jsem byl „v polepšovně“ v Anglii, volné víkendy jsem trávil v londýnských muzeích. V expozici parních strojů byly na stěnách nápisy, jeden si pamatuji do dnešních dnů:

I sell here, Sir, what all the world desires to have — POWER. (Matthew Boulton). V mém překladu Prodávám tu, pane, to, čeho si celý svět žádá – SÍLU.

Lokomotiva na obrázku je pravděpodobně o 70-100 let mladší než ten citát, ale moc a síla z ní vyzařuje. No a teď si představte třeba slogan Prodávám tu, pane, to, čeho si celý svět žádá – VELKÝ DISPLEJ nebo NULOVÉ EMISE. Moc to nezní, co?

Je potřeba stlačeného vzduchu? Kompresor na parní pohon. Mně elektrika pořád přijde taková „zbabělá“, natáhne se drát a naistaluje elektromotor. Pohon parou a ovládání táhly a pákami má pro mě velmi mocné kouzlo.

Většina lokomotiv má sejmuté ojnice, asi aby bylo možné lokomotivu posunovat bez toho, že by pohyboval parní stroj.

Tady je výjimka, naprostá strojařská nádhera.

Žádné dotykové displeje, ventily, páky, kolečka.

Motorová drezína otevřená …

… a s karoserií Tatra. Zvláštností byl mechanický hever. Když se chtělo jet zpátky, řidič spustil hever, vytočil drezínu nad koleje, ručně ji otočil a spustil zpátky na koleje.

Lokomotiva je drahá a když má tahat málo vagonů, je to plýtvání. Proto vznikl parní vůz – vpředu stojatý kotel, vzadu cestující. Podle mě velmi elegantní řešení.

Pohon parního vozu. Zde si dovolím ještě jeden citát:

Science owes more to the steam engine than the steam engine owes to science. (Lawrence Joseph Henderson)
Věda dluží parnímu stroji více než parní stroj vědě.

Podle mě je to pravda 🙂 .

Bateriová lokomotiva, dnes velmi moderní řešení. Akorát že jezdila jen v cihelně 🙂 .

Alespoň kousek letadla – motor z Migu-15 na vozu pro odstraňování sněhu z kolejí.

V depozitáři jsou i stroje, se kterými se lze ještě občas setkat …

… i prototypy. Ale pára je pára, „laminátovým škatulím“ podle mě prostě kouzlo chybí.

Návštěvu muzea vřele doporučuji, zvláště vám, kteří máte malé děti.

Aby se vás nemuseli ptát, co že je to na značce před železničním přejezdem bez závor za zvíře 🙂 .

Honza
3.10.2022