Stavebnici „picka“ jsem dostal k Vánocům 2006. Syn už v té době létal s jiným podobným modelem – Piperem Cherokee, takže jsem se na stavbu opravdu těšil.

Stavebnici vyráběl pro firmu SIG pan Tom Herr, dnes už má svou vlastní firmu – zvláště o té dvoumotorové Cessně se mi zdává :-).

Stavebnice je „skládačka“ z laserem vyřezaných dílů, stavba netrvá dlouho.


20. ledna 2007 byl model v kostře.




2. března potah (vlies) …


… a o týden později jsem zalétával.


V modelu jsou 3 serva – HS-81 na křidélkách a 2x HS-56 na ocasních plochách. Pohon je oběžkou Mega Rc400/15/7, regulátor Advance 18+, Aku 3S1500 Polyquest, vrtule nejprve GWS 9×5, později APC E 9×6 (která je o dost lepší). Vzletová hmotnost je asi 620 g, rozpětí 760 mm.

V tomto nehotovém stavu jsem s modelem létal 3 roky! Poměrně záhy sice „picek“ přišel o podvozkové „kalhotky“, později jsem ztratil i jednu mezikřídelní vzpěru, ale jinak létal a létá. Samozřejmě, že jsem se celou tu dobu rozhoupával, že jej musím vylepšit.

Pohonnou sestavu sdílí Pitts s Majnou (na kterou se asi dostane asi zase až v zimě), takže čas změn a úprav nastal právě teď.


První na řadě jsou „barvičky“.


Další budou snad nápisy a vybavení kokpitu.

Mám před modelem respekt a nejraději jej svěřuji „Pilotu Jirkovi“. Sice při tom mívám velmi smíšené pocity – obdiv se mísí se strachem o model :-), ale zatím vždy vše dobře dopadlo. Tyto fotky jsou z Manušic 13.6.2010.






Zajímavé je srovnání pocitů ze stejného pohonu v dvouplošníku a větroni. Ve větroni se mi zdá líný, v Pittsovi zase až moc výkonný. Všechno je relativní.

Z akrobacie umím pouze přemety, výkruty, i kopané, vývrtku a lahůdkou jsou souvraty. Křídlo má profil Clark-Y s plochou spodní stranou, ale na zádech se Pitts udržet dá. Krizovky lze snadno vyřešit přidáním plynu – model umí i „torque roll“, kdy se v kolmém stoupání pomalu ubere plyn a potom prudce přidá – efektní, pokud si jej troufnu provést ve výšce, abych na model viděl :D. Asi bych si měl pořídit nějakého EPPka a cvičit akrobacii, ale jsem už starý pes, co se novým kouskům nenaučí – nejraději létám průlety a osmičky a bojím se, že když zaslechnu káně, otočím se (jak jsem zvyklý z větroňů) a ono to bouchne. Celkem ale spokojenost, doporučuji.

Honza
16. 6. 2010