Drobky – 9. 7. 2022


Navazuji na klubovou akci „Prasátko 2022“, která se konala minulý víkend na hořickém letišti. Oficiální report je v odkazu, zde se chci podělit o pár myšlenek, které mě v průběhu události napadly.


Přední ASW je „pěnový“, můj je ten vzadu. Mám a většinou létám s modely do každého počasí a každého prostředí, třeba soutěžní elektrovětroně. Na polétání s ASW-28 je ale potřeba specifické počasí. Model je celkem malý, takže se s ním nedá létat příliš daleko, na druhé straně to není žádný „lehouš“, takže musí být silná termika (nebo správný vítr na svahu). Když ale to správné počasí vyjde, jako tomu bylo o víkendu, je s ASW polétání parádní.

Mig-15 ukázaný na úvodním obrázku zase potřebuje hodně místa na přistávání, klouže jako větroň 🙂 , navíc ho musím vozit v autě. Mimochodem, fotka není z „Prasete“, nýbrž (až) ze čtvrtka (měl jsem dovolenou 😉 ).

Poslední dva roky jsem měl tendenci stavět a létat především s modely, které mohu odnést na louku pěšky na zádech, přeci jen potřebuji při „houmofisu“ pohyb. Došlo mi ale, že stojí za to mít v hangáru i modely náročnější, neboť poskytují zážitky z létání, které mi soutěžní elektrovětroně nebo malé motoráčky prostě nedají.


Vypsal jsem soutěž o prasátko s jednotným modelem a vysílačem. To bylo překvapení, většinou nepříjemných 🙂 . Už dlouho mám podezření, že k soutěžnímu létání s větroni žádného velkého pilotního umění není třeba, „stačí“ umět číst vzduch. Vždy jsem obdivoval akrobaty, jak umějí vykreslovat obraty po obloze, já svedu stěží přemet 😉 . Teď se mi zdá, že průlet brankou vyžaduje zase další pilotní ingredienci, než co stačí na akrobacii nebo termiku 🙂 .


Závidím modelářům, kteří jsou zároveň i piloty „full scale“. Skylane je 80% „maketou“ Cessny 172, oproti jiným ultalajtům je lehká a má vynikající aerodynamiku. VýLET s Jardou nad Podkrkonoším byl nepřekonatelným zážitkem 😉 .


Na soutěži ERES v Neratovicích jsem dostal zajímavé balzové vystřelovadlo FW-190D.


Létá, ale přes odlehčení a „aerodynamické zjemnění“ (= hoblování a broušení) se mi zdá pořád moc těžké. Ale na vyblbnutí na malém plácku je taková „polomaketka“ vynikající věc.

Není úžasné, kolik podob to naše hraní má? Vždy je kam se rozvíjet 🙂 .

Honza
8.7.2022

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)