O víkendu jsem si vypěstoval nenávist k elektrovětroňům 🙂 . Přestalo mě bavit hledat správné těžiště, seřizovat výchylky, pozorovat a vyhodnocovat chování modelu v termice. V pondělí v podvečer jsem do velké Ikea tašky uložil „dmychadýlka“ a šel si zalétat jen tak, pro radost.


V sobotu jsem v Plzni dostal hezkou modelářskou cenu – nabíječ ISDT Q6 Nano. Úžasný, mrňavý, výkonný, konečně mám něco, co na louku odnesu. Nejprve jsem musel nabít baterku 4S2650 (do Migu-15), která slouží jako zdroj, a udělat nabíjecí kabely. Nabíječ má ale i nevýhodu – poskytuje nevyžádanou informaci o vnitřním odporu baterie – 2S1000 do Fury má kapacitu už asi poloviční a vnitřní odpor asi 60-70 miliohmu 🙂 . Zato do súčka mám novou 3S650, na plný plyn je model slyšet tak na 2 km, bál jsem se, že na mě přijdou 🙂 . Na 80% plynu je model tichý. Domnívám se, že se vysoké otáčky trefují do vlastní frekvence vzduchových kanálů, na starou baterku to nedělalo.

Teplo, bezvětří, rorýsi, jen jsem tak seděl, koukal se okolo a fotil.

Slepýší portrét.

Stejně s modely létám jako s větroni, zejména Fury krásně klouže, i termiku vytočí. „Žabák“ už nemá ty správné modelářské proporce a tudíž ani vlastnosti, ale ve vzduchu vypadá „jako živý“ 🙂 . Mám tu ještě 2 dmychadla QX30, zraju.

Honza
7. 6. 2022