Nesmím pořád jen stavět, musím i létat 🙂 , dneska došlo i na Calvina.

2. díl.
3. díl.
4. díl.

Nové Django jsem si přivezl už ze soutěže z Hořic, ale až minulý týden jsem na něm pomalu začal pracovat, pořád někde „lítám“ 🙂 . Tento článek bude zase seriál, na takové 3-4 díly vydá 😉 .

Hmotnosti a vybavení

Model má být „lehoušek“, takže se mě zmocnila posedlost váhou 🙂 .
Levé křídlo – 120 g
Pravé křídlo – 119 g
VOP – 16 g
SOP – 11 g
Trup se spojkou – 97 g
Celkem 363 gramů

Vybavení od Ivana Hořejšího:
Serva KST X06 (dvě normální, dvě s vodorovnými patkami) – 4×7 = 21 g
Motor 2225EG23-1600 – 32 g
Regulátor Lite22 – 22 g
Kužel – 12 g
Listy – 8 g
Celkem 95 gramů

Stejný motor mám v ERESu, s menším regulátorem a menší baterkou vynesl Slite za 30 sekund do 232 m, s „tvrdší“ a těžší baterií budu mít větší rezervu. Rovněž regulátor jsem zvolil raději o kousek větší, kvůli lepšímu rozptylu tepla. Kdyby se ukázalo, že je model těžký na čumák, mohu se vždy vrátit k úplnému pohonu z ERES.

Baterie mám připravené dvě tříčlánkové – 450 s hmotností 45 g a 650, která má 68 g. Se vzletovou hmotností se chci dostat na 570 g, uvidíme 🙂 . Mimochodem, minimální „pravidlová“ hmotnost se zatížením 12 g/dm2 je podle pana továrníka 547 g.

Koupil jsem si i bowdeny s drátem 0.35 mm a vnější trubkou 1 mm. Jsou neskutečně lehounké, ale bojím se, že co ušetřím na drátu, spotřebuji na uložení a vedení lanovodu. Jako nahoře, uvidíme 🙂 .

Křídla

Stavebnice (jestli se tak skoro hotový model dá nazvat) obsahuje 3D tištěné rámečky na serva, ale pohrdl jsem jimi. Lože serva je „kolečko“ z překližky.

Bolestivá operace. A vůbec, při stavbě takto krásného modelu obrečím každou „ďubku“ a šrám, mám až svatokrádežný pocit, když do něčeho takového úžasného mám udělat díru.

Páku jsem si udělal svou. Model nemá klapky, bude brzdit křidélky, takže páka musí být dost dlouhá, aby dovolila velkou výchylku křidélka nahoru – asi 85°.

Funguje to 🙂 . Serva jsou úžasně tichá a na svou „malost“ i silná. Měl jsem výčitky, že zbytečně utrácím, ale snad se vyplatí.

Dlouho jsem se rozmýšlel, zda mám kabel od serva ustřihnout a napájet, ale nakonec zvítězila vyměnitelnost…

… a vydlabal jsem šachtičku pro konektor. Protože je v křídle jen jeden kabel, nechal jsem na kořenové straně vykukovat servokonektor. Kluci používají MPX konektory zalepené do křídla i trupu, které se spojují nasunutím křídla, já budu muset kousek nasunout, spojit konektor, zahnat jej do trupu a potom dorazit křídlo k trupu.

Táhlo je z drátu 1 mm, bowdenová 0.8 byla „viklavá“. Budu muset udělat krytky serv, raději kousek odporu a váhy navíc, než riskovat ulomení páky, model ležící na zemi se totiž o páku křidélka opírá.

Modelu říkám Calvin, namísto sadistického černocha budu mít sadistického bělocha. Alespoň budu mít výmluvu, když Django, stejně jako ve filmu, vyhraje 😀 .

Pokračování příště.

Honza
3.11.2021

Za týden jsem ZASE nic neudělal 🙂 , jen dvě drobnosti na trupu, výpočet hmotnosti a také mi Karel poslal pár fotek, jak má vypadat aerodynamicky čistý náhon klapky/křidélka. Jděte na 2. díl.

---

Kapitola 2

Nejprve Karlův způsob náhonů klapek:

Moc se mi to líbí, Karle dík! Kdesi jsem četl, že jen krytky serv zvětší odpor modelu o 4%, toto je pro mě určitě námět k zamyšlení. A pokud bude tento v budoucnu článek číst nějaký stavitel nového Djanga, může si vybrat 🙂 .

Motorová přepážka

Stavebnice obsahuje přepážku tištěnou, ale opět jsem jí pohrdl, a vyřízl překližkovou. Tedy vlastně dvě, první jsem obrousil „až moc“.

Přepážka je zalepená asi 1.5 mm od hrany trupu, zatím nepořádně, kout přijde vyplnit epoxidem. Při lepení přepážku podložím kouskem balzy 1.5, trup se postaví na rovnou podložku nosem dolů a zevnitř zatlačím na přepážku, až se přes balzovou vložku opře o podložku.

V této fázi jsem do trupu upevnil pohonnou jednotku ze Slite a provedl vážení a výpočet těžiště. Tedy:
– trup s pohonem váží 195 g a má těžiště 50 mm před náběžnou hranou křídla
– křídla se spojkou váží 275 g a těžiště mají 83 mm za NH (při vážení došlo ke smutné události a pohmoždil jsem odtokovku o hrnek – malinko, ale kousnul bych se 🙁 )
– výškovka má 16 g a je 850 mm za NH
– směrovka váží 11 g a těžiště má 1000 mm za NH
Celkem má tedy zatím model 497 g a těžiště vychází 75 mm od náběžné hrany, tedy přibližně tam, kde by mělo být těžiště hotového modelu

Chybí přijímač, serva kormidel, táhla kormidel a kozlík VOP. A teď to začalo být ještě zajímavější. Když bych použil standardní bowdeny s bílou vnější trubkou a strunou 0.8 mm (celkem asi 15 g) a kozlík ze stavebnice (5 g), musel bych model vpředu dovážit 55 g a vzletová hmotnost by byla těsně pod 600 g. Pokud by se mi podařilo kozlík i bowdeny odlehčit na polovinu, stačilo by dovážení 26 g a vzletová váha by byla 558 g. Těchto 26 g navíc odpovídá plánovanému těžšímu regulátoru a baterii. Jsou to přibližné výpočty, nicméně dobře ukazují, jak důležité je při stavbě „lehouše“ vážit každý gram.

Lože VOP

U kozlíku jsem se inspiroval „slajtkou“, dvě vrstvy překližky 0.6 a balza. Matice pro šrouby VOP jsou přilepené zespodu druhé vrstvy překližky, kozlík bude k trupu upevněný dvěma uhlíkovými kolíčky. Výsledný díl má asi 2 g, takže „plním plán“ 🙂 .

Honza
10.11.2021

---

Kapitola 3
Rozhodování, jak vyřešit náhony kormidel, mi ukradlo mnoho hodin spánku. Nakonec jsem usoudil, že zkoumat slepé uličky mě vlastně baví. Nakonec to slepá ulička nebyla.

Nejprve řešení, ke kterému jsem se dopracoval:
– těžiště mám Django mít více vzadu, prý až 84 mm od náběžné hrany křídla, to mi dalo nějakou rezervu oproti výše uvedeným výpočtům
– tenký lanovod právě pasuje do klasické bílé trubky lanovodu (která váží 2.5 g/m)
– proto použiji bílé trubky, do kterých vložím tenké trubky a nakonec tenkou strunu

Lože serv. Stavebnice obsahuje 3D tištěné, ale serva se v dírách „viklala“ (otvory byly na X08 nebo BMS).

K přidržení lože v místě v průběhu lepení jsem použil „molitan“.

Lepení kozlíku na uhlíkové kolíčky.

Takovýto „bordel“ mám na stole 🙂 .

Díry v pákách serva mají průměr 1 mm, takže jsem z drátu 1 mm ohnul „elko“. Krátké L (asi 2 mm) jsem udělal i na struně 0.35 mm. Celek jsem omotal nití a prosytil „prstolepem“.

Teď přeskočím na druhý konec – koncovka ve tvaru L je z drátu 0.8 mm. Struna 0.8 a struna 0.35 se právě vejdou do kousku bílé trubky, do které se zalepí kyanoakylátem. Spoj jsem zkoušel roztrhnout, nepovedlo se mi to. Přesto jsem i zde tenkou strunu ohnul o asi 2 mm nahoru a kousek mezi bílou trubkou a koncem ještě pojistil nití a lepidlem (obrázek je z doby před lepením a zkrácením struny).

Páka ovládání výškovky. Také jsem ji dělal 2x, než jsem byl spokojený.

V trubce nosníku ocasních ploch jsou bowdeny „zajištěné“ kousky molitanu, v gondole jsou trubky přilepené ke kousku VectorBoardu.

I směrovka je „na uhlíkovém kolíčku“.

Struna 0.35 měla jen metr, takže jsem potřebných asi 70 mm dohnal přímo strunou 0.8. Spojku tvoří 3 kousky bílé trubky. Celou jsem nebyl schopen nasunout, lepidlo tuhlo příliš rychle. Bílá trubka vpravo je jen navlečená na struně, dal jsem ji tam pro případ, že by bylo potřeba vylepšit vedení, ale není. Tedy, struna 0.35 mm naprosto stačí, tuhost ovládání mi přijde naprosto srovnatelná se strunou 0.8 mm. Úspora hmotnosti v popsaném provedení moc velká nebude, odhaduji tak 5 g (metr 0.8 mm struny má asi 4 g, metr 0.35 asi 0.8 g, vložená trubka váží do 1 g/m, na mé váze to přesněji neurčím).

Výsledek. Na modelu chybí krytky serv v křídle, suché zipy pro palubní vybavení a nějaké „barvičky“. Hmotnost je s ERES pohonem, s plánovaným těžším regulátorem 22A a baterií 3S450-„hodně C“ odhaduji konečnou hmotnost 550-560 g. Těžiště vyšlo asi 80 mm od náběžné hrany křídla. Přijde mi to fantastická váha, před pár roky naprosto nepředstavitelná – inu, pokrok 😀 , Vláďo – dík!!!

Model teď na nějakou dobu odložím, na zalétání stejně jen tak nebude povětří 🙂 .

Honza
18.11.2021

---

Kapitola 4
Jsou to tři měsíce od posledního psaní. Na Calvina jsem ale nezapomněl, „po kouskách“ ho stále přibývalo.

Laminování krytek ovládacích pák křidélek na kopytě z Vector Boardu. Jak už jsem (určitě někde) psal dříve, epoxid se na VB nechytá, takže není potřeba separovat.

Krytka je ze dvou vrstev tkaniny 40 g/m2, asi zbytečně moc.

Když už jsem měl „rozpatlaný“ epoxid, přetáhl jsem tkaninou i spoj SOP a trupu.

Oříznuto…

… nabarveno a přilepeno oboustrannou lepicí páskou.

Černý model se mi pořád ještě moc nelíbí. Měl jsem tu sprej oranžové barvy na polystyrén, tak jsem směrovku a konce křídel nastříkal. Na směrovku jsem nejprve nalepil masku z Oramasku 810, nádherně se s ní pracuje a opravdu nepodtéká.

Uhlíkový podklad je problém, stříkal jsem postupně asi 4 vrstvy a pořád to nějak nebylo ono. Ale už jsem si zvykl 🙂 .

Výsledek.

Jediné nálepky, které jsem použil, jsou ty s odkazem na výrobce 😉 .

Licenční číslo je vystříhané z bílého Oratrimu.

Trochu jsem se zděsil, kde jsem proboha nabral 40 g oproti předchozímu vážení?

Pohon samotný „může“ asi za 25 g. Větší regulátor je asi potřeba kvůli silnějšímu BECu, konektory mezi motorem a regulátorem jsem si mohl odpustit a kabely mohl zkrátit. Další přírůstek mají na svědomí krátké prodlužovací kabely pro připojení křidélek k přijímači, samotné krytky serv také mají asi 5 g. Poučení: s hmotností je třeba šetřit všude a až do poslední chvíle 🙂 .

Snímek na případnou památku před prvním letem 🙂 .

Foukalo šikmo proti větru, pro zalétávaní ideální podmínky (až na tu zimu 🙂 ). Model mám „základně“ vytrimovaný, nejsilnějším zážitkem je neskutečná citlivost na kormidla, několikrát jsem zmenšoval výchylky a zvětšoval exponencialitu. Už i krizovku jsem si prožil, když jsem nemohl model dostat ze stoupáku dolů, až na zádech to šlo. Teď už jen chodit létat, než budou první závody.

Proti zbytkům sněhu model mnohem lépe vynikne.

Vláďo, díky moc!

Honza
27. 2. 2022