Na RCmanii se rozpoutala hádka (zdráhám se nazvat diskusí, když se účastníci uchylují k osobním invektivám), zda je podle pravidel povolené mít dolů přesahující směrovku u větroně. Inspirovalo mě to k následujícímu příspěvku.
Mám rád toto letadlo – Cessnu Bird Dog.
Už jsem jednu měl, chystám se, že si ji postavím ještě jednou. Váží se k ní spousty příběhů. Po válce ve Vietnamu přebraly úkoly Bird Dogů výkonnější stroje (Mohawk, Bronco, vrtulníky) a Cessny se dostaly do rukou „civilistů“. Rychle se ukázalo, že stroj je nezkušeným pilotům nebezpečný a provozovatelé začaly Bird Dogy nahrazovat Cessnami s příďovými podvozky.
Tail dragger (ten, co tahá ocas po zemi), tj. letoun s ostruhou, má totiž své zvláštnosti. Vedle směrové stability při startu i přistání může být záludná i změna úhlu náběhu v průběhu přistávacího manévru, zejména pokud má stroj ještě dostatečnou rychlost k odskoku. Naproti tomu letoun s příďovým podvozkem při přistávání úhel náběhu křídla zmenšuje. Dosedne natažený a při spuštění příďového kola na zem se úhel náběhu zmenší, tím klesne vztlak, případně se i zvětší přítlak na podvozek.
Směrovka přesahující pod trup funguje přesně stejně. Ostruha se dotkne země, vzniklý moment způsobí pokles nosu, zmenšení úhlu náběhu a tím i vztlaku na křídle. Model zastaví mnohem rychleji a na kratší dráze.
Teorie je hezká věc, ale potvrdí ji i praktický pokus? Obývákové pokusy s házedlem ukázaly, že to půjde, ale že by bylo lepší mít menší a těžší model.
„Splácal“jsem si z Vector Boardu takovýto modýlek. Rozpětí je 180 mm, délka asi 300, váha 4.5 g. Směrovka je jen zasazená do výřezu v konci trupu. Zde je nahoře…
… zde zase celá dole. Chvilku mi trvalo než jsem vyvinul metodiku měření, původně jsem chtěl celý let filmovat, potom jsem zjistil, že plovoucí podlaha umožňuje odhadnout první bod dotyku se zemí celkem bez problémů. Také jsem se snažil model vystřelovat gumičkou, kvůli vždy stejné počáteční rychlosti, ale vycvičená ruka se ukázala jako spolehlivější. Z výsledků jsem vyškrtal ty, kdy model spadl po přetažení (jen dva pokusy), nebo naopak byl hozený moc dolů a přejel celý obývák (také dva pokusy).
Tady jsou výsledky. Průměry jsou 132 cm pro směrovku nahoře, 101 cm pro směrovku v polovině a pro směrovku dole 97 cm. Data pro směrovku nahoře jsou ze dvou sérií měření. Měřil jsem postupně SOP nahoře, dole, uprostřed a opět nahoře pro kontrolu. Zajímavé je, že ujeté vzdálenosti se směrovkou uprostřed a dole lze považovat za stejné, odchylky mohou být důsledkem lidského faktoru, vzdálenosti se směrovkou nahoře jsou seskupené okolo dvou hodnot (řekněme 150 cm a 100 cm), což napovídá, že děj bude složitější, než jen změna úhlu náběhu. V každém případě ale směrovka brzdí.
Dalším, i když už mnou ve výše uvedené „hádce“ použitý argument, je „obroušení“ spodní části směrovky. Přeci kdyby nebrzdila, tak by byla netknutá 🙂 .
Dolů přesahující směrovka má i některé výhody, zejména konstrukční, jako je snazší upevnění směrovky k trupu, ochrana táhel a pák, menší namáhání ocasní části krutem, apod. Aerodynamické výhody, jako je chování ve vývrtce nebo v přetažení, se u RES modelů moc neuplatní.
Tedy, pořád si myslím, že pod trup přesahující směrovka je schopná zkrátit dojezd při přistání. Možná právě postoj modelu na zemi oproti letové poloze může pomoci rozhodnout, jak moc účinné takové brzdění je. Kdybych měl tu moc, tak bych do pravidel dal, že směrovka smí pod trup přesahovat například maximálně o 20 mm. Naštěstí takovou moc nemám, takže se můžeme dále dohadovat 🙂 .
Honza
23.3.2022
Tak a ted to jeste namer pri pristavani do travy 🙂
Ahoj Ivane,
víš, že mě to napadlo? Akorát jsem se nemohl rozhodnout, jestli mám počítat setřesené brouky nebo přeražená stébla 🙂 .
H.
Jako vždy výborně napsaný příspěvek, argumenty, praktické měření. Jen nevím zda je na RCmanii spor o to zda brzdí (každý rozumně uvažující potvrdí, že brzdí – proč to rozporovat) diskusní problém vidím ve slovním vyjádření „na spodku modelu“, kdyby bylo napsáno: „na spodku trupu“ bylo by to asi jasnější. Ale model se skládá z trupu, křídel, ocasních ploch…
A pokud ze směrovky nevyužívá nic z v pravidlech vyjmenovaných zadržených zařízení a sama směrovka nemá tvar háku, není důvod zpochybňovat regulérnost modelu. Podotýkám, že v současnosti nemám žádný soutěžní model s vyčnívající SOP a nejsem výrobce ani distributor, takže nebojuji za sebe, či svůj kšeft.
Pavel Bejček
Nevyčnívá – sorry za překlep
Ahoj Pavle,
děkuji za pochvalu :-).
Podle mě, pokud všichni uznávají, že směrovka brzdí, tak stačí použít první větu předmětného odstavce, že zakázané je „b) pevné nebo zatažitelné záchytné zařízení (např. kolík, pilovitý výstupek, apod.) ke zpomalení modelu na zemi v průběhu přistávání.“ Druhá věta „Spodní strana modelu nesmí mít jiné výstupky než vlečný háček (viz 5.L.3.1 h) a ovládací páky řídicích ploch.“ už jen rozvíjí a upřesňuje větu první.
V diskusi si, zdá se mi, polovina lidí myslí, že rozhoduje až druhá věta. Možná jo, nevím, proto jsem „požádal“ orgány o vyjasnění. Rady „nerozhoduje znění pravidel, ale to, jak si je vykládáte“ a „podejte protest a když nebude vyřízen kladně, propíchněte rozhodčímu u auta gumy“ mi ale nepřijdou moc rozumné 🙂 (omlouvám se za ironii, ale opravdu mě to při čtení napadlo).
Nakonec, mně je to jedno, ono se vše časem nějak vyvrbí.
Silnou termiku a spolehlivou techniku,
H.
Mám stejný názor, podle mně je to v pravidlech napsáno dostatečně srozumitelně. Není podle mně důvod u tak lehkých modelů jako jsou F3L a ERES řešit délku doběhu v vztahu k umístění směrovky. Přistání k bodu je hlavně v schopnostech pilota a o to snad jde. A jak to budou řešit ti, kteří se s tím nedokážou ztotožnit, když si udělám na RESku (F3L) zahnutej předek trupu dolu tak, že při přistání budu špičkou „orat“ trávu a tím určitě více brzdit než když je špička +- v ose trupu. Bude to zapíchnutí do země nebo ne????? Bude to vyčnívající část trupu, když je to trup? a teď filozofujte…..
Přeji všem tolik povedených přistání kolik uděláte startů.
Láďa Krupár