Jak jsem psal už o Vánocích, chtěl jsem si rychle postavit malého „motoráčka“. Model v kostře jsem opravdu měl za pár dní, ale dokončení mi zabralo tři měsíce 🙁 .


Konstrukce je materiálově nenáročná, z „kousků“ balzy 🙂 , a model malinký (na plánek stačí 2 slepené A-čtyřky). Rozpětí je 660 mm, hloubka křídla 125 mm, profil S3021.

Trup „bedničkovitý“.

Tady jsem se dopustil první chyby – chtěl jsem „racera“, tj. středoplošník. Jednoduchý hranatý trup by byl jednodušší, ale ošklivější 🙂 .

Kochací fotka (černý koberec je dobrý podklad 🙂 ).

Vahou jsem zvlášť nešetřil, přesto mě překvapilo, že je to tak málo, čekal jsem o 10-15 gramů více.

Křidélka jsou po celém rozpětí…

… a ovládaná centrálním servem. Není to ovšem moc dobré. Za prvé mají křidélka velmi malou tuhost v krutu, za druhé mají omezenou výchylku dolů (což je ale vinou zavěšení na horní straně páskem vliesu). Na ovladatelnost to nemá vliv, ale příště bych asi použil samostatná serva a klasická křidélka na koncích křídla. Jo, potažené jsou pouze otevřené plochy, tj. křídlo bez křidélek 🙂 .

Ocasní plochy z balzy 1.5 mm, páky pro táhla a zesílení jejich uložení jsou z překližky (jsem hračička, baví mě lepit k sobě kousíčky dřívek 😀 ).

Pilotní prostor je naznačený černým papírem, pilot schématický, kabinka rovinná (netřeba lisovat zakřivený tvar).

Na poslední chvíli jsem dal pilotovi mapu okolí Liberce 🙂 .

Serva ocasních ploch měla být původně v křídle (což je námět na příště – 2 křidélková serva do křídla a do centroplánu serva výškovky a směrovky), ale skončila v trupu. Nakonec jsem si musel pomoci i malým otvůrkem pro šroubovák 🙂 .

Vybavení:
3x Servo Blue Arrow S04310
Přijímač Orange Rx R610V2 DSM2 (tedy, ten v tom linku je i s krabičkou, já ho mám jen ve smršťovačce)
Motor Dualsky XM2223EA-13 (kv2200).
Regulátor XC1010BA
Vrtule 6×4
Baterie Rhino 2S460

Připraveno k letu – 146 gramů.

Na louce – vpravo nahoře Ještěd 🙂 , klepala se mi kolena, vůbec jsem nevěděl, co mohu očekávat, docela foukalo.

Letí! Popravdě je model tak lehký, že letí sám (asi jako mikroténový pytlík 🙂 ). Po startu stačilo vytrimovat, potom jsem ještě zmenšil výchylky výškovky. Motor má síly na rozdávání, na plný plyn model prudce zrychlí a zmizí kolmo vzhůru v obloze za pár sekund, až jsem se vždy leknul, že vyletím z dosahu 🙂 , podle mě by pohon v pohodě zvládl model dvakrát těžší. Nebo se na „volnoběh“ dá proti mírnému větru stát kousek nad hlavou 🙂 . Ovladatelnost je výborná, vývrtku Skrček umí, na zádech se mu moc nelíbí, ale pokud to zvládne pilot… Největší problém je tak přímý let, hlavně ve větrném počasí, možná zkusím gyro, jestli se do trupu vejde.

Model je zalétaný (tedy, vím že letí 😉 ) a celý. Ještě nějaký ten kabátek pro větší atraktivitu.

Po dlouhé době jsem si opět prošel všemi fázemi modelařiny – vymýšlením a konstruováním, stavbou a zalétáním, a uvědomil si, že asi není lepší pocit, než když TO nakonec letí. Malý model nezabere mnoho místa, nespotřebuje mnoho materiálu, vybavení je dneska už za „pár korun“, za pracovní plochu stačí „polička ze skříně“, takže se snadno rozdělá i opět uklidí. Tedy, jsem happy 🙂 !

Honza
6.4.2018