Báječný rok 2021!

A další zamyšlení nad RES.

Na kolik to přijde, takové letadlo?
Tato otázka nemusí pocházet jen od zvědavého diváka na procházce, jehož pes se vám právě pokusil ulovit přistávající model, nýbrž ji, možná neuvědoměle, my modeláři řešíme neustále.

Jako živé organismy se totiž snažíme dosáhnou maximálního užitku při minimu nákladů. Nemusí jít o peníze, třeba hrabajícím kuřatům jde o žížaly, přičemž přednostně vyhrabávají ty, které jsou v menší hloubce.

V každém modelu jsou zkombinovány minimálně tři zdroje:

1. inženýring: je to anglické slovo, ale jednoslovný český výraz pro návrh, výpočty, konstrukci a vytvoření stavební dokumentace (plánku, návodu na stavbu, rozpisky materiálu, apod.) mě nenapadl
2. materiál
3. stavba

Nikdo z nás nemá zdroje neomezené. Když chci nějaký model, zvažuji své schopnosti a možnosti. Mohu si koupit plánek, pokud si netroufám nebo nemám čas na inženýring. Mohu si koupit stavebnici v rozsypu, případně i hotový, již postavený model.

Modelářsky jsem odkojený balzou a nitrolakem. V angličtině se takové konstrukci říká „žbrdlinková s papírovým potahem“ (stick-and-tissue). Společně s mou vrozenou lakotností to vedlo k tomu, že jsem si vždy modely stavěl sám a na stavebnice jsem vždy koukal se směsí pohrdání a závisti. S pohrdáním proto, že stavebnice jsou pro ty, co si neumí model postavit sami, se závistí proto, že jsem na ně neměl, alespoň na ty, které bych byl býval chtěl.

Před lety, když jsem začal soutěžit s RC elektrami, jsem ale prozřel, ostatně v předchozím odstavci jsou zmíněny minimálně tři hříchy, takže možná právě včas. Uvědomil jsem si dvě věci:

• technologie pokročila, takže postavit konkurenceschopný soutěžní model tradičními technologiemi je již velmi obtížné;
• o úspěchu v soutěži nerozhoduje, kolik času strávím nad modelem, nýbrž čas strávený létáním s modelem; anglicky je to „stick time“, doba, po kterou držíme kniply.

Vyplynulo mi z toho, že si soutěžní modely kupuji, snažím se s nimi létat při každé příležitosti a ve volném čase stavím modely nesoutěžní. S objevením se RES mi ale najednou začalo dávat smysl pokusit se po letech o vlastní konstrukci elektrovětroně. A jsem u otázky v úvodu – vyplatí se mi to?

Nejprve učiním předpoklady, že RES model potřebuji a že něco stavět budu tak jako tak (řekněme „polomaketu“). Mám tedy následující možnosti:

(a) navrhnout a si postavit RESku
(b) koupit stavebnici a z ní postavit RESku
(c) koupit hotový model

Abych mohl tyto možnosti porovnat, potřebuji nějaké měřítko. Řekněme, že si svého volného času cením na 150 Kč/hodinu. To docela dobře odpovídá vstupenkám do kina, divadla, plaveckého bazénu a tak.

Relativně jednoduchý RES model si troufnu navrhnout za 20 hodin a postavit za 60, tj. celkem za 12 000 Kč, plus materiál řekněme 1000 Kč. Celkem mě tedy vlastnoručně navržený a postavený model přijde na 13 000 korun českých.

Když si pořídím stavebnici za cenu 5000 (včetně potřebného materiálu, který ve stavebnici není) a investuji do stavby 50 hodin (méně než u vlastního návrhu, protože předpokládám, že stavebnice bude lépe promyšlená), vyjde mě model na 12 500 Kč.

Hotové modely RES se dají koupit tak od 10 000 Kč.

Závěry z tohoto „cvičení“ mám dva: (1) „přijít k hotovému“ je opravdu nejlevnějším způsobem, jak získat soutěžní model, a (2) vlastní model a model ze stavebnice jsou nákladově srovnatelné alternativy.

Výhodou vlastního modelu je ovšem cosi k nezaplacení – pocit, že jde od začátku do konce o můj vlastní výtvor. No jo, ale to samé platí i pro stavbu modelu jiného než soutěžního. Mám pocit, že u mě vždy vyhraje „polomaketa“ před soutěžním modelem 😉 , tedy pokud budou stavebnice, nebo ještě lépe hotové modely k dispozici.

Nová pravidla E-RES
Na webových stránkách KLeM SMČR už je ke stažení nový Sportovní řád 2021.

Dobré je, že z pravidel RES a ERES vypadla ideologie v podobě věnování kategorie mládeži a „nesoutěžícím soutěžícím“, špatné, že zůstala neomezená hmotnost. Mrzí mě to, protože si myslím, že je to první hřebíček do rakve rodící se kategorie. Komerčně jsou dostupné již modely s hmotností od 325 gramů (Magic 2SL)!

V SR2021 mě zaujal (čti rozesmál) tento odstavec:

1.5.10. Při aplikaci nebo výkladu kteréhokoliv ustanovení Sportovního řádu (dále jen ustanovení) je třeba upřednostnit výklad ustanovení směřující k uplatnění jeho smyslu, před výkladem pouze jazykovým/textovým. Rozhodčí, ředitel soutěže, jury i sami soutěžící by měli vzít na vědomí, že jazykový výklad představuje základ a východisko pro objasnění smyslu a účelu ustanovení. Pouhá mechanická aplikace textu, která nebere v úvahu, buď úmyslně nebo v důsledku neznalosti, smysl a účel ustanovení, může pak vyvolávat dojem absurdity a odcizuje Sportovní řád modelářům.

Docela by mě zajímalo, na základě jaké konkrétní situace toto ustanovení vzniklo. Moc by mě nepřekvapilo, kdyby to bylo v souvislosti s RES, ona ta pravidla totiž pořád ještě ponechávají dost prostoru k vylepšení. Tvůrci pravidel sice vyřídili nenáviděný uhlíkový kozlík (vysvětlí mi někdo, jaký má tento „kousíček“ vliv na výkony?), ale třeba RC vybavení v pravidlech výjimku z dřevěného materiálu nemá:

g) Všechny závěsy kormidel, ovládací prvky, vlečný háček, desky a rámečky pro uchycení serv mohou být vyrobeny z libovolného materiálu a libovolnou technologií.
h) Kozlík VOP musí být dřevěné konstrukce. Pro zpevnění může být potažen uhlíkem, kevlarem, nebo skelnou tkaninou.

Podle mě by základním znakem pravidel měla být jednoznačnost a srozumitelnost. Význam slov se určitě v čase mění, ale určitě ne tak rychle, aby na ně pravidla nebyla schopna reagovat. A pokud někdo nedokáže sepsat pravidla srozumitelným způsobem, tak by si na to měl někoho najmout, nebo se do takové činnosti vůbec nepouštět. Podle dosavadní praxe se ve sporných situacích hledá výklad pravidel, od 1. ledna se bude hledat smysl, tj. postačí říci, že co je psáno, není dáno, protože se dotyčná strana sporu domnívá, že smysl napsaného je jiný. Jako v té slavné větě „Propustit nelze pověsit“ (čárku si každý vloží podle potřeby sám 🙂 ).

Turbulátory
Na Stoupáku je hezká diskuse, zda na RES turbulátory ano nebo ne. Já bych se přikláněl ke kladné odpovědi. Každý profil má nějakou mez, které se říká kritická (Reynoldsovo číslo, které je úměrné rychlosti letu a hloubce křídla, musí být větší než určitá kritická hodnota, aby profil fungoval správně). RESky létají poměrně pomalu a na koncích mají malou hloubku, takže se této kritické hodnotě v některých fázích letu velmi přibližují. Zejména v kroužení se po vnitřním uchu chce velký vztlak při malé rychlosti.

Podle mých zkušeností model zatáčku na stranu turbulátoru točí mnohem plynuleji, což dobře odpovídá výše popsané představě. V přímém letu, pomalém i rychlém, je vliv nepatrný. Samozřejmě, že jsou to vše jen dojmy, na přesné měření nemám přístroje 🙂 .

Doporučuji tedy turbulátory nalepit na konce křídla, řekněme vnější čtvrtiny rozpětí.

Narozeninové a vánoční modelářské dárky

Ježíšek ke mě byl letecky a modelářsky štědrý. Dostal jsem „cédéčka“ se 750 vydáními FMT, knihu o větroních, roční předplatné časopisu Aufwind (tj. stoupák 🙂 ) a také poukaz na simulátor MiG-21 (o tom jsem psal už před 3 lety v souvislosti s „letem“ v DC-9). Těším se.

A ještě kulturní vložka. Nemaje televizi, koukáme na filmy, převážně s leteckou tématikou. Japonský animovaný film Zvedá se vítr mě naprosto dostal, doporučuji.

RCEX
Korespondenční soutěž tento týden definitivně končí, ale web jsem si ještě na příští rok zaplatil. Uvidím, jestli budu s těmito stránkami pokračovat 😉 .

Chodím létat pořád, když je „hezky“, tj. vítr do nějakých 3 m/s, beru Slite. Typický záznam vždy vypadá nějak takto, z 8 letů 3 maxe a několik letů pod 3 minuty 🙂 . Ale zábava to je a poučení také.

Tedy, ještě jednou vše nejlepší do nového roku 2021 a doufám, že PES brzy doštěká a budeme se moci setkávat při nejrůznějších příležitostech v neomezených počtech 😉 .

Honza
28.12.2020