Další zastávkou v řadě soutěží RCEV byla dnes Plzeň. Ivan se rozhodl nelétat, nýbrž pouze organizovat – odměnou nám byl naprosto hladký a bezproblémový průběh soutěže. Sešlo se nás nakonec „jen“ 13, ale to mělo svou příčinu – předpověď počasí. Celý týden předem hlásily všechny meteorologické servery na sobotu pro Plzeň silný vítr a střídavě, tj. jeden den ano, druhý den ne 🙂 , déšť. Ještě cestou na dálnici předpovídal Aladin na celé dopoledne vodu. Říkali jsem si se ženou, že když bude pršet, půjdeme do zoo 🙂 .


Nakonec spadly za celý den asi 3 kapky a vítr v podstatě nebyl. Inu, celá naše věda je na okluzní frontu krátká 😉 . Kdo nepřijel, prohloupil.

Zahajovací projev v duchu mafiánského sjezdu z filmu Někdo to rád horké, měl jsem strach, že někdo přiveze narozeninový dort 🙂 , naštěstí byla jen bábovka od Hedviky.

První runda prvního kola je nevděčná role, ale Jirku smích neopouští nikdy!

Poté, co všem strašně nadělil, zjistil Jarda, že neměl zapojený výškoměr 🙁 . Škoda, ale naštěstí pro tyto případy máme škrtací starty.

Další závada potkala Rudu – upadlý list vrtule rozvibroval směrovku a ta upadla 🙁 . Škoda, ale naštěstí pro tyto případy máme škrtací starty.

Měl jsem velkou radost, že mezi nás konečně zavítal i Jarda. Když se podíváte na starší články z před pár let, uvidíte, co jsme toho spolu prožili. Jen doufám, že se vykašle na „velké“ a bude jezdit s námi „malými“ 🙂 . I on se však potýkal s technickými problémy, v depu sám …

… na startovišti s celým ústeckým týmem.

Napadá mě, že bych s sebou měl taky vozil pinzetu 🙂 .

Jirka T. létal fantasticky, chtěl bych mít „termický čuch“ jako on.

Jirka M. je vrcholný individualista, vždy se snaží najít si „svůj vzduch“.

Depo továrního Tilia týmu.

Mirkova Tilia už má leccos za sebou, ale létá výborně – asi už pochopila, že jí po každém pokusu o havárii zase opraví 🙂 .

Petr měl s sebou 3 modely, asi aby mohl přemítat, jestli si vybral správný 🙂 . Tady ovšem zjistil, že se mu v Tilii „posunul neutrál“ na klapce, tak si doběhl pro „kilového“ náhradníka…

… ale i tak z toho byla „1000“ a po zásluze první místo v soutěži.

Mirek K. má s odstupem nejelegantnější startovací odhoz.

Piper je skutečný.

Radek umí, skončil jen o malinký kousíček za Petrem.

Když se let podaří, je to díky pilotnímu umění. Když ne, může za to pomocník 😉 . Vyplývá z toho, že pomocník by měl mít let předem dobře rozmyšlený, aby se vyhnul ostudě 😀 .

Díky perfektní organizaci bylo v půl druhé po všem a mohli jsme rozebírat…

… a těšit se na „klobásové orgie“.

I zde se projevila bezchybná organizace Jižní sekce pod Ivanovým vedením.

Chutnalo 🙂 .

Závěrečný projev, potrestání nevinných a odměnění nezúčastněných 🙂 . Blbnu, neberte mě vážně. Ivane, Roberte, kolektive – děkuji moc za hezkou a dokonale připravenou soutěž.

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.

Mně se létalo dobře – při několika letech jsem se soustředěním klepal (jako drahý pes, případně bych mohl cukrovat buchty – Jardovy výroky z před mnoha let 🙂 ). Protože už jsem měl „škrtačku“ ze druhého kola, motoroval jsem v posledním kole „na jistotu“ a to byla asi chyba – ale na bednu to za Petrem a Radkem a těsně před Jirkou T. stačilo. Inu, kdyby měla tetička Kdyby fousy, byl by to strýček Bych 🙂 .

Honza
6.6.2020