Sobotní RCEV v Plzni byly vpravdě rodinnou soutěží. Ačkoliv bylo přihlášeno 11 pilotů, nakonec se jich objevilo pouze osm.

Nejlepší výmluvu nabídl po telefonu jeden z nezúčastněných – prý si o týden spletl datum 🙂 (chápu ho, už se mi to stalo taky). Málo pilotů však znamená pohodovou atmosféru 🙂 .

Soutěž zahájil brífinkem Ivan, který si vedle funkce ředitele soutěže přibral i hlavního rozhodčího. Stěžovali si kluci, Ivan a Robert, že klub má přes 30 členů a když je soutěž, je to všechno jen na nich dvou. Mně se zdá, že takový poměr je spíše normální než zvláštní. Špatnou zprávou je, že pokud se kluci nerozmyslí, je možné, že si v Plzni už nezalétáme 🙁 . Doufám, že rozmyslí 😉 .

V této souvislosti jsme se ještě bavili i o „velké“ F5J a jejím vlivu na modelářskou scénu. Při současném nastavení nominačních kritérií pro reprezentaci je velmi malá šance, že někdo z těch, kdo to myslí se soutěžením vážně, se objeví na místní soutěži. Je to pochopitelné, časová i finanční (a asi i psychická) náročnost výjezdů do i do jen „přilehlé“ ciziny v podstatě neumožňuje strávit další víkendové dny někde v Česku. Z toho vyplývá, že pokud se nebudou do výběru pro reprezentaci počítat i místní soutěže, tak nebudou vůbec. Uvidíme, jak se situace vyvine. Další otázkou je, jak F5J ovlivňuje RCEV. Mně se zdá, že moc ne, že překryv obou kategorií je poměrně malý (něco jako bývalo mezi A-jedničkami a A-dvojkami) a to je dobře.

Jirka a Tomáš Váňovi. Vzadu se „krčí“ ještě Jarda – všichni na bedně, blahopřeji. Obloha byla zatažená, foukal mírný vánek, termika byla maximálně „nepadavá“ (ale byla, termika je vždycky), chtělo to lehký model a velkou trpělivost, a to kluci měli.

Vojta mě „trápil“, když letí, letí dobře, ale to by nesměl být sužován důsledky technické i fyziologické nepřipravenosti 🙂 . Nevím, jak jsou na tom ostatní otcové modelářských synků, ale mě to „bere“. Když letíme spolu v jedné skupině, pořád sleduji spíše jeho model než svůj (a v duchu ho buď chválím, či častěji mu nadávám 🙂 ). Jenomže já už mu nechci dělat mechanika 😀 !

Nová tvář, alespoň pro mne. Vaška jsem na závodech potkal poprvé (a nebo je na vině má špatná paměť), moc prima kluk.

Teplo nebylo, kulich se hodí vždy. Karel říkal, že ho má jako součást povinné výbavy automobilu.

Vánek foukal z kopce, přesto jsem neviděl jediné přistání do předpolí. Předčasných přistání bylo ovšem dost, ale pokud jsem si stačil všimnout, jen jediná skupina nedolétala celý pracovní čas.

Robert si tentokrát prohodil role s Ivanem a zatímco Ivan „bojoval“ s počítačem, Robert „páčkoval“. SORG není jednoduchý program na nastavení, dokonce už jsme málem k vyhodnocení soutěže použili Excel. Aleši, nebylo by možné udělat nějakou Lite verzi jen pro F5J/RCEV bez spousty možností a voleb a nastavovacích parametrů?

V Plzni se „lítá pro prachy“, vklady se rozdělí mezi vítěze. Sice jsem si říkal, že tuto fotku vytrhnu z kontextu a nazvu ji „uzavření dohody o vítězství“ 🙂 , ale potom jsem se zastyděl (trošičku). Jirka je výborný pilot a „malý“ Tomáš bude ještě lepší (pokud u letadel vydrží, ale věřím, že jo – jak říkal Paul MacCready „Anyone who’s not interested in model airplanes must have a screw loose somewhere“ ).

Ivane a Roberte, díky moc za hezké dopoledne, prosím nenechte se odradit, my do Plzně jezdíme moc rádi 🙂 .

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.

Honza
3.9.2017