RCEN – Horní Branná 12.9.2015


Na dvojsoutěž v kategorii RCEN přijelo do Horní Branné šest pilotů, z toho z místního klubu 3.


Každá soutěž zahrnovala jen 4 lety (tj. bez škrtání (nejsme na to zvyklí 🙂 ), při rozpravě (jak je česky briefing???) se ředitel našimi prosbami, žádostmi, ani vyhrožováním zviklat nedal 🙂 . Nepomohla ani námitka, že jeden šestiminutový start za 25 Kč se nám zdá moc drahý 😀 .


Bylo nás 6, ve skupině A (čistě rozlišovací označení 🙂 ) letí Jirka, Ivan a Mirek…


… v B potom Jarda, Martin a já. Každý jsme dostali bílou A-pětku, na kterou jsme zapisovali výsledky (prý se „rozbila“ tiskárna), navzdory (podle mě spíše díky) tomu měla soutěž spád (ve srovnání s jarní dvojsoutěží RCEN v Suché). Sice jsme se nezastavili, až na přestávku, ale přijeli jsme létat, ne posedávat 🙂 .

Podmínky zajímavé, jako v Horní Branné téměř vždy. Začali jsme s nízkou oblačností (nedalo se lítat vysoko 🙂 ) a skončili pod modrou oblohou. I když nároky na termický um v RCEN určitě nesnesou srovnání třeba s RCEV, určitě každému z pilotů přišly zkušenosti z jiných kategorií vhod. Padalo a opakovalo se o 106, ani zkrácené lety nebyly výjimkou (i já 🙂 ).


Výkony soutěžících byly velmi nevyrovnané, jedinou stálicí byl Jirka, který létal vysoko…


… přistával přesně a v obou soutěžích byl druhý.


Ivan nemá Daidala rád, a netají se tím 🙂 . Již tady mu vyhrožoval uložením do nejtemnějšího kouta garáže…


… a při každém startu „slib“ opakoval. Daidalos se ale nedal, v první soutěži byl Ivan třetí, ale ve druhé vypil kalich hořkosti až do dna.


Tady mu časoměřič dokonce za předvedený výkon zapsal za přistání -350 🙂 .


Nejen Martin, ale i já jsem se při časoměření choval k Mirkovi spíše jako soupeř než kolega. Vyrovnané výkony Jirky jsou možná důsledkem toho, že si ani Martina, ani mě k sobě nepustil 🙂 .

RCEN je „jednoduchá“ a možná i „málo sportovní“, ale i možná kvůli tomu se k sobě chováme více jako kamarádi než jako soupeři, takže se v Enkách užije spousta legrace.

Z titulu funkce fotografa se mi podařilo zachytit i několik přešlapů z vymezeného prostoru. Kdo to byl neřeknu 😉 . Podle mě by v pravidlech mělo zůstal pouze to, že se startuje z vytyčeného pásu, ale vyhodil bych pokutu v podobě anulování letu. Těch 3 až 10 cm na výkon určitě nemá na dosažený výkon vliv.


Mirek létal s Cirrusem koupeným od Tomáše Hrubého. Letový projev modelu mi přijde takový „volňáskářský“ – perfektní při kroužení. Na mě to dělalo dojem těžiště příliš vzadu (i když je to určitě individuální), ale model nedrží rychlost, někdy houpe, jindy přechází do hodně rychlého letu. I když je to dobrý indikátor termiky, bylo to prostě příliš výrazné. Druhou výtku bych měl k účinnosti směrovky, s vysunutými brzdami je model směrově neřiditelný.


O přestávce mezi soutěžemi se Ivan postaral o občerstvení – dík!


Vůdcův (po první soutěži) hlavní stan.


Martin létal s „káčkem“ a hrozně rychle (viz titulní foto), vždy tak na 6 – 7 sekund motoru.


Jarda má taky Daidala. Možná je RCEN právě poslední možností, jak tento model smysluplně využít 😉 .


„Rvačka“ o ceny v první soutěži 🙂 .

Na soutěž jsem se těšil 🙂 . V rámci přípravy jsem Castorovi vyměnil jedno servo na motýlu, na původním byla „zemědělská“ vůle, hned se řízení podstatně zpřesnilo. Ještě si musím připravit novou baterii, to původní je už hodně unavená (novou mám doma už rok, ale nejsou lidi).

Jak jsem napsal výše, určitě to nebylo jen nastoupat a spadnout na čáru, v téměř každém letu bylo nutno chovat se aktivně. V posledním letu druhé soutěže už jsem se po opakovaném nastoupání vydal ve velké výšce na špatnou stranu, padalo to „jak na deter“ a až jsem se viděl, jak si jdu pro model ve 3. minutě do pole, ale stal se zázrak – bublinka pomohla. Sice jsem přistál o asi 5 s dřív, ale přesně 🙂 . Mám takové „vybojované“ lety rád (a kdo ne).

Bavilo mě to a děkuji pořadatelům za hezkou soutěž.

Výsledky 1. soutěže.
Výsledky 2. soutěže.

Honza
13.9.2015

komentáře 2

  1. Honzo toho Cirruse jsi trefil – je to totiž verze s nejprvnějším trupem a krátkým čumákem, která je až moc „volná“, až bych řekl, že při zkušenější pilotáži to spíš vadí. To, že to vypadalo stejně i u Mirka, mě docela těší – je to nezávislé potvrzení mých postřehů.
    Nicméně Mirek má ode mně i novější trup navíc s mým „ideovým návrhem pořádné směrovky“ (styl Bubble Dancer) a pokud by se odhodlal k dokončení, tak se možná projev dost změní…

    1. Dokončení trupu je v plánu. Jen uvažuju o tom, nepoužít křídla z Cirruse, ale říznout jádro jakoby na Supru, jen natažené o nějakých 20-30 cm a ovakuovat ho (musím jen nějak „uplatit“ našeho předsedu, aby mi byl při dimenzování křídla a vakuování nápomocen radou a pomocí). Pak už to ale nebude Cirrus, ale něco, co má zatím pracovní název „Bastlík“ nebo „Kombík“ 🙂

Komentáře nejsou povoleny.