Kluci z MK Severka pod vedením Jardy Imiolka a Rudy Rady v úžasném prostředí Modelparku Suché uspořádali dvoudenní soutěžní polétání v kategoriích “přistávání na čáru” (RCEN v sobotu) a “malých výškoměrů” (RCEV v neděli). V sobotu se nás sešlo 16, v neděli 12, od počasí jsme si užili od všeho trochu, jenom větru o trochu víc než trochu 😉 , ale i to k soutěžení patří.
RCEN je pohoda, jeden na startu zívá, druhý vyplazuje na fotografa jazyk 🙂 …
… vždyť na start je času dost 😉 .
Začnu hned tím nejméně veselým 🙁 . Oba soutěžní dny poznamenaly havárie. V sobotu nejprve „zahořelo“ v modelu Jirky Mihulky, Ruda nese baterku zabalenou v chomáči trávy, …
… potom zahučela do lesa Laguna Mirka Kopeckého…
… v neděli se nejprve při motorovém letu rozpadl zelený speciál Jirky Veselého, který ignoroval dobré rady, aby si křídlo opravil pořádně (viz izolepa na levém uchu, kde se rozlepil spoj natupo lepených prkének potahu) a nakonec Pavel Štern zrušil po hrůzostrašně vyhlížejím letu doprovázaném neméně hrůzostrašnými zvuky Scouta (více na Stoupáku). Pokud vím, byl to jediný problém s výškoměrem, nepočítám-li podrobně diskutované téma HoTT a Altis (vlákno na Stoupáku), zkoušel jsem předmětný výškoměr v Orionovi a tam fungoval, trochu mě mrzí, že mě nenapadlo vyzkoušet i slovinský výškoměr s Mirkovým HoTTem.
Od smutného k pihám na kráse 🙂 . Areál Modelparku je nádherný (viz pohled do zákulisí) a s tím souvisí i startovné. Ne že bych si ho nemohl dovolit zaplatit, ale vadí mi, že domácí piloti (členové klubu) platili mnohem méně a že v relaci s ostatními letišti a pořadateli a soutěžemi ani ten párek nebyl 🙁 .
Druhou výtku bych adresoval organizaci. Nevím, nakolik jsou v tom namočeni organizátoři, ale občas mám dojem, že SORG už začíná být příliš složitý 🙂 . Nakonec se výsledky přepočítávaly ručně 🙁 . Hlavní tíhu „boje s počítačem“ nesli pořadatelé, my ostatní na ploše jen občas sledovali, jak nám utíká krásný stoupák, zatímco ředitel soutěže se marně snaží vyhlásit začátek kola 🙂 . A odteď už budou jen samé klady 😉 .
Vždycky je prima se sejít se starými přáteli a tady jsou všichni pohromadě…
… Honza Kadlec si pořídil nového Iona (co taky jiného, že 🙂 , zde ovšem trochu schovaný za Jardovým Minicorradem) a prý byl letos létat už podruhé …
… Petr létá s modelem od LS model (je jich k vidění hodně, holt dřevo je dřevo) a Honza Lán se přijel „jenom“ podívat, létat prý bude až příště 😉 .
Stáj modelářů-kombatářů 🙂 z Roudnice – taky samý dřevo!
Leošův model má i Ruda a létá čím dál tím líp!
A navíc eroplán dobře vypadá 😉 .
Pavel Štern, předtím, než ho v neděli nakřápl (start s otevřenými brzdami po mezipřistání v RCEV), létal s Cumulusem a taky hodně dobře. Mně se líbí zlatá barva potahovací fólie, někdo má mobil černý, někdo zlatý, jiný má model černý, jiný zlatý 🙂 .
Hromadné focení, modely pro RCEN a RCEV jsou prakticky stejné.
Abych mohl fotit, vrazil jsem Oriona (který ovšem na svůj první soutěžní let teprve čeká) do ruky Mírovi – Etalon nebo Orion, LS nebo AH 🙂 ? Nebo Reichard hned vedle?
Nejen větroni živ je modelář. Corsaira navíc řídila …
… nejkrásnější časoměřička, Ivane, jak já Ti záviděl 😀 . Časoměřičům patří velký dík, že to s námi po oba dny bez ohledu na slunce, déšť i vítr vydrželi.
Iony byly v soutěži dva – tento patří Tondovi Vysušilovi.
Nejveselejším pilotem na letišti byl v sobotu Vašek Kostříž, tedy když nepočítám Jirku Veselého, který k tomu ještě eNka vyhrál 🙂 .
Pilot záchranářů je prý i modelář.
Nedělní ráno začalo dokumentováním modelů, dokonce se mě při placení startovného ptali, co mám v modelu za motor ❓ – jak si to mám pamatovat?
Honza Micka je neuvěřitelný klaun, i když tento snímek je vyprovokovaný 🙂 . A tady se můžete podívat, jak reagoval při návratu z plochy, kde strávil „nadělováním“ několik minut sám 🙂 .
Roman a Honza, jeden je chlapeček, druhý holčička (alespoň podle termosek) 🙂 .
Jirka Váňa nechal Gregorka odpočívat a létal s Tilií (dobře), stejně jako …
… Radek (trenér RCEV) (taky dobře).
Už jsem to psal mockrát, Milan je jeden z našich nejlepších pilotů. I když by asi při své skromnosti protestoval, je to tak. Pro mě létá neuvěřitelně spolehlivě a i když třeba na 1000 nedosáhne, 990 bodů většinou taky stačí 🙂 . Smekám!
Srovnání RCEN a RCEV vyznívá ve prospěch výškoměrů. Největší nadšení projevoval Míra Kamenský, tímto vás zvu na soutěž pořádanou právě Mírou v Roudnici nad Labem již příští neděli 31.8.2014. Výškoměry totiž vrátily termickému létání jeho původní význam. Nezáleží na motoru či baterii, do značné míry nezáleží ani na modelu, důležité je jen správné rozhodování pilota. Ve výškoměrech si úspěch nikdo „nekoupí“. A pocit, kdy jsou ostatní už v depu a vy si létáte a létáte a nadělujete a nadělujete, je nádherný, to v žádné jiné kategorii nezažijete 🙂 .
Diskutovali jsme i o porovnání velkých ptáků F5J a RCEV. Je zajímavé, že čím dále více lidí se přiklání k upřednostňování jen F5J. Důvody jsou v zásadě dva:
– i s malým ptákem se dá celkem úspěšně létat proti velkým, zatímco obráceně to nejde, navíc lze vždy vyhlásit i pořadí a odměnit nejúspěšnější piloty „malých“;
– pravidla RCEV jsou příliš komplikovaná; shodli jsme se na tom, že nejlepší by bylo do národních pravidel převzít znění F5J a jen omezit rozpětí a případně vypustit/upravit některá ustanovení související s rozpětím (uspořádání startovišť) a případně i „mezinárodností“ F5J, kdy se dopředu předpokládá velký počet účastníků. Tak trochu doufám, že Radek sebere odvahu se postavit celé Severní Moravě a navrhne zjednodušení pravidel RCEV a jejich přiblížení F5J 🙂 .
RCEN už beru čistě jako příležitost k blbnutí. Já vím, je to soutěž a jde o salám (alespoň v Suché – jako ceny nedávají poháry, ale mnohem užitečnější věci 🙂 ), ale kdybych si „eNka“ neokořenil trochou toho boje o termiku, tak by mě to nebavilo. V prvním kole mi proto chybělo asi 20 vteřin a metr k pásce. V jiném kole jsem se nechal daleko od sebe spláchnout, alespoň jsem se prošel – zapínat motor je zbabělé 🙂 . Nakonec to i tak dalo 6. místo a to bylo více, než jsem na začátku doufal.
Když už jsem byl v sobotu na letišti, tak jsem si polétal s Orionem, stačí pár zásahů do exponenciál a mixů a najednou jde o úplně jiné letadlo. Druhou výhodou bylo, že jsem prozkoumal okolí letiště a určit taktiku na neděli – budu létat nad les!
A les v neděli při RCEV fungoval, a kdybych nebyl blbej a jednou stanoveného plánu se držel až do konce… ale na kdyby se nehraje a Milan je důstojný soupeř a lepší pilot než já – blahopřeji! Na pět „1000“ v řadě jsem ostatně taky pěkně pyšnej 🙂 .
Chlumečtí, díky moc za létáním strávený víkend, bylo to moc prima. A v neděli nashledanou v Roudnici!
Výsledky RCEN.
Výsledky RCEV.
Vlákno na Stoupáku o RCEV.
Honza
25.8.2014
Ahoj Jene,
dovol abych ti složil poklonu za opravdu pěkný a obsáhlý článek. Kterým si dokonce překonal sám sebe, jelikož si nám všem tvrdil že dřív než ve středu nic nebude 🙂
Co se týče neděle a RCEV je mi ještě teď dost nedobře na dušičce.
S počasím se samozřejmě nedá nic dělat, ale prostě to naštve když je v sobotu celkem přijatelně, dnes v pondělí tu máme skoro jasno, 20 stupňů a vítr sotva třetinový a zrovna v neděli se museli ženit všichni čerti 🙁
Druhá věc byla váznoucí organizace, za což beru plnou odpovědnost bez ohledu na to, že to byla první soutěž RCEV kterou sme pořádali.
Jediné v čem s tebou memohu souhlasit je výše startovného. Pro vysvětlenou tě trochu zasvětím do fungování Modelparku. Tento areál je ryze soukromý majetek a MK Severka na něm pouze „hostuje“, jeho jednotliví členové tak každoročně platí za létání poplatek. Pro ostatní je stanoven poplatek 100,-Kč za den, nebo 2000,-Kč za rok a to včetně soutěžících na akcích pořádaných klubem. Takže ze 150,-Kč které sme vybírali jde 100,-Kč majiteli areálu a 50,-Kč zůstává pořadateli soutěže.
Rudo, děkuji za poklonu, za organizaci ani počasí se neomlouvej – obojí bylo téměř perfektní 🙂 . Problémy s organizací jsou dětské nemoci a stejně si myslím, že většinu problémů může Aleš (ten mi dá 🙂 ).
Co se startovného týká, tak Jarda mi to vysvětloval cestou z Lomnice, takže vysvětlení rozumím, ale stejně nesouhlasím, mám z toho trochu, byť pouze iracionální, špatný pocit. Většinou jsme trpěnými hosty na většině letišť v Česku, ale dvojí sazby startovného jsem fakt nikde jinde nezažil. Hlavu si s tím ale nelámej, stejně příště přijedu zas 😉 . H.
Honzo, technicky vzato se o dvojí sazbu startovného nejedná, to je pro všechny stejné tj. 50,-Kč. Rozdíl je právě v tom poplatku za využití letiště, místní ho mají zaplacené na celý rok dopředu a přespolní holt platí jednorázově.
Příště to v propozicích rozepíšeme ať je to pro všechny hned zřejmé.
Rudo, Ty to asi nechápeš a já to líp vysvětlit neumím. Pro příště doporučuji vybírat od všech 150 a po soutěži domácím, ovšem tajně, stovku vrátit 🙂 . H.
Honzo dík za článek a za fotky a pořadatelům za tradičně příjemné závody (i když já mám v Suché nějakou smůlu-pokaždé odjíždím s nějakou „bolístkou“ na letadle). Tentokrát to byla trochu víc než bolístka – trup Laguny je po té, co jsem při úniku z termiky chytil takový flutter (asi na VOP?), že to drnčení bylo slyšet až na letiště a následně díky tomu zahučel do lesa, na odpis. Takže přede mnou stálo rozhodnutí, jestli teď, v tuhle chvíli, investovat čas a peníze do 100palcovky nebo do znovuoživení Laguny. Protože soutěžní sezona už se chýlí ke konci a Laguna byla můj model primárně do nepříznivého počasí (což s nadcházejícím podzimem zcela jistě nastane), tak jsem se rozhodl jí reinkarnovat a 100palcovku vyřešit přes zimní přestávku. Roudnická RCEV, kam bych se chtěl vypravit (pokud tedy rozchodím ten nešťastný Altis se svým Hottem) odlítám s Daidalem a nebo Magicem a na příští sezonu „vyzbrojím“. Mimochodem na Stoupáku jsem si přečetl, že jsem nebyl jediný s Hottem, kdo měl s Altisem problém.
Mirku, Lagunu oprav, výškoměr zprovozni (viděl jsem na Stoupáku, že se Ti to daří – držím palce) a uvidíme se v neděli pod Řípem. H.