Kvůli počasí se v Plzni létaly dvě kategorie najednou, sešlo se 11 pilotů v F5J, 7 pilotů v RCEK, přímé srovnání obou kategorií bylo více než zajímavé. A nejen ve velikosti modelů, jak předvádí Ivanova Supra a Q12.


Dalším „takovým obojživelníkem“ 🙂 byl Míra, rovněž Supra, na rozdíl od Ivanovy vlastnoručně postavená, a obligátní Daidalos.

V Plzni měly ovšem převahu Q12, alespoň v tomto letu.

Modelářské letiště v Plzni je malinké, ale stačilo. Přistávalo se ale občas přes auta a lidi (zde Maxa – nádherný model) – jinak to nešlo. Osobně mi to nevadí a za chybu to nepovažuji, na druhou stranu právě z důvodů „stísněnosti“ některých letišť se pořadatelé bojí uspořádání „plnokrevných“ F5J (i já :-().

Rovněž starty byly „přes sebe“. V F5J to většinou nevadilo, protože se jen málokdy přistávalo současně, v káčkách však k několika téměř kolizím došlo.

Postaráno o nás bylo skvěle, buřty, klobásy, pivo, káva – každému podle jeho chuti…

… mohl za to tento muž – Petr Flídr.

A ještě jednou pořadatelé – pánové díky moc!

Pro mě nejzajímavější modely přivezli Roman a Jirka z Duchcova – Etalon (několik X a L), rozpětí 2740 mm, hmotnost asi kilo a cena velmi příznivá. Pro oba pány to byla první výškoměrová soutěž a byli velmi, velmi spokojeni.

Roman při soutěži zalétával, příště to prý bude lepší :-).

Standa je nejostřílenější bojovník ve startovním poli, i jen ho pozorovat je pro mě velká škola.

Možná by se hodilo vymyslet vysílač, který by snímal pohyby pilotova těla (nejen prstů :-)) a předával je modelu.

Klon Supry z Ukrajiny jménem Dynamic.

Piloti „velkých“ modelů se však museli sklonit před „devadesátipěti palcovkou“ a hlavně pilotním uměním Petra Duška.

I když přistává poněkud „dynamicky“ :-). I tak – Petře gratuluji!

Vrtulníky nemám rád, ale ty velké míň :-). Vždy říkám, že vrtulník létá proto, že je tak ošklivý, až ho země odpuzuje. Ale letecká záchranka má ušlechtilý účel.

Ták, a teď budu „pomlouvat a kritizovat“ ;-).

1. Už nepojedu na soutěž, kde se létají dvě kategorie najednou. Rozumím tomu, proč se plzeňští rozhodli soutěže sloučit, počasí je dnes opravdu hnusné, ale byl bych býval raději odlétal třeba 8 kol „jéček“, než čekal „až spadnou“.
2. Dodneška si pamatuji, jak mi jeden pilot sděloval, že seděli v hospodě a shodli se, že nejpitomější kategorií je RCEN. Ve srovnání s tehdy začínajícími „plechovkami“ měl určitě pravdu, dneska však tento hrdý titul bezesporu patří RCEK :-). Zejména finále létané na 15 minut s je v tomto ohledu velmi poučné – to to fakt někoho baví??? Mimochodem, po diskusi s přítomnými, mohu nabídnout další varianty omezení výšek – pevnou dobu chodu motoru a měnit motor v soutěži se nesmí, jako ve Formuli 1. Ale ono se asi nic měnit nechce :-(.
3. Přímé srovnání „káček“ s výškoměry je podle mě pro RCEK tristní. Na jedné straně stoupání, potom 10 minut nuda a jediné vzrušení se týká centimetrů od přistávacího terče. V F5J je naproti tomu taktika, emoce, radost i zklamání možné zažívat v průběhu celého letu.
4. Do finále postoupilo 6 lidí z 11 v F5J a 4 ze 7 v RCEK. Má cenu při takových počtech pilotů finále vůbec létat?

Asi dostanu za výše uvedené za uši, ale risknu to. Nemám rád „monstr“ akce se 60 piloty, protože se vše vleče a do vzduchu se člověk dostane jen po dlouhé době čekání. Plzeňská soutěž byla „rodinná“ a to se mi moc líbí. Příště bych však doporučil prokládat lety F5J třeba EPA kombatem, tam je alespoň na co koukat :-).

Výsledky F5J.

Mé osobní výsledky jsou však poněkud trapné :-). Asi si lehčí a pomalejší model, než je Castor, budu muset pořídit, právě pro podmínky s nevýraznou termikou. Alespoň mám program na zimní měsíce.

Jak tak koukám na statistiku ve výsledcích, měl jsem létat výše. Ale můj optimismus je prostě bezmezný :-).

Pánové z „Jižní sekce“, děkuji moc za hezkou soutěž a příjemně strávený den.

Honza
15.9.2013