Včera jsem měl obrovskou chuť skončit s RCEX i RCEx a začít „pěstovat rybičky“, samozřejmě kvůli nedělním závodům a „neúčasti“. Ale neradujte se, vyspal jsem se z toho 🙂

Co pro NEL
RCEX bude už jen jako korespondenční soutěž. Ivan Hořejší má pravdu, pro normální soutěž je přepočet komplikovaný a soutěžící také není schopen odhadnout, jak vlastně v daném kole letěl. Sice by šlo stanovit jednotný výkon (resp. výkonové zatížení), ale to by vyžadovalo speciální modely a to nechci.

NEL bude, když už mám zamluvené letiště, ale bude se létat v jiné kategorii než RCEX, v jaké ještě nevím :-), i když představu mám:

Líbí se mi koncepce hodnocení dle spotřebované energie. Zdá se, že přidělení a sledování doby chodu problémy nečiní (zkušenosti z Autonomy i NS1000).

Pokud by bylo na jeden let jen málo motoru, byla by to LMR čili virtuální vlečná šňůra a to nechci. Lepší bude tedy „příděl“ větší, tedy na celou soutěž. Když už na to mám prográmek pro daňový výkon, který počítá sekundy motoru pro NS1000 (což je asi o 20% méně než bylo pro Autonomy, ale to nevadí), řekněme, že se použije právě tento výpočet.

S takto stanoveným „motorem“ se potom dají dělat různé kousky:
a) NS1000: s daným přídělem motoru vydržet co nejdéle ve vzduchu (zpestřeno průlety)
b) Autonomy: s daným přídělem motoru nalétat co nejvíce 6-minutových startů (zpestřeno přistáváním na bod)

Tyto dvě možnosti jsou vyzkoušené a fungují, dále mě napadá
c) nějaká kombinace: třeba 3 starty po 6 minutách (nebo jakýkoliv jiný počet s jakýmkoliv jiným maximem – dle aktuálních podmínek) i s přistáváním a potom na zbytek (pokud nějaký bude) jako finále non-stop s průlety třeba každých 6 minut. Dává to smysl? Zkusím to promyslet a sepsat.

Blízké soutěže
15.5.2010 – NS1000 Dobrná
22.5.2010 – RCEN Chomutov
22.-23.5.2010 – X5J korespondenční
29.5.2010 – RCEN Kladno
31.5-6.6. – RCEX 5. kolo, korespondenční
12.6.2010 – NEL, Suché

(Lze důvodně předpokládat, že až si toto přečte má drahá polovička, nepojedu nikam 🙂 .)

Daňový výkon a převodovky
Z tabulky vrtulí Aeronaut jsem „sestavil“ závislost otáček N(100) (což jsou otáčky při výkonu 100 W) na průměru vrtule. Je jednoduchá, N(100) závisí na D^-1.5 (viz obrázek – modrá čára je „zubatá“, protože vrtule se stejným průměrem, ale různým stoupáním mají různé výkony).

To znamená, že například oproti přímému náhonu se pro zachování výkonu motoru při převodu 2:1 zvětší průměr vrtule 1.6x, 3:1 – 2.1x, 4:1 – 2.5x, 5:1 – 2.9x, atd.).

Do vzorce pro daňový výkon potom stačí přidat člen [převod^0.67], tj.
Pd = 0.4*d*L*(U*kv*D/1e5/p^0.67)^2.

Pro motor Mega 16/15/6 a napájení ze 3čl. Lipol vrací DriveCalc následující údaje:
vrtule 8×5 napřímo = 164.3 W
13×8 (2:1) = 163.8 W
16×10 (3:1) = 159.1 W.

Pro převod 2:1 by měla být vrtule 8×1.6 = 12.8, pro převod 3:1 potom 8×2.1 = 16.2. Celkem shoda, ne? A daňové výkony vycházejí:
pro vrtuli 8“ napřímo: 153 W
pro vrtuli 13“ a 2:1: 159 W
pro vrtuli 16“ a 3:1: 140 W.

Prográmek zatím upravovat nebudu, protože v databázi nejsou „rychloběžné“ motory. Ale mám radost, že to funguje.

A nakonec jsem si dneska koupil nový foťák, už se nebudu moci omlouvat za špatnou technickou kvalitu snímků :D.

Jan Kubica
4.5.2010