Modelářská abstinence nám od minulé mikrosoutěžičky vydržela jen 4 dny. Dnes, na státní svátek, jsme se díky Rogovi sešli na nádherném „ultralajtím“ letišti v Polepech, kde jsou však modeláři vždy vítání.


Když jsem vyjížděl z Liberce, bylo krásně, od Jablonného už jsem se celou cestu prodíral mlhou. Na letišti už čekal Karel, nevěděli jsme, zda jsme správně, takže když vrzly vrata hangáru a v nich se objevil psí čumák (rotvajlerky jménem Terezka), zatrnulo nám. Naštěstí jsme byli správně a pán a paní domácí nám přinesli buchtu.

Je možné si přát víc, než mít svou vlastní leteckou továrnu i s letištěm?

V 10:30 už šlo létat do 60 m 🙂 , sluníčko prokukovalo vrstvou mlhy, nebylo na co čekat.

Rytmus byl vždy 3 kola v řadě, poté krátká přestávka. Charakteristickým znakem mikrosoutěžičky je to, že všichni piloti letí najednou a opravdu si i sami měří. Zároveň si i napovídají, kde to nosí a kde ne. Stejně se vždycky někdo utrhl a ostatní přelétal. V panujícím téměř bezvětří jsme se totiž rozlétávali na všechny strany a i když někdo hlásil termiku, už nebylo možné do dané strany oblohy doletět.

Chvála prstencových magnetů – Rogova Vaiana …

… Karlův Starvision s žiletkovou dráhou.

Co si sám změřím, to si sám zapíšu…

… až po několika kolech Karel vytáhl počítač.

Jirka nám zase napráskal, dost monotónně létal „na kopec“ 🙂 , ale téměř vždy něco našel.

Jirkova Kiwi.

Studie Karlovy přistávající Kiwi. Ty dvojité klapky mají něco do sebe, na svém dalším modelu je chci také 🙂 .

Stejně dal pro soutěž Karel přednost Starvisionu. Musím říci, že se mi letový projev tohoto modelu moc líbí.

Roga létal s Vaianou, která je prý výborná do klidu, nesmí prý moc foukat. Dneska nefoukalo 🙂 .

Taky dvojité klapky, všichni přistávají lépe než já 🙂 .

Pohodička mezi sériemi kol.

Jasno, slunečno, vítr do 2 m/s – ideální ERESkové počasí 🙂 .

Přestávka na zapsání výsledků. Bílá stěna vlevo nahoře patří místnímu hřbitovu, nad ním skoro vždycky něco bylo (že by z dušičkových svíček?).

Konec, uklízíme.

Zleva: Roga + Vaiana, Jirka + Kiwi, Karel + Starvision, Honza + Slite.

Výsledky. Na mě bylo těch 15 kol moc, od 9. kola už jsem jen sestupoval pořadím dolů 🙂 , příště budu souhlasit s max. 12! Vylétaný jsem ale parádně, mimo Slite jsem ještě prohnal celkem 5x dmychadlové modely, takže jsem skončil s téměř vybitým vysílačem, úplně plnou pamětí výškoměru (RC Electronics má malou, jen na 2.5 hodiny záznamu) a úplně vybitou hlavou. Celou cestu domů jsem si opakoval „15 kol“, „15 kol“ (v duchu právě dnes aktuálního „300 let jsme trpěli“ 🙂 ).

Po soutěži se ještě zalétávalo – také mám nové Django i všechno vybavení, jen ten čas nebo odhodlání začít mi chybí. Ale opět mi prohlídka Rogova modelu vnukla několik nápadů – budu opisovat 🙂 .

Díky moc kluci. Karlovi za to, že celou koncepci vymyslel a zorganizoval, a také úžasnou syntetickou paní promlouvající k nám z reproduktorů, Jirkovi za ceny (prkénka „svazarmovské“ balzy), Rogovi za zprostředkování nádherného letiště, majitelům letiště za vlídné přijetí i buchtu, a nakonec i tomu nahoře za téměř neuvěřitelně příznivé počasí.

Honza
28.10.2021