Bylo nám líto, že se nekonala soutěž ERES ve Všeni, tak se Karel uvolil uspořádat náhradu. Největší problém byl samozřejmě termín, teprve tento víkend nebyly žádné oficiální soutěže, takže mohlo dojít i na ty neoficiální. Odklad ale nevadil, měli jsme čas vyvinout vlastní organizační mikro-software a také si odsouhlasit mikro-úpravu pravidel 🙂 .
Letovou plochou je modelářské „mikroletiště“ (50.0816383N, 13.9715286E podle mapy seznamu) nedaleko Lán. Prostor je to miniaturní, ale vzorně upravený. Počet účastníků tak byl (a do budoucna i bude) omezený na šest, přičemž se létá v jedné skupině.
Pracovní čas hlásí paní, kterou dobře známe z RCEV, z reproduktorů. Blbé je, že důvěrně známé hlášení 8:30 neznamená, že mám létat ještě minutu a půl, nýbrž do 30 vteřin musím být dole 🙂 . Ale zvykli jsme si. Letový čas si hlídá každý pilot sám na vysílači, po přistání je nutné výsledek nadiktovat Karlovi do počítače.
Přistávací body tvořily míčky na „líný tenis“ s krejčovským metrem. Pro delší vzdálenosti od bodu stačily kroky. Tolik tedy k organizaci a úpravám pravidel, zbytek už byl tradiční – 6:30 letové maximum, výškoměr vypne motor po 30 sekundách a v 90 m.
Sešli jsme se tři – Karel, Jirka (přijel až ze Žiliny 🙂 ) a já. Modrá obloha, vítr pouze slabounký, na říjen teplo, i bunda se dala k polednímu rozepnout 🙂 . Vždy po třech kolech byla přestávka na nabíjení a nebýt jednoho kola, kdy jsem musel letět 3x a tudíž už neměl na 3. let série „šťávu“, mohli jsme zvládnout 12 kol. Takto jich bylo jen 11, ale i to je mnoho víc než na oficiálních soutěžích. Jo, málem bych zapomněl – Hedvika zůstala „kvůli pracovnímu zaneprázdnění“ doma, ale „ňamku“ jsem klukům přivezl, abych jí potom mohl hodný díl sežrat sám 🙂 .
Karel bere ERESa vážně, má dva eroplány 😉 …
… a krásnou nabíjecí/ohřívací stanici. Dovolil mi napíchnout můj nabíječ, takže mi ušetřil chození k silnici k autu. Děkuji moc.
Kiwi prý moc nelétá …
… Starvision (nebo co to je) je mnohem lepší. Fakt je, že jsem ve stoupácích dostával těžce naloženo, zatímco Slite je hodně neposedná, Star vytáčel bublinky klidně a elegantně.
Druhý Kiwi potřeboval dotáhnout výškovku …
… poté už Jirka předváděl jeden let z partesu jako druhý…
… jen ta přistání byla trochu divočejší 🙂 . Na rozdíl ode mě se alespoň trefoval, já měl z 11 letů 4 nuly. Sice jsem pro model nikdy nemusel mimo vysekaný pás, ale trapně je mi ještě teď 🙂 .
Výsledky (bez škrtání – poznamenal Karel, že škrtnutí ani 2 letů by jej výše neposunulo, tak se škrtat nebude 🙂 ), hodnotné ceny věnoval Jirka. Dík!
Mé (z)hodnocení:
Malé nároky na prostor jsou (další) výhodou ERESek, modely nejsou tak výkonné jako RCEV/F5J, což je v tomto případě výhoda. Navíc se létá na mnohem kratší letové maximum než je obvyklých 10 minut. S ERES se tak dá létat i tam, kde by to s gumicukem nebo většími elektrami nebylo možné.
Létání v jedné skupině je prima. Jen si musím pořídit druhou baterku, aby šlo létat v jednom kuse. „Samoměření“ problémy nečiní. Tedy nečiní… problém je spočítat čas z toho, co zbylo na stopkách. Nikdo z nás už neumí odečítat. Třeba mám na vysílači po přistání 1:40 a spočítat, že mi má Karel zapsat 6:30-1:40 = 4:50 je úkol téměř nadlidský 🙂 , asi bychom měli pro příště maximum zaokrouhlit na 6 nebo 7 minut. Případně upravit program tak, aby se zadával zbytek do maxima 🙂 .
Karle, Jirko, bylo to moc prima, děkuji, příště přijedu zase.
Cestou zpátky jsem se stavil v Kamenných Žehrovicích na výstavě věnované 100. výročí narození Radka Čížka. Moc mě „historici“ neberou, ale dílo RČ je obdivuhodné a smekám i před modeláři z KŽ, že takovou výstavu dokázali zorganizovat.
Honza
24. 10. 2021
Honzo, Jirko – díky za super neděli.
Jedna věc je létat sám a kochat se jak to umím, a druhá je možnost porovnat své schopnosti s ostatními.
Nu, a při takto komorní soutěži je spousta příležitostí ke studiu lepších letců.
Důležité je, že se dá „soutěžit“ i bez organizačního týmu s minimálním vybavením a přesto zachovat soutěžního ducha.
Ještě upřesním nelétavost mého Kiwíka: dodělával jsem jej ve spěchu a křídlo jsem odfláknul, nepovedená náběžka, podbroušená odtokovka… v porovnání s Jirkovým
Kiwi jsou letové rozdíly jasně vidět. Starvision už se mi povedl více, on snad ani špatně postavit nejde díky konstrukci, ale je také o kus dražší.
A jedno organizační vylepšení – najdu si jinou paní a naučím jí odpočítávat od devíti minut do nuly – bude to vyhovovat?
Ahoj Karle,
díky za doplnění, naprosto souhlasím; když jdu létat sám, tak mám vždycky 1000, a tady najednou – jak to ten Karel/Jirka dělají???
Já bych „paní“ nechal být, na příště vytisknu tabulku, kde budeme mít odečítání „předpřipravené“. Pokud chceš organizační vylepšení, tak příště určit směr přistávání, abych Tě zase netrefil do hlavy 🙂 .
Prosím, začni hledat další termín, vím, že je to s počasím špatné, ale třeba ve středu už bývá jasné, zda bude o víkendu jasno. Aby se nám přes zimu nezkrátily žíly 🙂 .
Dík, H.
Ahoj Karle, ozvi se mi na můj mail, pošlu ti díly na nové křídlo.
Tak to je pánové velká paráda, bezva akcička. Já snad opravdu tu ERESku přes zimu taky dodělám, abych vám mohl sem tam dělat křena.
V.
Ahoj všichni, trochu mě mrzí, že jsem o téhle „minisoutěži “ ERES nevěděl. Snad příště. A jako návnadu nabízím krásné letiště pro pořádání těchto soutěží – soukromé UL letiště, kde jsou modeláři vítaní a kde již dlouhodobě provozujem aerovleky a podobná modelářská setkání.
Bude-li zájem, sdělím víc podrobností a věřím, že ještě letos bude i počasí na vyzkoušení, ERES mám připravenu….
RogerS
Ahoj Rogo,
tak za to mohu já 🙁 . Psali jsme na všechny strany, ale nikdo nechtěl nebo nemohl, a Ty jsi nás nenapadl, ach jo, sypu si hlavu popelem. Příště pozvánku zveřejním.
Dík, H.
Tak to se těším… Není všem dnům konec.
Jo a díky za tvoje hezký povídání
RogerS
Ahoj Rogo,
Už jsi na seznamu 🙂 , pozvánku dostaneš.
H.