Tři čtvrti prázdnin za námi – to se vždycky létá v Pace – tedy Druhá Packá Véčka. Cestu na letiště si našlo 20 pilotů, drtivou převahu ovšem měli domácí – celkem postavili polovinu startovního pole a to k nim ještě příští rok přibude Petr K.


Nevím, jak je to možné, ale do Nové Paky vždy dorazím poslední, i když je to z Hořic nějakých 20 km. Proto mám vždy první fotku až z nástupu 🙂 , hlavní pořadatel Petr S. vysvětluje místní zvláštnosti. Mimochodem, světle modré triko = domácí pilot (s jednou výjimkou 🙂 ).

Vláďa se vrátil k létání po delší přestávce, která však na výkonech nebyla znát.

Za styl jednoznačně 10 🙂 .

Martina jsem také viděl možná po roce…

… létal tak dobře, že na něho nikdo nestačil, blahopřeji.

Hořický tým postavil 4 závodníky, ale byli jsme „přetrénovaní“ 🙁 .

Petr byl z nás nejlepší.

Mirek přistává stylově – eroplán má být před přistáním natažený 🙂 .

Marek si přivezl vlastní sličnou časoměřičku Karolínu.

Petr, Jirka a Máša. Tuto trojici můžete na těchto stránkách potkat často.

Radek (s Rendou) chybí jen málokde a málokdy, samozřejmě vždy o bednu usilující 🙂 .

Jirka létá úplně jinak než ostatní – hledá si vlastní vzduch, model létá rychleji a mnohem plynuleji než nám. A k tomu má vše předem promyšlené.

Sebral mi časoměřičku (dostala potom za prokázané služby v Lánech láhev vína 🙂 )

Takto se přistává – na bod!

A nakonec ještě vychytávka z Jirkovy dílny pro snadné a rychlé odpojování/připojování baterie (při opakovaném letu není problém ani s třesoucí se rukou 🙂 ).

Dohady, kdo vlastně vyhrál. Martin se neustále domlouval s Radkem (modré triko – výjimka, není z Paky 🙂 ), kdo z nich bude o 1/4 bodu první, ale nějak zapomněli na Jirku (všimněte si výrazů všech tří aktérů 🙂 ). Na prvních vytištěných výsledcích byl Jirka první, ale při kontrole výsledků se přiznal, že v posledním kole přistál jen za 40 bodů (na lístečku to bylo správně, chyba vznikla při přenosu do PC). Martin si tak mohl oddychnout 🙂 .

Vítězové …

… fotografové vítězů 🙂 .

Tradiční vítěz poháru paní Gagarinové – o největší dosaženou výšku při kladném skóre za let. Tentokrát to ale bylo bez výstřelků, což jaksi není ono, neboť k vítězství stačilo asi 190 m. Pokud bych mohl doporučit, měla by v této dílčí soutěži platit podmínka, že výška musí být přes 200 m. Jirka T. v jednom kole letěl asi do 320 m, ale nesplnil podmínku kladného celkového výsledku za let, protože si myslel, že musí co nejrychleji zase přistát 🙂 . Příště 🙂 .

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.

Já létal „přetrénovaně optimisticky“ a výsledek se dostavil 🙂 . Minimálně ve dvou kolech jsem vypnul motor impulzívně při průletu bublinkou hodně nízko. Byly z toho opakované lety 🙁 , dobře mi tak, mám na soutěži přemýšlet a před soutěží nepožívat 🙂 .

Pačáci, díky za hezkou sobotu.

Honza
20.8.2020