Manušická soutěžička – 9.5.2020


Konečně jsme se dočkali – první letošní manušické soutěžičky 🙂 .


Není nad řádnou domácí přípravu. Třeba já jsem už včera přilepil utrženou desku s maticemi pro šrouby křídla 🙂 . Honza si pro jistotu vzal s sebou i noťas, ale Altis se tvrdošíjně vzpíral. Nakonec létal s půjčeným výškoměrem, ale dorazil ho regulátor – smůla vrchovatá.


Libor a Jirka s „pomeranči“ – oranžovými Djangy.


„Kulišácké“ depo – Ivo létat se „žbdlinkovým“ a neskutečně čistě postaveným modelem, na Honzu „zbyla“ Tilia. Mimochodem, dostal jsem od nich Coronu 🙂 , dvě serva toho jména za Solia.


Dalším dárkem mě potěšili při nástupu – protože už všichni vědí, že blbnu se stíhačkami, dostal jsem Eurofighter – prý za vítězství v loňském seriálu 🙂 , děkuji.


Křesílka rozbalená…


… k počítači jako vždy zasedl Marek a mohli jsme začít.


Jedenáct pilotů, 2 skupiny, 6 kol. Boj to byl lítý, jako na houpačce 🙂 . Škrtačkám se nevyhnul nikdo, i pěkných záchran z 20 m bylo několik k vidění.


Třetí Jirka měl nové křídlo ke starému modelu a také celou novou RCEV-RESku. Novou komplikací v Manušicích je ohradník a koňské hřbety…


… zvlášť při přistávání bylo třeba dávat na zvířata bacha 🙂 .


Proč je básník bosý? Protože nemá botičky 🙂 .


Ale přistávat druhý Jirka umí.


Libor chodil v repre tričku a s vlákénkem, prý to pomáhá, budu se nad nějakým „termočichem“ muset také zamyslet.


Poločas s uzeninou – kvůli tomu do Manušic jezdíme 🙂 .


Jeden z nejlepších postřehů, které jsem v souvislosti s karanténou slyšel, je tento: ve starých filmech bývá k vidění parta padouchů, kteří si natáhnou šátky a vrazí do banky. U nás natankujete, natáhnete šátek a jdete do kiosku – a čeká se od vás, že zaplatíte 🙂 . Honza ovšem kovboj je – létá skvěle.


Na tatínka Iva ale neměl dnes nikdo – balza nad uhlík 🙂 .


Na modelu opravdu nejde najít ani malinká chybička, smekám a závidím.

Konečné pořadí:
1) Ivo
2) Jirka T.
3) Jirka M.
4) Aleš

Já létal „optimisticky“ a výsledek se dostavil 🙂 . Bavil jsem se ale královsky a také mám radost z Aleše, snad už konečně přestane navrhovat, že bych měl mít přístup na soutěžičky zakázán 😀 .


Stejně jsem se těšil na Pavla a jeho Pinto – je nádherné, inu kitař (prý bývalý).


Fury vedle Pinta vypadá jako chudý příbuzný. Zato je lehčí a rychlejší 😉 (musím se něčím utěšit). Vyměnili jsme si s Pavlem plány, možná už na podzim uspořádáme „Jets over Manušice“ 🙂 .


Po soutěži ještě kluci vlekali.


Vlečná potřebovala „napípat“.


Asi se nad svou náklonností k dmychadlům ještě jednou zamyslím, velké větroně TAKY stojí za hřích 🙂 .


Zato ze Slite jsem čím dál tím zklamanější, to éro prostě neletí 🙁 .

Kluci manušický – děkuji moc za krásný den mezi kamarády. Mám sice barvu dobře uvařeného korýše, ale je mi krásně. Dík!

Honza
9.5.2020

komentáře 3

  1. Ahoj,
    děkujeme všem za hojnou účast, bylo to super, užil jsem si to. Sice teď budu chvilku trpět Alešořečma jak si mně namazal na chleba (a to jako že namazal), ale to dám a příště, příště budu chytřejší 🙂
    A tvá poslední věta je i má, vypadám jak červená panda, sem to slunko dost podcenil.
    Díky za článeček.

    1. Děkuji za pochvalu, červená pando (toto pojmenování mě naprosto dostalo 😀 ). H.

Komentáře nejsou povoleny.