Když je někde letecké muzeum, musím tam 🙂 . Muzeum Lotnictwa Polskiego v Krakově je velmi snadno dostupné v 15 minutách tramvají z centra a návštěva opravdu stojí za to, některá letadla nikde jinde neuvidíte, protože se prostě zachovala pouze v jediném exempláři.

Muzeum se v Krakově pozná snadno podle nápisu Muzeum, viděli jsme ho na našich toulkách městem několikrát a pokaždé se nám líbil.

Muzeum má několik hangárů a velkou venkovní plochu. V této reportáži rozhodně nenajdete všechno 🙂 .

Zrekonstruovaný Albatros B1.

Jednou z prvních proudových stíhaček byl Jak-23, jeden exemplář máme i v našem muzeu ve Kbelích, Polsko je používalo mnohem déle a ve větší míře.

Tento exemplář byl velmi pěkně zrekonstruovaný.

Venku byl ještě jeden Jak v civilních barvách Instytutu Lotnictva, tentokrát typu Jak-17W (Jak-17UTI) s registrací SP-GLM, který posloužil při vývoji…

… vlastního polského cvičného letadla TS-11 Iskra.

Isker je v muzeu několik, možná až mnoho 🙂 . Dvě vítají návštěvníky na trávníku před vchodem, jedna „vykuchaná“ slouží jako učební pomůcka pro návštěvníky, jedna vojenská stojí v „Aleji Migů“ a tato je v barvách akrobatické skupiny. Iskra byla konkurencí pro L-29 Delfín, který nakonec létal všude v zemích Varšavské smlouvy mimo Polska 🙂 .

Fouga Magister a za ní Delfín, prý vyměněný s naším muzeem právě za Iskru.

PZL-130 Orlik (s českým motorem z Turboletu).

PZL I-22 Iryda, poněkud oškubaná 🙁 . Mělo jít o ekvivalent našeho L-39 Albatrosu, ale prý nebyly peníze.

„Proudový NATO koutek“ 🙂 , Republic F-84 Thunderstreak a Mirage 2000…

… Vought A-7 Corsair II a kousíček Sepecat Jaguaru.

Republic F-105 Thunderchief nazvaný „Polish Glider“ generála Donalda Kutyny. Pan Kutyna se podílel na vyšetřování havárie raketoplánu Challenger, znám ho z knížek Richarda Feynmana. Jinak eroplán mi to přijde dost ošklivý.

Cvičný LWD Žuch 2 (to není citoslovce pádu, nýbrž „chlapec“).

Předchůdce „chlapce“ LWD Junak.

Jak-12, prý vyrobený v počtu 5000 ks.

PZL-101 Gawron, vznikl vývojem z Jak-12.

Turistické letadlo RWD-13…

.. a RWD-21. Prý ulétlo před Němci do Rumunska, kde přežilo válku, a poté se vrátilo domů.

Cessna AT-17 Bobcat, Polsko jich po válce několik koupilo a provozovalo.

Replika Curtiss Jenny.

Hala je plná letadel, motorových i větroňů. Na obrázku Piper Cub a ocasní plochy Po-2. Vůbec, polské letectví je zajímavou směsí vlastní, západní a ruské techniky.

Vzácnost – Tupolev Tu-2.

Pro mě největší překvapení – Curtiss Hawk II (jinak též F6C). Když v roce 1933 navštívil Ernst Udet Spojené státy, udělala na něho silný dojem ukázka střemhlavého bombardování. Zeptal se, zda by Curtiss Německu pár strojů neprodal, a k jeho velkému úžasu byla odpověď kladná. Do Německa se tak dostaly dva kusy exportní verze Hawku a tento stroj tedy stojí za „slávou“ Junkersu Ju-87 Stuka 🙂 . Za druhé světové války byl Berlín a jeho muzea ohroženy spojeneckým bombardováním, takže se stěhovaly do bezpečí – na východ. Po válce tak v Polsku zůstalo mnoho unikátních německých strojů, Curtiss Hawk je jedním z nich.

Cvičná „stíhačka“ Jak-11.

Amatérský stroj postavený za jediným účelem – k útěku za „železnou oponu“, úspěšnému 🙂 .

SZD-6 Netopýr. Vždycky mě v muzeu popadne vášeň stavět 🙂 .

L-60 Brigadýr, za ním L-200 Morava.

Krásně zrekonstruované Aero-145, vevnitř ale „vykuchané“, třeba na kabinu ještě dojde.

Muzeum je „aktivní“ v rekonstrukcích, pod přístřeškem se pilně pracovalo, ale co je to za letadlo jsem nepoznal 🙁 .

Měli jsme štěstí na počasí 🙂 . Původně španělský Ju-52, prý si zahrál i ve filmu Bitva o Británii.

Když porovnám pohled zpředu a zespodu na Ju-52 a Dakotu, je mi hned jasné proč Němci museli válku prohrát 🙂 .

Alej Migů a Mig-15 (čili „po polsku“ Lim-1). Oblezl jsem si ho celého a udělal asi 20 fotek různých detailů; stavím si ho na EDF 😉 .

Směrovka se sovičkou Migu-15UTI.

Mig-17 a za ním Mig-19. Konečně jsem se naučil spolehlivě rozeznávat „patnáctku“ od „sedmnáctky“. Mig-15 má na křídle dva plůtky, Mig-17 tři 🙂 .

Směs „jedenadvacítek“ (Mig-21) různých verzí.

Su-22, dosud ve výzbroji polského letectva.

Konstrukce výstupní trysky s měnitelným průřezem.

A ještě jeden pohled na vyrovnané tryskáče, stroj nalevo je myslím Su-20, modernizovaná Su-7 bez měnitelné geometrie křídla.

Mig-29.

„Kovářská“ práce 🙂 . Mně Suchoje vždycky přišly takové neohrabané, až ošklivé, ale to jsem ještě netušil, co nás čeká opodál…

PZL M-15 Belfegor – podle mě nejošklivější letadlo na světě 🙂 (tedy, ono je tak ošklivé, až je krásné 🙂 ).

Zemědělský dvouplošník s proudovým motorem! Údajně snaha o vytvoření An-2 s větší únosností.

Mezi křídly nádrže na celkem 3000 litrů postřiku.

Polsko mělo v rámci RVHP na starosti zemědělská letadla. Napadlo mě, že to nebyla starost kvůli našemu Čmeláku stoprocentní, ale třeba jsme jim jen oplatili kauzu Delfín, když si oni nechali svou Iskru 🙂 .

PZL-106 Kruk. Může být zemědělský stroj krásný? Pokud je kritériem účelnost, tak ano.

I s vrtulníků se postřikuje. V muzeu je deska se jmény „práškařů“, kteří zahynuli při letecké práci, asi polovina seznamu uvádí jako místo havárie Afriku.

An-26.

Tu-134, velmi elegantní stroj.

Jak-40 a licenční Piper Seneca.

Iljušin Il-28U, až postavím Mig-15, mám v hledáčku právě tento stroj na dvě dmychadla.

V zastrčeném hangáru jsou další „německé“ poklady – Etrichova Taube.

Trup a model rychlostního Messerschmittu Me-209. Rekord z roku 1939 vydržel 30 let až do roku 1969.

Albatros H-1.

Hala s motory a symboly výrobců na stěnách, to se mi taky moc líbilo.

Omlouvám se za neúměrnou délku a množství fotek. Když mně se v muzeu opravdu moc líbilo a byl jsem překvapený, jak bohatou leteckou historii Polsko má. My vlastně také a jen se nemohu ubránit povzdychnutí, kde bychom mohli být, Poláci i my, kdyby nebylo těch komunistů 🙁 .

Pokud budete mít do Krakova cestu, rozhodně si nenechte návštěvu muzea ujít, bude se vám líbit!

Honza
10.10.2017