Úterní odpoledne s polomaketami větroňů na manušickém letišti, vůbec se mi nechtělo domů.


Jirkův Luňák má 8 kilo, to už vůbec není legrace.

Při předletové přípravě se nesmí zanedbat vůbec nic.

Výkon elektrovlečné je na takto velký model na samotné hranici, žádný z pilotů nesmí udělat sebemenší chybu.

V letu ovšem model působí impozantním dojmem.

Alešův „airbrushový“ DG-600…

… a pokus o „jirkovlek“ 🙂 .

Mojmírův ASW a Kurtův Spatz.

Nádherný model, smekám.

Spatz má vrtuli i vlečné zařízení, po prvním aerovleku proběhla zatěžkávací zkouška vozíku…

… a poté i pokus o vzlet vlastní silou, ale na ten výkon motoru nestačil.

Krásně jsem si polétal s ASW. Model je mrňavý, neposedný, ale létá hezky. Jedinou vadou je absence kolečka, při přistání se jako první dotkne trupem před těžištěm a nepěkně zatočí – soutěžní stroj pro přistávání na čáru to není 🙂 .

Kluci, díly moc za hezké zážitky 🙂 .

Honza
15.8.2017