RCEV – Suché 22.8.2015


Skvěle připravení pořadatelé MK Severka přivítali v nádherné přírodní scenérii Modelparku Suché 15 pilotů kategorie „malých výškoměrů“ RCEV.


Nástup soutěžících před „vrakovištěm“ Honzy Micky. Organizace byla opravdu skvělá, od dokonalého ozvučení, přes časoměřiče až po stánek s klobásami a pivem.


O zázemí Modelparku si může většina ostatních pořadatelů soutěží jen zdát. Někdo se spokojí s lavičkou, jiní si vozí křesílka 🙂 , která se ovšem neboří do asfaltu.


Porada časoměřičů. Později dostali i vesty, takže byli okamžitě k rozeznání 🙂 . A každý měl své křesílko, aby se tak rychle neunavili 😉 . Další kamínek do mozaiky perfektní přípravy kluků z Ústí, Teplic, Chlumce a přilehlého okolí.


Startérovi bylo o přestávce povoleno upustit mikrofon a opustit „boudičku“ a jít si zalétat zalétat. Pavel je „kitař“, na Avii …


i na Pilatusu je to vidět.


Ale dosti již pořadatelů 🙂 . Počasí bylo téměř modelářsky ideální. Větříček mírňoučký, skoro jasno, jen polední klidovka (ale opravdu absolutní – před sluníčko se vetřel mrak, vítr ustal, nikde „ani ťuk“) nadělala pilotům problémy. Co jsem si stačil všimnou, létalo se většinou do 150 – 200 m. Havárii si neodpustil jen Mirek (a jen díky tomu jsem nebyl poslední 😀 – dík!). Další poruchou bylo „odešlé“ servo na výškovce v modelu Karla Mrázka a na křidélku v Tilii Jirky Váni.


Konečně jsem se „zbavil“ Oriona, ale zůstal v rodině. Vojta létá na 40 MHz a nebyli jsme schopni „rozchodit“ Altise. Po vypnutí motoru běžel motor dále na volnoběh. Bez výškoměru vše fungovalo dobře, nakonec jsem létal s Altisem já a Vojta se starým výškoměrem od RC-electronics. Při jednom rychlejším přistání upadla ocasní plocha „načatá“ (nebo nepořádně přilepená) v Lánech. S opravou vypomohli Jirka Mihulka a Mirek Kopecký, kluci dík. Vojtu létání baví, přemýšlí o něm a provádí i poletové rozbory („kdybych….“). Mám z něho radost.

Ještě poznámku k Orionovi – nevěděl jsem co s ním, je asi o chloupek lepší než Castor, ale ne výrazně, a na Castora jsem zvyklý a mám ho rád 🙂 .


Jirka vyřešil problémy s pohonem – už nikdy „čínský“ motor a regulátor! – a soutěžní létání si užívá. V soutěži byly Etalony od Leoše Svobody asi 4 (?), přijel se podívat i sám Leoš, takže si při závěrečném focení udělali vlastní hromadné foto 🙂 . Etalon je podle mě nejlepší dostupnou alternativou k „vakuovaným“ modelům. A když vidím, jak až na dřeň odlehčené „vakuovky“ a podobné speciály praskají při pouhém zlejším pohledu, nejeví se mi nějakých 100-150 gramů, o které je Etalon těžší, vůbec nevýhodně.


Závěrečná fotka – nejraději fotím fotografy (třeba proti sluníčku 🙂 ).

No a teď já. Jak jsem se zmínil, skončil jsem předposlední a to jen kvůli nulám Mirka Kopeckého. Dvě tisícovky a mezi tím 5 „škrtátek“. Opravdu škrtacích letů, nic přes 700 🙂 . Od pořadatelů jsem dostal sklenici nakládaček, mňam a dík. Tuto sezónu bojuji s motivací a včera mi došlo, že mě soutěžení vůbec nebaví; když v průběhu ostrého letu myslím na úplně něco jiného, je asi nejvyšší čas si dát pauzu a „nekazit atmosféru“. Vojta bude teď půl roku studovat v zahraničí, čímž mi odpadá další důvod někam jezdit. Letadla a létání mě baví pořád, ale dal jsem si závazek, že na závody se přihlásím, až se na ně budu těšit 😉 . Tímto se ještě jednou omlouvám Jardovi, který kvůli mě musel předělávat rozlosování na nedělní F5J.

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.

Honza
22.8.2015

komentáře 2

  1. Honzo,
    za pořadatele můžu napsat jen díky, díky, díky!
    A za sebe snad jen to, že tě doufám brzy na nějaké soutěži opět potkám.

  2. Zdravím.
    Mám Etalona s vlastními úpravami a opravami, takže jsem na 1080g. V suché jsem nalétal páté místo. Když ale někdo jako já, proti lehoušům dostane za přistání 2x nulu, pak není možné chtít bojovat s lehouši. Přistávat se prostě musí umět. Je tu ale soutěž v Otvicích- Chomutov a tam to bylo úplně jiné. Mlha a omezený výskyt nevýraznými stoupáky. Podle toho vypadaly mé výsledky. Ani jsem si proti lehoušům neškrt, protože jsem nemohl do výšky a slabé stoupáky mě neunesly. O přistáních radši pomlčím. Ale divte se, poslední kolo průtrž mračen a nějaké stoupáky. Kolo jsem natočil na 1000. Tak to by jsme měli. Když bude nějaký stoupák, který mě unese mohu bodovat. Ve skoro ničem, to nelze. Ale je tu jeden háček. Já chodím létat jak se to hodí i do hor, kde většinou fouká skoro 6-7m, tak tady by si lehouš ani neškrt a když, tak by to nebylo létání. Pokud jsem létal Lány, tak tam přišel vítr a po rozbití 2ks lehoušů se soutěž předčasně hlasováním ukončila. Já a Kubica jsme mohli létat i za silnějšího větru, možná bez problémů a bodovat. Do každého počasí je nutné mít odpovídající model, pokud se soutěž nebude řídit podle lehoušů. JIVE.

Komentáře nejsou povoleny.