„Pořád nějaký svátky“, tentokrát Festival dřevěných člunů (Wooden Boat Festival), i když z lodí na obrázku nevypadá „dřevěně“ ani jedna.


Trimaran „Brigitte Bardot“ organizace Sea Shepherd (= aktivisti, bacha na ně!) 🙂

Ale loď vypadá nádherně 😉 (mimochodem, po kliknutí na obrázek v tomto i minulém příspěvku se objeví větší, 1200-pixelový)

Byl jsem v sobotu v práci, vrátil jsem se asi v 3/4 3, otevřu noviny (mám je každé ráno za dveřmi), prý je v přístavu fregata HMAS Sydney, ale jen do 3! Měl jsem ale hlad, tak říkám, že si jí nechám ujít. A v tom slyším svist letadla (turbovrtulové cvičné, asi Pilatus PC-9), vykouknu z okna a už jsem mazal ven. Ale nestihl jsem ho, jen jsem viděl jeho odlet po akrobacii. A loď už jsem si taky vyfotil jen z dálky, už pouštěli jenom ven.

První lodí jménem HMAS Sydney byl lehký křížník, který nepřežil setkání s německou ozbrojenou lodí Kormoran. Stalo se to u západního pobřeží Austrálie, v muzeu ve Fremantlu o tom mají expozici, ale asi se to lépe hodí sem. Kormoran byl motorová (tj. s dieselovými motory) loď, kterou zabavila Kriegsmarine a přestavěla na „korzára“, který měl blokovat námořní dopravu. Že tento přístup k vedení námořní války je naprosto zcestný se Německo mohlo přesvědčit již za 1. světové války, ale nepoučilo se. Kormorán „řádil“ u Austrálie, když mu zkřížil cestu Sydney. Co se stalo, s určitostí nikdo neví, ale prameny se přiklánějí k tomu, že Kormoran plul pod holandskou vlajkou, a Sydney mu na to skočil, přiblížil se příliš blízko a navíc ne v bojové pohotovosti. Lodi se souboji potopily obě, ale Němci ztratili jen pár námořníků, zatímco po křižníku se slehla „voda“. První reakce byly, že Němci začali střílet, aniž stáhli vlajku neutrálního státu, pozdější výzkumy se přiklánějí spíše k hrubé chybě australské posádky. Na wikipedii je toho hodně, ale anglicky.

Večerní koncert místní posádky námořnictva. Tedy, čekal jsem spíše „brass band“, ale to je možná jen náš středoevropský přístup :-), rock je pro mladé kluky a holky určitě lepším povzbuzením.

Předválečná loď, za války prý sloužila jako hlídkový člun na Papui Nové Guinei. Ale mě se ty dřevěné, řekl bych „klasické“, lodi moc líbí, i když čím víc koukám na lodičky, tím víc se mi stýská po letadlech :-(.

Hobart byl zadýmovaný od lesních požárů, smrad a nízká viditelnost. Prý jde o nejhorší požáry za 80 let (tedy alespoň v novinách to píší).

Na Festival prý přijelo asi 600 lodí, posádky bydlí na palubách. Pohoda, co?

Moře je „plné“ výletních člunů, malých …

… i velkých. Plachetnice ale mají většinou motory, bezmotorových už jsem našel opravdu jen pár. Ale připouštím, že by se bez motoru v přístavu plachetnice otáčela těžko.

Sbírka přívěsných motorů.

Miss Tamar je retro člun postavený podle anglických závodních strojů ze 30. let. Stejně je dřevo krásný materiál.

Kokpit …

… a motorový prostor.

I toto je replika – španělské či portugalské karavely.

Délka necelých 20 m a na takových lodích se naši předkové vydávali objevovat svět.

Česká stopa?

A Rusové na historické plachetnici-veslici. Na doprovodných fotografiích mě zaujalo, že pro cestu Rudým mořem a okolo Somálska měli na palubě ozbrojené ruské vojáky. Stejně nemám Rusy rád :-(.

Parníček, ještě hezčí než lodi na spalovací motory, má totiž komínek. 

Není to sice loď, ale páru vypouštěl taky 😉

Jak se dělá dřevěná loď? Pokácí se strom, kmen se podélně rozštípe na úzké klíny, ty se potom přitesají na prkna, prkna se nad párou ohýbají a připojují k žebrům, … Je to pracné, ale mně se vždy práce se dřevem hrozně moc líbila. Fascinovaně jsem na ty staré pány koukal asi hodinu.

A když se do vyleštěného dřevěného trupu zabuduje nablýskaný motor, je výsledek naprosto dokonalý.

Teď ještě aby se nám podařilo ke zdárnému konci dotáhnout tu „naší“ loď a já mohl jet domů. Mimochodem, druhé kolo RCEX taky nestihnu, vrátím se až na MDŽ :-(.

Honza
10.2.2013