RCEN Chomutov – 9.5.2009

Den vítězství! (Pro mladší ročníky: dlouho se jako den vítězství slavíval 9. květen, než se nakonec zjistilo, že to vlastně bylo o den dříve). Porazil jsem Vojtu.

V sobotu 9.5. uspořádal LMK Chomutov soutěž elektrovětroňů RCEN. Do Chomutova se tradičně jezdí na karbanátky a za atmosférou, tím spíše mrzí (opět) malá účast, že by to bylo tou krizí? Přijeli Jirkové Souček a Holub (zástupci hl. m. Prahy), Miroslavové Kučera, Krich a Štefan (Chomutov), rovněž domácí Radek Novotný, Roman Žampach z Duchcova a Kubicovi.



Ředitel soutěže Vlasta Kocourek a vklad platící Radek Novotný. Napravo slavný chomutovský ukazatel pracovního času, v pozadí probíhající rekonstrukce přístřešku (realizováno firmou Luďka Novotného).




Míra Kučera, Xantipa (Phasor 30-3 a 4xA123) a zejména stan v pozadí. Kvůli rekonstrukci klubovny se právě v tomto stanu připravovaly (jako vždy) výborné karbanátky a bramboráky, mňam!




Roman Žampach (z Duchcova, ne Chomutova, jak jsem napsal minule) startuje s „náhradní“ Siestou …




… a Siesta „při odpočinku“. Model vypadá moc pěkně, ale křídlo je na ohyb velmi pružné, na můj vkus až moc. Pohon zajišťuje Mega AC16/15/8 s vrtulí 230×120.




Tyto obrázky mám moc rád – Vojtovo Mefisto srovnané na přistání, Jirka Holub točí 4. zatáčku…




… a po přistání – kolikpak to asi dá?




Druhé Mefisto v soutěži v pilotáži Jirky Součka. Povšimněte si, že na vysílači nemá ani tu tkaničku pro zavěšení na krk.




Míra Krich a jeho „Honza“. Křídlo má polystyrénové jádro (od M. Kučery) potažené balzou 0.8 a navrch vliesem.




Chomutováci malé modely umějí. Mimochodem, Míra Štefan přebíral cenu s modelem RCH ve vzduchu.




Studie Ejka (pohon „čtyřstovkou“) Radka Novotného při přistávání. Nádherný model.




Má Optima při dojíždění k čáře – přejela 🙁

Konečné pořadí:
1. Jan Kubica 1524
2. Vojtěch Kubica 1509
3. Jiří Souček 1507

Inu, když je štěstí unavené… Vyhrál jsem díky dvěma momentům: v prvním kole jsem namísto „našeptávání“ Vojtovi fotil, on si „střihl“ o jedno kolečko navíc při přistávání a přelétal 6 vteřin, to je 18 bodů dolů. A v kole posledním ho těsně nad čárou „sfoukl“ poryv větru, takže to bylo jen 8 bodů za přistání (předchozí 3 měl všechny za 30). Ale šanci měl, mně se to poslední přistání taky moc nepovedlo.  Takže jsem vlastně vyhrál díky vlastní chybě (?!).

Jan Kubica

10.5.2009