Anketa o „motorování“

Celkem svůj názor vyjádřilo 17 lidí:

LMR – 9 hlasů
VMR – 4 hlasy
MMR-P  – 3 hlasy
výškový spínač – 1 hlas

Pro alternativu vícenásobného zapínání motoru (MMR) nehlasoval nikdo. Že LMR vyhraje, jsem očekával. Ale o tolik?

Ještě bych rád podotkl, že nevím, jak a kdo hlasoval, anketa byla naprosto anonymní.

Li-pol akumulátory

Na diskusním fóru MH proběhla zajímavá diskuse o Li-pol akumulátorech.

Já sám se řídím následujícími 4 pravidly, která jsem si zformuloval po jisté draze zaplacené zkušenosti:

• vybíjecí proud max. 1/2 až 2/3 proudu udaného jako maximální, tj. například 20C akumulátor zatěžovat maximálně asi 10- až 13- násobkem jmenovité kapacity;
• nenechat motor odstavovat regulátorem, tj. létat buď na čas (měřit dobu chodu motoru) nebo přistát při prvních náznacích poklesu napětí;
• nabíjet na 4.1 až 4,15 V/článek;
• používat vždy balancér.

Některé sady používám již třetím rokem a zatím (musím zaklepat) dobrý.

V diskusi také padlo doporučení brát „lipolky“ jako spotřebku a proto používat ty levnější. Nevím. Ona totiž není „baterka jako baterka“, používají se různé technologie výroby. A udaná zatížitelnost nemusí mít se skutečností nic společného (viz například test baterie Ray Gold v RC Revue).   

Na tomto obrázku jsou vybíjecí křivky různých baterií 3S 2200 s udanou zatížitelností 30C proudem 25C a všechny určitě stejné nejsou 🙂

2 nebo 4 serva pro RCEN

Na soutěži v Chomutově jsme znovu diskutovali, zda je lepší 4-klapkové křídlo nebo stačí jen křidélka. Já dávám pro RCEN jednoznačně přednost jen křidélkům, i když připouštím, že pro přistávání na bod to platit nemusí.

Při brzdění „spoilerony“ (křidélka nahoru jako brzdy) se totiž model k cíli blíží natažený a jako první se země dotkne „ocasem“. Po prvním dotyku se zemí se model zbrzdí a dosedne celou délkou trupu. Tím se také zmenší úhel náběhu křídla a klesne vztlak. Naopak při klasické přistávací konfiguraci čtyřklapkového křídla („crow“ = vrána) se na přistání model blíží „nahrbený“ a jako první se země dotkne přídí. Poklesnutí zádi ale znamená vzrůst úhlu náběhu a tím i nárůst vztlaku na křídle – a obvykle nesymetrickým způsobem. Model se proto při přistání přetočí.

Malé větroně a Saab

A teď něco osobního – chtěl jsem si postavit malého větroně RCEJ, RCES, apod. Mám jedna křídla hotová a druhé rozestavěná, ale nějak mě přestalo bavit čekání, jakým směrem se to posune. Navíc mám 3 větroně velké a létání RCEx, X5J a RCEN mi stejně zabere 30 víkendů do roka. Takže jsem to vše odnesl na půdu do „archívu“ a v záchvatu „mírného pominutí mysli“ se přihlásil na RCGroups do soutěže stavby „pěnových polomaket“ se Saabem J-21A. Tímto se omlouvám všem skalním větroňářům, že si tu někde založím „koutek“ (resp. stránku), kde se budu „chlubit“ stíhačkou.

A na úplný konec, další kolo X5J je 23.-24.5., RCEx od 22.5. do 31.5. a 30.5 jsou ještě RCEN na Kladně.

Jan Kubica