Výsledky americké korespondenční soutěže X5J, pokračování seriálu „FXJ“ a nové znaky těchto stránek.

X5J
Dneska jsem létal poslední letošní kolo americké korespondenční soutěže X5J s následujícími výsledky:

Unlimited:
1. 10:06, motor 31, přistání 80 cm = 593
2. 10:01, motor 17, přistání 0 cm = 612
3. 10:06, motor 23, přistání 120 cm = 598
Celkem 1803 bodů

SOR:
1. 9:41, motor 11, přistání 480 cm = 588
2. 10:03, motor 27, přistání daleko = 570
3. 10:01, motor 46 (3x), přistání nehodnoceno = 553
Celkem 1711 bodů

Počasí bylo na druhou půlku října nádherné – sice dost foukalo, ale bylo jasno. Termiky bylo habaděj. I když (cituji kolegu), počasí bylo na draka :-), naše letiště jich bylo plné.

Pro „Unlimited“ jsem použil Castora, ale s dvoučlánkem, tj. RCEX a Autonomy setup s asi 170 W a hmotností 1080 g. První let byl na jistotu, shazoval jsem z velké výšky a rozpočet na přistání se mi moc nevyvedl – svádím to na silný protivítr. Druhý let byl risk (nebo hloupost?) asi do 100 m, ale stoupák mi zřejmě utekl, netroufl jsem si ho honit po větru, a za 3 minuty jsem byl dole, ale naštěstí další bublina přišla včas :-). Nakonec jsem zase shazoval možná z 200 m. A třetí let byl jako první. Castor je „hajzlík“, dřevěné a štíhlé křídlo není ve výšce vůbec vidět, navíc foukalo přesně od sluníčka, naštěstí jsem odkoukal držení vysílače před očima jako štítu, i tak mi několikrát zatrnulo, protože jsem model neviděl.

Vzal jsem si sebou i Majnu, že zkusím i malé outrunnery (SOR). Ale ouha – zapomněl jsem doma na gumičky pro připoutání křídla. Prohledal jsem celé auto, našel několik zapomenutých předmětů, ale gumička žádná. Až když jsem po létání uklízel Castora, našel jsem jednu v přepravní krabici – sice krátkou, ale použitelnou. Ze samé radosti, že ještě nemusím domů, jsem Majnu hodil a motor vypnul, jak jsem zvyklý, v nějakých 70 m. A skoro to vyšlo! Vracel jsem se po větru a nízko a nedoletěl, horší bylo, že při přistání „šejdrem“ upadla směrovka. Na letišti nikdo lepidlo neměl, tak rychle domů, vyhnout se ženě, zalepit éro a rychle alespoň na místní louku, než zapadne sluníčko. V prvním letu ještě něco bylo, ale nedoletěl jsem k bodu (hanbím se), při posledním letu už bylo po sluníčku i po termice.

Je úplně fuk, podle jakých pravidel se létá, jen když se létá :D.

F3J, F5J, FXJ ….
Než se týden s týdnem sešel, došlo k vývoji, který jsem ani ve snu neočekával (viz předchozí Drobky). Komise pro F5J „dostala rozum“, snad i pod tíhou argumentů vznesených na diskusním fóru RC Groups, a začalo rozpracovávat Lišhákovu-Duškovu variantu. V tuto chvíli se tedy zdá, že výškoměry budou zaznamenávat maximální dosaženou výšku v intervalu 10 sekund od vypnutí motoru. Oněch 10 sekund by si mělo poradit se všemi případnými dynamickými efekty, jako je stoupání po vypnutí motoru a tlakování trupu. Body za výšku se potom budou odečítat od nalétaného času.

Z tohoto vývoje mám radost ze dvou důvodů. Za prvé si myslím, že měření výšky namísto času je převratný vynález, který soutěže v termickém létání v blízké budoucnosti naprosto změní – podle mě k lepšímu.

Za druhé, a tento důvod snad ani nesouvisí s modelařinou, se opět ukázalo, že špetka talentu vydá za kupu usilovné dřiny. Můžeme tomu říkat náhoda, štěstí, ty ale přejí připraveným, ale napadlo to Pala a Petra a my ostatní si jen můžeme rvát vlasy, jak jsme něco tak samozřejmého mohli přehlédnout :lol:.

V této souvislosti jsou zajímavé i poznámky Joea Wurtse ve stejném vlákně. Podle něho se dostala F3J na konec cesty a výškoměry ji mohou zachránit (originály tady a tady).

Nicméně, výškoměry tedy mohou pomoci F3J, ale co my – elektroletci. Já své naděje upírám k výrobcům výškoměrů. Pokud se rozšíří tato F (skoro 3) J, určitě se objeví i výškoměry, které budou schopny sčítat výšku nastoupanou na motor. Potom by se mohlo létat na více zapnutí motoru, na což už kategorie mám připravené 😀 – Autonomy, Non-stop a třeba i RCEX.

K4-K6
Zase EasyStar na 3. místě a prý to není náhoda. Holt někdo umí a většina se jen kouká. Další zajímavostí je srážka ve vzduchu a přistání modelu bez „ouška“ (foto).

Správní informace
Sestavil jsem všechny odkazy, které více méně pravidelně sleduji, do jediné stránky v liště nahoře. Jsou tam i „google“ překlady pro ty, kteří nevládnout cizí řečí, a případně i naopak pro ty, kteří nemluví česky nebo slovensky.

Druhou změnou je licence „Creative Commons“ (CC). V současné době platí v celém (civilizovaném) světě tzv. autorské právo (Copyright). Toto právo platí vždy, i bez uvedení onoho „C v kroužku“ nebo slovního popisu, a vztahuje se i na veškerý elektronický obsah. Podle autorského zákona není např. povoleno e-mail nebo diskusní příspěvek kopírovat, upravovat, ale ani překládat bez výslovného povolení autora. Autorský zákon má dvě roviny – duševní a majetkovou. Přistoupením k licenci CC se tedy vzdávám majetkového prospěchu, který bych případně mohl mít z fotek a textu na těchto stránkách. Ty tak můžete použít ve svých dílech bez mého výslovného povolení, je třeba však uvést autora (to je ten duševní nárok na dílo) a také vaše výsledné dílo by mělo být publikováno pod stejnou licencí. Celé znění licence je v odkazu v zápatí.

Osobně si nedělám moc velké iluze o dodržování autorského zákona (i já jej asi čas od času porušuji), ale CC licence je čisté řešení, je na ni postavena třeba internetová encyklopedie Wikipedia.

Honza
23.10.2010