Dnes jsem vezl děti na prázdniny, tak jsme se stavili v Leteckém muzeu v Praze Kbelích. Mám to tam moc rád.

Fotek jsem udělal moc, ale většina je spíše dokumentačních, kvůli mému neumění a také světelným podmínkám v hangárech jsou nezveřejnitelné. Takže jen na „ochutnání“:


Dioráma nastřelování kulometu Spadu 7.


Zbytky Brandenburga zvaného „pavouk“, dle uspořádání mezikřídelních vzpěr.


Závodní aerovka A-18 – zkrácené rozpětí, povrchové chladiče, vypadá jak dětská hračka, ale létat s ní asi nebyl žádný med.


Dopravní aerovka – kdysi dávno mě do ní pustili si sednout, to mě mohlo být tak 15 (ach jo).


Pro „pětistovku“ mám slabost, můj děda dělal v Avii.


Broučka jsem ještě viděl létat v Letňanech – taky už je to dávno :-).


Krajánek – mám na něj plánek, kdysi vyšel v Modeláři, a přemýšlím, že by to mohl být můj vstup do kategorie velkých polomaket.


Další kandidát na polomaketu – Pionýr (ale Krajánek mi přijde hezčí).


Hangár věnovaný poválečným československým letadlům je našlapaný k prasknutí. Za C-11 je ALCA, asi nejnovější přírůstek muzea, nahoře dvoumístný Kmotr (také o něm už dlouho přemýšlím).


Kolik letadel napočítáte na tomto a předchozím snímku? Je to úžasná tradice a máme být na co hrdí. Československo bylo (a snad Česko a Slovensko jsou i dnes v UL) leteckou velmocí.


Zatímco letadla v hangárech jsou rekonstruovaná a udržovaná, na volných plochách doslova „reznou“ plechové poklady z pozdějších let. Zde MI-4.


Iljušin/Avia – 14. Taky na ní mám podklady, ale pořád se trochu bojím.


Vrakoviště(?) – sučko a migy 23.


Ocasní střeliště IL-28.


A nakonec téměř zánovní Antonov-24.

Pokud budete mít někdo cestu do Prahy, vřele doporučuji. Parkování i vstup zdarma (je to pořád vojenský prostor!). Já bych tam vždy nejraději strávil celý den, ale většinou je mi dáno jen tak 1-1.5 hodiny :-(. Nejlepší pro návštěvu je jaro – při otevírání muzea, kdy většinou představují nové přírůstky a bývá více příležitostí dostat se k letadlům blíž, ale špatné to nebývá nikdy 🙂

Honza
3.8.2010