X5J eXtreme – 11. a 12. dubna 2009

V sobotu jsem si odlétal další kolo korespondenční soutěže X5J. Počasí bylo nádherné, obloha bez mráčku, vítr asi 4 m/s, termika „chodila“ v celkem pravidelných intervalech. Přesto jsem letěl celkem 5x, ve třetím letu jsem zapínal motor asi v 7. minutě, ve čtvrtém jsem asi v 7. minutě přistál. V pátém letu jsem proto nechal motor běžet o 10s déle – jen proto, abych se při sestupu bál o křídla 🙂

Výsledky:

1. 600 – 0.95*18 + 30 = 613

2. 599 – 0.95*17 + 27 = 610

3. 594 – 0.95*30 + 30 = 596

Celkem tedy 1819 bodů.



Pravidla X5J jsou v podstatě shodná s RCEx (správnější by bylo říci, že RCEx jsou shodná s X5J, protože jsem je „opsal“) až na dvě věci:

  • – doba motoru se nepřepočítává podle výkonového zatížení
  • – navíc se udělují body za nízkou teplotu.

Mé poznatky jsou následující (platí i pro RCEx):

1.  Kolik letů je potřeba na 3 výsledky do hodnocení

U mě statisticky asi dvojnásobek, možná jen 3 z 5, ale to není podstatné. Pravidla korespondenční soutěže umožňují vybrat tři nejlepší lety ze všech provedených v jednom dni (viz třeba komentáž Tomáše „Abu“ (skloňuje se to?) ) v minulém článku. Na „ostré“ soutěži se ale může škrtat jen jeden let, popřípadě žádný. Za sebe jsem si všiml, že když letím do 200 m (odhad), nalétám 10 minut asi s 50% pravděpodobností, když do 300 m (opět odhad), vyjde to skoro vždy (při vědomí si nedostatků pilota i modelu).

2.  Vliv teploty na výkon motoru (resp. aku)

Je určitě značný. V X5J dostane soutěžící při -9 °C navíc 46.5 bodů, dále je to lineárně odstupňované až ke +22 °C, kdy je to 0 bodů navíc. Vzhledem k celosvětovému rozšíření této soutěže je to dobré opatření ke zrovnoprávnění lidí třeba z Austrálie a Kanady. Za sebe mám dojem, že kam jsem v zimě dostoupal za 30 s, tam to jde teď za 20 s, takže to asi tak vychází.

 3.  Neomezené výkony pohonů

X5J nijak neomezuje výkony. Přišlo mi to trochu divné a i teď mám určité pochybnosti, ale evidentně to moc nevadí. Důvody jsou asi následující:

  • – létá se s „rozumnými“ modely, s „rozumnými“ pohony; to ale asi bude platit jen do doby, kdy se objeví lidé s motorizovanými F3J a „kW“ pohony – zatím nejsou 🙂
  • – u VMR (dobu chodu motoru si volí soutěžící) záleží na výkonu mnohem méně než u LMR (doba chodu motoru je předepsaná pevně). Například, u bude-li u LMR rozdíl ve výkonech 50%, bude i rozdíl v dosažených výškách 50% (dále viz bod 1). U VMR je to třeba jen 10 s na let, které však lze snadno ztratit při přistávání nebo pilotáži. Ne že by těch 10 (resp. 30 bodů za soutěž) nemohlo rozhodnout, ale zatím, jak se zdá, nerozhoduje. Stejně si ale myslím, že je dobré to mít ošetřené alespoň odhadem jako v RCEx.

 Jan Kubica

13.4.2009