Manušická RCEV „srandasoutěžička“


V neděli jsem dostal e-mail od Vláďi s textem: „Kdybyste s Vojtou nevěděli, co máte v pátek dělat, přijeďte.“ Já měl jasno okamžitě, „Manušickou RCEV srandasoutěžičku“ si ujít nenechám, i kdyby se nakonec lítat nedalo 🙂 .


Celou cestu z Liberce přes Kamenici do Manušic pršelo, ale nad letištěm se „jen srážela mlha“ 🙂 . Pilotů přibylo sedm, Petr přišel pěšky s Djangem ve vzduchu – eroplán nad lesem a kdo ho vlastně řídí??? Z lidí na ploše nikdo 😉 .


Vlhko bylo celou soutěž, ale to není něco, co by nás dokázalo zastavit. Jen na oheň a buřty nebyla nálada, ale to jen proto, že zatímco píši tyto řádky, chystají se ostatní piloti na „Prasobraní“. Inu, státní svátek je potřeba oslavit řádně 🙂 .


Takhle mi Mojmír s Jirkou „zkazili“ záběr na jeleny 😉 . Obloha zůstala zatažená po celý den, větříček povětšinou příjemný, jen párkrát si Djanga zacouvala.


Etalonům nic takového, jako je couvání, nehrozí, ale zase trpí na „chcípání baterek“. Jirka, jakoby něco tušil, brečel už při montáži (šašek to je, mám ho rád) 🙂 .


Jirka zkouší, jestli mu model někam vyleze alespoň na půl plynu. Moc to nešlo 🙁 . Zde si musím máslo na hlavě posypat popelem i já 🙂 , při druhém startu řekla baterka v padesáti metrech dost i v mém modelu. Byly z toho asi 3 minuty letu a krásné „škrtátko“, pokud by se ovšem před soutěží neřeklo, že se škrtat nebude. Přeprogramoval jsem regulátor na nižší vypínací napětí, a jsem zase o něco chytřejší.


Termika je za každého počasí, ale žádná hitparáda to nebyla, většina letů končila před koncem pracovního času. Ale chlapci se učí rychle, rozdíly se zmenšují. Mimochodem, v pořadníku na Django jsem prý asi na 3. papíru 🙂 , zájem je veliký, a já před Vláďou opět smekám, jak dokázal kluky v Manušicích „zblbnout“.


Aleš taky přijel nepřipravený – bez přijímače v modelu 🙂 , naštěstí bydlí nedaleko.


Vojta mě ničí 🙂 : už jsem psal, že je lepší pilot než já, tentokrát si dokonce i novou baterku připravil (kdy jindy než včera večer 🙂 ), vysílač měl z opravy zpátky, výškoměr nezapomněl, takže samozřejmě a naprosto nezaslouženě 😀 vyhrál. A ještě k tomu i soupeřům dobře „našeptával“ 🙂 .


Takto nějak nás vidí modely – z ptačí perspektivy. Vláďa radí Petrovi. Bylo nás sedm, takže občas na jednoho pomocníka vyšli dva piloti. Jde to!


Letiště rozryté od prasat, ach jo 🙁 . Zabránit se tomu asi nedá.


Zřejmě to byla poslední letošní soutěž, další je „naplánovaná“ až na Nový rok, pokud vyjde počasí.

Výsledky na FB.

Vláďo, díky moc za hezký sváteční den.

Honza
17.11.2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)