Virus není 🙁 .

Včera jsem šel akrobatit na svah, po 40 minutovém blbnutí v silném větru a turbulenci těsně před přistáním “upadla” výškovka a model se asi z 10 m vrhl střemhlav do louky.

Zlomené křídlo – neopravitelné 🙁 ❓

Příčina – výškovka je (vlastně byla) přišroubovaná šroubem, který se uvolnil, výškovka se pootočila a vyvlékla z táhla. Je zajímavé, že jsem měl zpočátku z tohoto řešení strach, ale fungovalo to roky dobře, až včera ne, ale to byly podmínky opravdu tvrdé. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu… Už cestou domů jsem se utěšoval, že stát se to o 10 minut dřív, možná bych model v zalesněném svahu ani nenašel 🙂 .

Vira jsem si původně pořizoval pro RCEK, ale na to konkurenceschopný nebyl, i když možná v lepších rukou… Nakonec se z něho stal můj nejlétanější model, byť si soutěžení moc neužil. Pokud si mohu dovolit sepsat plusy a minusy (i když na správném funusu by měly být ovšem pouze klady 🙂 , budu tomu proto říkat „poznatky“ 😀 ), vypadalo by to následovně:

• kvůli dlouhému křídlu se nevejde do auta (to jsem si ovšem způsobil sám, když jsem na tomto uspořádání, z důvodů úspory hmotnosti, trval)
• nutnost dovažování vzadu, příliš dlouhý „čumák“
• nikdy se mi nepodařilo seřídit přistávací konfiguraci k úplné spokojenosti, podle mě kvůli malé výchylce klapky
• při kroužení v termice vyžadoval model hodně pozornosti a bylo jej nutno řídit křidélky i směrovkou zvlášť (dobrá škola pilotáže 🙂 ), možná by to chtělo větší vzepětí
• výtečná pevnost pro svahování, akrobacii i rychlé sestupy
• značný rozsah rychlostí, zvláště po „naklapkování“ (výborný profil!)

Ještě si pohrávám s myšlenkou na opravu, ale spíše si pořídím model nový.

Krátký „čumák“ a těžký motor nebo dlouhý „čumák“ a lehký motor

V modelářském tisku a fórech se neustále „odlehčuje“. Zde bych rád upozornil, že v některých případech může být prodlužování trupu a používání lehčích motorů kontraproduktivní.

Vedle hmotnosti rozhoduje o chování modelu také rozložení hmot na modelu. Obecně se uznává, že model by měl mít lehké konce – uši, ocasní plochy, protože takové modely se chovají lépe. Toto rozložení hmot vyjadřuje veličina zvaná moment setrvačnosti, která se spočítá jako hmotnost daného dílu krát čtverec vzdálenosti dílu od dané osy, vůči které se příslušný moment setrvačnosti počítá.

Uvažujme model, který potřebuje k dovážení motor o hmotnosti 200 g na rameni (délce trupu před křídlem) 300 mm. Moment setrvačnosti motoru je potom 0.2 * 0.3^2 = 0.018. Pokud si někdo v rámci snižování hmotnosti trup natáhne na 600 mm s tím, že použije pouze 100 g motor, zvětší se moment setrvačnosti motoru dvakrát: 0.1 * 0.6^2 = 0.036. Za úsporu hmotnosti, tj. zlepšení výkonů, se platí zhoršením letových vlastností.

I v zimě je termika

Mám přislíbené letiště v Manušicích a v Suché pro „sranda-soutěž“ založenou na F5J. Záleží jen na počasí, jakmile bude vhodné (a já nebudu zrovna pryč), termín a místo vyhlásím na Stoupáku a případně i e-maily. Pravidla jsou následující:

1. F5J-J(ednoduché)
   Soutěž rádiem řízených termických větroňů s elektrickým pohonem a výškoměrem s maximálně zjednodušenými požadavky na letiště a pořadatele, aby šlo soutěž uspořádat i v zimních podmínkách.
2. Definice modelu
   Jakýkoliv model letadla poháněný elektromotorem a vybavený výškoměrem dle specifikace pro kategorii F5J.
3. Letiště
   • Na letišti musí být definována vzletová a přistávací plocha.
   • Na letišti mohou být definovány zakázané (bezletové) zóny.
4. Soutěžní lety
   • Minimální počet letů je pět, může jich být i více.
   • V každém letu je jen jeden pokus.
   • Při méně než 12 soutěžících se létá v jediné skupině, při více soutěžích může být skupin více.
   • Pracovní doba je 10 minut a 10 sekund, z čehož 10 sekund je startovací okno.
   • Přelétání pracovního času nevadí a nehodnotí se.
   • Letový čas si měří sám soutěžící nebo jeho pomocník.
5. Bodování letu
   • Výsledek letu je dán body za nalétaný čas, od kterého se odečtou body za startovací výšku.
   • Za každou sekundu letu v pracovní době se udělí jeden bod do maxima 600 bodů.
   • Body za startovací výšku se udělí následovně:
     – Pro modely s rozpětím do 2540 mm: Za každý metr startovací výšky do 200 metrů se odečte 0.5 bodu, za každý metr startovací výšky přesahující 200 m se odečtou 3 body.
     – Pro modely s rozpětím větším než 2540 mm: Za každý metr startovací výšky do 150 metrů se odečte 0.5 bodu, za každý metr startovací výšky přesahující 150 m se odečtou 3 body.
   • Let bude ohodnocen nulou v případě, že:
     – model nepřistane uvnitř definované přistávací plochy,
     – model přistane déle než minutu po konci pracovní doby,
     – model naruší zakázanou zónu.
6. Konečné pořadí
   • V každé skupině se výsledky kola znormalizují na 1000 bodů vítěze.
   • Výsledek nejhoršího kola se škrtne.
   • Vítězem se stane pilot s největším počtem bodů.
7. Ostatní ustanovení
   O záležitostech zde neuvedených rozhoduje pořadatel soutěže.

Honza
12.1.2015